Brouzdej.cz

DESATERO DUCHOVNÍCH PRINCIPŮ

Pána Ježíše Krista

1. PRVNÍ DUCHOVNÍ PRINCIP
Já jsem Pán Ježíš Kristus, tvůj Bůh v povšechnosti Lidského Božství i Božského lidství, kdo je tvůj Spasitel z negativního stavu a všech jeho zel a nepravd a KDO JE JEDINĚ TÍM MAJÍCÍM ABSOLUTNÍ MOC a absolutní schopnost tě vyvést ze zóny vymístění, z planety Nula a ze stavu otroctví do podmínek pozitivního stavu svobody, nezávislosti, lásky a moudrosti. (Jan 4,24: Bůh Duch jest a ti, kteří se k Němu v duchu modlí, v pravdě se k Němu musí modlit.) Budeš mít osobní, soukromý a intimní vztah jenom se Mnou, kdy Mne upozorníš na všechny své životní záležitosti, a nebudeš vzývat žádné jiné prostředníky či bohy pod žádnými jinými jmény.
2. DRUHÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Je pouze jedna skutečnost v jsoucnu a bytí (stavu a procesu) - skutečnost pozitivního stavu. (Matouš 19,26 - JK řekl: U lidí je to nemožné, ale u Boha je všechno možné. Zjevení Jana 21,5: Aj, nové činím všechno.) Pozitivní stav je Absolutní přirozeností Pána Ježíše Krista - tvého Boha, kdož neustále vyzařuje tento stav do Svého Stvoření. Pan Ježíš Kristus - tvůj Bůh, jsa absolutní, ačkoliv je vždy přítomen ve Svém Stvoření, přesahuje však Své Stvoření ve všech ohledech a je víc než samotný pozitivní stav. Proto nic povahy pozitivní nemůže být odvozeno ze žádné části Stvoření, v žádné jeho formě, v žádném aspektu, ze žádné úrovně, žádného stupně, nýbrž pouze z Pána Ježíše Krista, který je víc než všechny ty části dohromady. Dopouštět se takového odvozování z jakékoliv části samého Stvoření je škodlivé a zraňující pro každého, kdo přijme tuto derivaci a ztotožní se s ní. Neseš následky takové separace (oddělení) a substituce (ustanovení), jakožto neseš i pozitivní následky jako výsledek svého poznání, přijetí a tvé identifikace skutečnosti, že jediným zdrojem pozitivního stavu a veškerého života je Pán Ježíš Kristus, který převyšuje všechny a všechno včetně Svého Stvoření.
Máš uctívat přímo pouze Pána Ježíše Krista a vyhýbat se ohavnosti uctívání produktů Jeho/Jejích tvůrčích snah. Výtvory takových snah se nikdy nemohou zaměnit za jejich Výrobce. (Tělesnost / Duchovnost. Matouš 15,7-9: Nadarmo mne ctí, učíc učení, jež jsou lidská.) Neboť já, Pán Ježíš Kristus, JSEM absolutně spravedlivý a milující Bůh, který ohraničuje existenci negativního stavu těch, kdo si učinili takové výtvory zdrojem svých životů, jenom na jeden časový cyklus, ale který poskytuje a dává všemožnou slast a radost Své Přirozenosti a pozitivního stavu na věky těm, kdo opětují Moji lásku a žijí v souladu s Mými duchovními principy.
3. TŘETÍ DUCHOVNÍ PRINCIP
Jméno Boha je Pán Ježíš Kristus. Užívat tohoto Jména Božího v jakémkoliv jiném významu či užívat je jako prostředku pro manipulaci, užití, využití či zneužití jiných nebo užívat je s nízkou, neduchovní motivací a úmysly, znamená vyloučit se ze členství pozitivního stavu. Následkem takového vyloučení je ochuzení o vše, co je vlastní povaze pozitivního stavu. (Lk 1,78-79, 2.epištola Petra 1,4-9: Veliká a drahá jsou nám daná zaslíbení, tak abyste skrze ně byli učiněni účastníci Božského přirození, utekouc porušení toho, které je na světě ve zlých žádostech. Židům 3,18-19 )
4. ČTVRTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Pamatuj na pravý zdroj svého života a na všechny duchovní principy, vštípené do tvé Nejniternější duchovní mysli. Udržuj život v rovnováze takovým způsobem, aby se věnovala péče stejně náležitě všem aspektům, úrovním, stupňům a sférám tvého každodenního života a žití. Jsi zodpovědný a vydáš počet za svůj vlastní život a jenom za něj před jeho Absolutním původcem - Pánem Ježíšem Kristem. Je nutno, abys věnoval něco ze své denní doby putování do nitra, při zahrnutí všech aspektů své mysli do toho procesu - od Nejniternější duchovní mysli (k vnitřní duševní) až k nejzevnější vědomé mysli a v tom stavu komunikoval/a a byl ve společenství s Pánem Ježíšem Kristem, Bohem svým, vždy přítomným v tom stavu. Máš uznat ten fakt, že tvá duchovní transformace z kondice mrtvého života negativního stavu do rozpoložení pravého života stavu pozitivního a to, že se staneš mužem/ženou nebes, se může uskutečnit, zpřítomnit a stát realitou (1. list Petra 1,16: Svatí buďte, nebo Já jsem Svatý- PJK.)
jenom díky osobním snahám Pána Ježíše Krista, tvého Boha. Završení tvé duchovní transformace a posléze to, že se staneš mužem/ženou nebes, je požehnáno a posvěceno Pánem Ježíšem Kristem, tvým Bohem.
5. PÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Miluj, respektuj a cti Pána Ježíše Krista - svého Boha, v Jeho/Její Nové přirozenosti, jako svého jediného pravého Otce a Matku, kdož je Absolutním sjednocením a Spojením všech elementů (aspektů ženských a mužských) jsoucna a bytí (stavu a procesu) a jsoucna a bytí. Přiznej, miluj, respektuj a přijmi svou pravou přirozenost, která se odvozuje z duchovního manželství všech principů ženství a všech principů mužství, lásky a moudrosti, dobra a pravdy, jakožto i pozitivních skutků a víry (list Jakuba 2,20: Víra bez skutků je mrtvá) , včleněných do tebe Pánem Ježíšem Kristem, Bohem tvým, aby ses mohl/a stát věčným dědicem a vlastníkem pozitivního stavu nebes, který ti Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh, dává svobodně a jednoznačně navždy, na věčnost.
6. ŠESTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Budeš respektovat život a volby každého jedince bez ohledu na to, jaké výběry to jsou. Máš se vyhnout tomu, abys úmyslně a záměrně škodil, ubližoval či používal násilí vzhledem ke komukoliv, sobě či Pánu Ježíši Kristu, tvému Bohu. (3. Mojžíšova 19,17: Nebudeš nenávidět svého bratra/sestru v srdci svém. Svobodně potrestáš bližního svého a nesneseš na něm hříchu. List Jakuba 1,22: Buďte činitelé slova a ne pouze posluchači, oklamávající sami sebe. 1. list Petra 2,16: Buďte jako svobodní, ale ne jako zastření - negativní, majíc ve své zlosti svobodu, ale jako Boží služebníci.)
7. SEDMÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Máš uctívat pouze Pána Ježíše Krista - svého Boha v Jeho/Její pravé Nové přirozenosti. Máš být navěky věrný a loajální Jeho/Její přirozenosti i své vlastní přirozenosti. Máš mít vztah se všemi jinými jedinci jenom z pozice své vlastní jedinečné přirozenosti a jen s pozitivním a dobrým úmyslem a s dobrou motivací, jakožto i pro správné důvody, kvůli všem duchovním principům takových vztahů. (Jan 15,26-27 Duch Boží vydává svědectví, i vy budete svědectví vydávat.)
8. OSMÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Máš uznat a přijmout fakt, že Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh je jediným oprávněným majitelem všech a všeho ve jsoucnu a bytí bez výjimek a výhrad. Máš respektovat své vlastní právo a svoji výsadu být majitelem vlastní individuality, jakož i právo jiných jedinců vlastnit své individuality a vše, co k nim náleží v jakémkoliv smyslu a jejich aspektu, aniž bys si kdy přivlastnil, co ti nepatří a co není součástí tvého vlastního majetku. (List Jakuba 1,15: Žádost když počne, porodí hřích - negativitu, vykonaný hřích pak zplodí smrt.)
9. DEVÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Máš myslet, cítit, říkat a prohlašovat o Pánu Ježíši Kristu, Bohu svém, jakož i o jiných a o sobě jen to, co je pravdivé, správné a náležité, aniž bys co k tomu dodával, to překrucoval, znetvořoval a falšoval či aniž bys popíral cokoliv, co k tomu patří. (Jan 1,17: Milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se. J 8,12 JK řekl: Já jsem Světlo světa. Kdo mne následuje nebude chodit v temnotě, ale bude mít Světlo života.) Všichni jsou tví bližní, avšak Pán Ježíš Kristus - tvůj Bůh je tvým nejzazším (nejbližším) bližním (Světlo nového života).
10. DESÁTÝ DUCHOVNÍ PRINCIP
Máš uznat a přijmout ve vší pokoře a poníženosti a skromnosti fakt, že nejsi Pánem Ježíšem Kristem, tvým Bohem, kdo je absolutní a jediný, kdo absolutně JEST. Nikdy nemůžeš být Bohem či mít moc Pána Ježíše Krista, svého Boha. (1. Petrova 5,5: Pokorou uvnitř se ozdobte. Bůh se zajisté pyšným protiví, ale pokorným dává milost.) Máš být vděčný/á z a to, přijímat to, cenit si toho a být spokojen s tím, co a kdo jsi a jak mnoho či málo čeho máš. Máš respektovat se vší láskou a moudrostí jedinečná individua a potřeby všech jiných, kteří mají rozdílnou přirozenost, rozdílná pověření, odlišnou roli a odlišný osud a podle toho vlastní jim rozličné dary, talenty, schopnosti, nástroje a statky, než jsou tvé vlastní; aniž by sis kdy přál, toužil a chtěl to, co jim právem náleží. Abys nesoutěžil se všemi ve snaze být tím, čím jsou oni, nebo měl, co oni mají, či utrácel svou energii na shromažďování všemožných statků. Máš spolupracovat s jinými, podporovat je, být jim nápomocen, jak je třeba, kdy je třeba a je-li vůbec třeba. A máš být takovým v zájmu principu, aniž bys očekával něco na oplátku.
(Zjevení Jana 22,12 JK: Přijdu brzo a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podle jeho skutků.)

| poselstvi