Brouzdej.cz

Jak vláda plýtvá peníze na Mongoly

(Aktualizováno) Vláda na svých internetových stránkách informovala o vyčlenění částky 500 tisíc korun na reklamní kampaň, která by měla oslovit mongolské pracovní migranty. Součástí projektu by měly být také internetové stránky. Vládní projekt by přitom mohl mířit na daleko širší skupinu zájemců o práci v České republice.

Vláda na svém webu informovala o schválení nového projektu (hledejte Projekt preventivní a informační kampaně zaměřené na mongolské pracovní migranty), jehož cílem je zvýšit informovanost mongolských pracovních migrantů o podmínkách na pracovním trhu a životních nákladech v České republice, o povinnostech a právech migrantů a o možnostech pomoci při řešení záležitostí spojených s pobytovým režimem v České republice. Jedním z důležitých pilířů kampaně by měly být také internetové stránky.

Podle informací týdeníku Strategie bylo na mediální kampaň a vytvoření webu vyčleněna částka 500 tisíc korun. Reklamní kampaň se objeví od listopadu do února příštího roku v Česu a Mongolsku. Ve druhém případě by měla běžet v mongolských televizních a rozhlasových stanicích. Počítá se rovněž s vytvořením informačních brožur.

Osobně si myslím, že vláda mohla peníze investovat lépe a jinak. Posouzení reklamní kampaně v televizi nebo rádiu nechám na jiných a podívám se na možnosti Internetu.

1. Úprava stávajících webů
Na stávající webové stránky by bylo možné přidat v mnoha různých jazycích základní informace o pracovních podmínkách v České republice. Překlad není tak drahý. Když jsem si nechával přeložit smlouvu o počtu 4139 znaků včetně mezer do anglického jazyka, vyšlo mne to na necelých tisíc korun.

Aktualizace: jak správně dodal jeden ze čtenářů mého blogu, překlad není drahý u rozšířených jazyků. Překlad do mongolštiny například u společnosti Skřivánek by vyšel na 3,40 Kč za jedno slovo. Firma ovšem nemůže zajistit korekturu rodilým mluvčím, protože je korektorka mimo ČR.

2. Využití otevřené encyklopedie Wikipedia
Otevřená encyklopedie Wikipedia dnes nabízí více než 250 jazykových verzí. Pokud se dodrží komunitní pravidla a uvedou ověřitelné informace, lze do sekcí věnované České republice přidat informace o pracovních podmínkách. Cílit je přitom možné na daleko větší skupinu lidí.

3. Využití PPC reklamy
Reklamní kampaň ve vyhledávačích (zejména Google) umožňují cílit na jednotlivé země. Cena za jedno kliknutí se přitom pohybuje v řádu haléřů až korun.

4. Spolupráce s komunitou cestovatelů
Oslovil bych komunitu lidí, kteří mají na webu informace o cestování. Určitě by je potěšil odkaz z oficiálních vládních stránek (byli by tím poctěni) výměnou za zveřejnění informací o možnostech pracovních míst v ČR.

5. Webové stránky do 10 000 Kč
Vláda by měla oslovit malé nezávislé tvůrce internetových stránek, kteří jsou schopni a ochotni vytvořit webovou prezentaci do 10 000 Kč včetně jednoduchého redakčního systému (ano, to jde opravdu takto levně a někdy ještě mnohem levněji). Každá uspořená koruna se hodí.

6. Spolupráce s cestovními kancelářemi
V tomto bodu se přesouvám mimo Internet. Bylo by možné zkusit dohodu s cestovními kancelářemi v Mongolsku, aby se podílely na propagaci a informovanosti o ČR výměnou za reklamu u nás. Pokud by tedy náš cestovatel odjížděl do Mongolska, dozvěděl by se z oficiálních webů naší země doporučení ohledně místních cestovních kanceláří. Podobnou spolupráci bychom jistě našli u dalších firem včetně solidnějších pracovních agentur (u nás Student Agency; v Mongolsku mají jistě podobné firmy).

7. Spolupráce na vládní úrovni
Mělo by být zájmem obou vlád, aby pomohli v informovanosti vlastních občanů. Na druhou stranu uznávám, že o tomto postupu nemám mnoho informací a nemohu tedy znát důkladně ochotu mongolských politiků.

Jak to dělají jinde
Mám poměrně čerstvé zkušenosti z Anglie, kde jsem byl pracovně od 28. července do 26. října letošního roku. Od zprostředkovatelské agentury jsem obdržel důkladné informace, přičemž část z nich (jak poslat žádost o pracovní povolení) byla v češtině v PDF. Zřejmě pocházela přímo od místního úřadu. Když jsem získal oficiální pracovní povolení, poslal mi tamější úřad malou brožuru v angličtině s informací o mých pracovních právech. Na brožuře bylo zároveň v několika jazycích včetně češtiny uvedeno, že si mohu vyžádat podobný dokument v mém rodném jazyce. Před odjezdem jsem se hodně zajímal o místní zvyklosti, ale žádný speciální web pouze pro Čechy se mi objevit nepodařilo.

Také stránky místního pracovního úřadu Jobcentre Plus neobsahovaly náznak přítomnosti jiných jazykových verzí. Při osobním pohovoru na tomto úřadě jsem nedostal ani jeden česky psaný letáček a nevšimnul jsem si, že by byly k dispozici materiály v jiných jazycích. Z toho mi tedy vychází, že to britská vláda dělá asi jinak. Možná by se mohli čeští úředníci přeptat v zahraničí, protože jinak se časem dočkáme zvláštních microsite pro ostatní národy EU či jiných zemí.

| Radim Hasalík