Brouzdej.cz

Zveřejněním fotografií spolužáků můžete porušit zákon

Představte si situaci, kdy se vrátíte například z bujarého večírku. Ve svém fotoaparátu skrýváte několik pikantních fotografií vašich spolužáků. Nahrajete je tedy na Internet a zpřístupníte celému světu. Můžete se ovšem ocitnout v opačné roli a s údivem spatříte fotografie své osoby na cizí webové stránce.

Možná se vám někdy stalo, že jste objevili na Internetu svojí fotografii a přitom jste nedali nikomu souhlas ke zveřejnění. Lehce se však můžete ocitnout i na druhé straně barikády a být naoak tím, kdo fotky zveřejní bez vědomí ostatních. Celý problém má dvě roviny.

Většina lidí si nepřeje žádnou popularitu. Nemají zájem o nějaké výrazné zviditelnění a už vůbec netouží po tom, aby byly na Internetu jejich pikantní fotografie z párty. Jsou slušní a dobře si uvědomují, že by případné zveřejnění fotek jejich přátele příliš nepotěšilo. Proto se raději obezřetně zeptají anebo svoji galerii zpřístupní pouze pod heslem. Když jsem kdysi společně s kamarády navštívil třeba známou akci SázavaFest, přivezl jsem si ve svém digitálním fotoaparátu osobní snímky svých kamarádů. Byli jsme dohodnutí, že fotky zveřejním na Internetu. Protože ctím jejich soukromí, vytvořil jsem "tajnou" adresu a vstup do galerie zablokoval heslem. Odkaz jsem poté poslal všem známým, kteří s námi na této akci byli.

Jak už to v životě bývá, žijí mezi námi lidé, kteří mají z pojmů "slušnost" a "ohleduplnost" velikou legraci.

Kdysi jsem si dal sraz se dvěma človíčky v jedné útulné pražské hospůdce. Čas plynul a s tím i počet sklenic piva, které jsem vypil. Když mé společenské rozpoložení dosáhlo jisté hranice, moji společníci toho zneužili a pořídili několik "pikantních" fotografií. K mému velkému překvapení jsem tyto fotografie později spatřil veřejně přístupné na Internetu. Jeden z mladíků si rovněž naše rozhovory tajně nahrával a posléze na webu zveřejnil jejich částečný přepis.

Podobné chování bych očekával od šestnáctiletých teenagerů. Jenže jednomu z mladíků je 22 let a druhý je ještě starší. Mávnul jsem nad tím rukou. Zároveň jsem trochu změnil svůj přístup a postoj k podobným akcím. Alkohol si nedávám a zatím se mi úspěšně daří odolávat i různým nátlakům typu "když si se mnou nedáš vodku, urazíš mě." Klidně ať se druzí lidé uráží. Je to jejich svobodná vůle.

Zákony chrání proti zneužití
České zákony naštěstí pamatují na situace, kdy se člověk může podobným počínáním cítit poškozen. Pokud někdo použije mojí osobní fotografii bez mého souhlasu, může se dopustit porušení § 12 Občanského zákoníku. Tento paragraf se týká písemnosti, obrazových a zvukových záznamů anebo projevů osobní povahy.

Pro občana je však výhodnější, když jej ve sporu zastupuje stát. V takovém případě totiž stát hradí poplatky a další náklady spojené s řešením případu. "O porušení zákona o ochraně osobních údajů by se jednalo až v případě systematicky prováděné operace s osobními údaji, v tomto případě fotografiemi osob identifikovaných zpravidla jménem a příjmením a zveřejňovanými např. ve formě portrétního alba," vysvětluje JUDr. Václav Bartík ředitel odboru legislativního a právního z Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Úřad naštěstí nenechává občany ve štychu a radí, jakým způsobem postupovat v případě klasického soudního sporu. Člověk se může bránit soudní žalobou na ochranu osobnosti. Bohužel každý takový soud stojí čas a peníze. Také není dopředu zcela jasné, jestli je šance podobný spor vyhrát.

Když vás někdo poškodí
Zajímal jsem se, jak může takový člověk postupovat v případě, že se rozhodne hájit svá práva.

Proti použití fotografií bez Vašeho souhlasu a proti útokům proti Vaší osobě na těchto internetových stránkách je možné se bránit soudní žalobou na ochranu osobnosti podle ustanovení § 11 – 16 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 11 má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

Podle § 12 odst. 1 smějí být písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.

Podle § 13 odst. 1 má fyzická osoba právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

Jestliže se tedy rozhodnete, že se budete domáhat spravedlnosti u soudu, připravte si pevné nervy, hodně peněz na právníky a dostatek volného času. Podle mého názoru je však nejlepším řešením nad podobnými případy mávnout rukou. Ztracený čas vám totiž případná výhra u soudu nikdy nevrátí.

| Radim Hasalík