Brouzdej.cz

Z celého chlopně dženkuji, Borate

Hned na úvod musím říct, že jsem z Borata opravdu nadšenej. Měl jsem obavu, že to bude překračovat nějaké mé hranice vkusu, že se tomu nebudu schopnej zasmát, že si budu připadat v kině jako blbec. Ale já se smál a smál jsem se skoro po celý film, přičemž v několika chvílích jsem se nesmál, ale přímo se smíchem zajíkal. Fakt. A podle dusivě hýkavých zvuků, co jsem ze sálu čas od času zaslechl, jsem v tom nebyl zdaleka sám. Nuže, co je ten Borat vlastně zač?

Film-revoluční počin


Borat Sagdiev - nejlepší reportér Kazachstánu.

Borat je především velmi vtipná komedie. Sám za sebe říkám, že jsem asi vtipnější komedii ve svém životě neviděl. A přitom to není nijak komplikovaný. Celej film je založen jenom na tom, že britský komik Sacha Baron Cohen alias kazašský reportér Borat jezdí se svým tlustým kamarádem a producentem Azamatem po Americe a vyvolávají svým zmatkářstvím a svéráznou osobitostí mezi Američany bizarní situace, což pochopitelně nezůstane bez reakcí, a to všechno zaznamenává jakoby skrytá kamera. Nemá cenu říkat, o jaké situace a o jaké reakce lidí na Boratovy úlety jde, tím bych vás ochudil o celý požitek z filmu.

Na druhé straně je nutné říct, že Borat není pouze komedie. A může za to především "autenticita", kterou film navozuje. Jednotlivé Boratovy výstupy totiž nepůsobí tak jednoznačně, jak mylně soudí někteří Cohenovi kritici (nejčastěji padají přirovnání k "buranské komedii", k fekálnímu humoru; nebo se vznášejí námitky ohledně laciného zesměšňování). Především ty spontánní reakce lidí v sobě zahrnují celou škálu rozmanitých emocí. Nechápavost, zhnusení, rozčilení, pochopení, účastný smích atd. V tomto je film hodně podobnej reality show.

Jen si vzpomeňte, když jste ve VyVolených slyšeli výhrůžky a nadávky Petra Zvěřiny, nebo když jste viděli Vladkovy hysterické výlevy, jak to na vás působilo? Tak přesně v takovém duchu na vás budou působit některé reakce lidí v Cohenově filmu. Troufám si říct, že jestli je Borat v něčem revoluční, tak především v tom, jak tento prvek, který byl zatím výsadou televize, je tu převeden a zakomponován do filmu.


Medvěd Oxana dopadne tragicky.

Samozřejmě se vyrojí nejrůznější spekulace, jak a co je zinscenováno, jestli tahle scéna byla domluvena či nikoliv, co bylo točeno skrytou kamerou a co ne, apod. Podle mě to poznat z filmu jednoduše nelze a tudíž ani nemá cenu se tím nějak hlouběji zabývat. To podstatné je, že film z 80 % působí autenticky (zbytek tvoří hrané doplňkové scénky mezi Boratem a Azamatem a úvodní a závěrečné scénky z Boratovy "rodné" kazašské vesnice, které film rámují), tedy tak, že Američané na Cohena reagují jako na skutečného reportéra z Kazachstánu Borata.

(Pro doplnění: nějaké informace o tom, co bylo zinscenováno a co ne a další zajímavosti, si můžete přečíst zde.)

Film-událost

Počítám, že u nás existuje jen málo lidí, kteří by slovo Borat byť jen nezaslechli. Vždyť ve zprávách se to jen hemží nejrůznějšími skandály, které film vyvolal, žalobami na adresu tvůrců; v novinách se objevují rozporuplné ohlasy, v televizi se zase o filmu otevírají diskuze. Zkrátka a dobře Borat vyvolal mezi lidmi takovou reakci jakou u nás v poslední době žádný film nevyvolal. A že to tentokrát stojí za přečtení!

Nevěřil jsem vlastním očím, když jsem si po příchodu z kina přečetl v lidovkách článek s podivně normalizačním názvem "Odboratizování" z pera věhlasného kritika Jana Rejžka. Je to přesně ten druh kritiky, která, když chce, tak si vždy něco najde a dílo a jeho tvůrce pošpiní a zavrhne. Nejvíc mě pobavilo, když Rejžek ostentativně film shazuje argumenty typu, že to už dávno před Boratem tady byl Roberto Benigni, Mr. Bean či Krokodýl Dundee, cizí lidi v cizím městě. Pchá! To je přesně ten typ hloupého argumentu, jako když někdo začne kritizovat Shakespeara za to, že náměty svých her převzal odjinud. Nejde přece primárně o námět, ale o formu, o provedení. A v tom je Borat originál! (Nutno dodat, že podobně zoufalými argumenty a celkovým nepochopením filmu se Rejžek nevyznačuje sám. Třeba tuhle jakejsi švec.)

(K té Boratově originalitě bych to ještě upřesnil. Borat pochopitelně nevyrostl na zelené louce. Zdrojů, ze kterých Cohen čerpá, bude víc; nejen reality show, například s podobným principem - střet podivína s reálným světem, který je jeho podivnostmi šokován - pracuje skupina Jackass (pro více informací si můžete zvesela zagůglovat, odkazů je dost). Mimochodem, česká odrůda Jackass vystoupila i v jednom díle VyVolených 2.)


Chlapče, ten knír si ohol, ať nevypadáš jako muslim, to se našim moc nelíbí.

Film-drzost

A když už jsem nakousl Jackass, čili možné zdroje, ze kterých čerpá Cohenova poetika, tak bych to ještě více rozvedl. Boratovy předchůdce (první provokativní performery) totiž můžeme nalézt už ve starověkém Řecku. Třeba Diogenes Kynik. O tomhle chlapíkovi je známo, že přímo s gustem shazoval největšího a všemi váženého filosofa Řecka Platóna. Slyšel-li třeba o Platónově nauce o idejích, provokativně na veřejnosti prděl, Platónovu nauku o érosu zase pro změnu "komentoval" veřejnou masturbací. Touto drzostí ale nechtěl Diogenes Platóna urazit, ale jen upozornit na to, že jsme jen lidé, kteří taky chodí na záchod či masturbují, že zkrátka mít hlavu jen v oblacích je tak trochu v rozporu s lidskou přirozeností. U Diogena to tedy nebyla drzost samoúčelně agresivní, ale drzost, která jen odhalovala všechny iluze. (Nutno dodat, že Diogenes se nevysmíval jen Platónovi, ale všem, respektive všem idealistům, všem nositelům moci, ať už měli podobu filosofa Platóna, dobyvatele Alexandra Velikého nebo třeba podobu obyčejného obchodníka.) A já si troufám říct, že Borat přesně touto kynickou drzostí disponuje.

Cohen je nekorektní, ale zároveň to nemyslí vážně, respektive v jádru jeho "nekorektnosti" totiž neleží žádná ideologie, a v tom se liší od vetšiny nekorektních cyniků (rozuměj idealistů), jež jsou opakem kyniků (na netu je takovým typickým nekorektním cynikem bloger D-Fens). Cohen totiž neshazuje jen určité vrstvy lidí, ale dělá si legraci úplně ze všech - z republikánů, z multikulturních liberálů, z křesťanů, z Židů, z ochránců zvířat, z feministek ... Přesněji řečeno, Cohen shazuje svou hranou idiocií a buranskostí (tady nemá Borat daleko k našemu Švejkovi), předstíraným rasismem a sexismem či fyzickými gagy jejich přílišnou vážnost, idealismus, ať už má podobu třeba přecitlivělého liberalismu, upjatého feminismu, kovbojského militarismu či neskrývaného rasismu. Cohen nešetří nikoho.

Film-dobro?

(Pozor, menší spoiler! Kdo se ho nechce dozvědět, nechť dále nečte.) Otázkou pro mě zůstává, jak moc vážně se bere i sám Cohen, respektive, jak moc vážně bere vlastní "ideální" představy - o sobě, své postavě, svém filmu? Ve filmu je jeden jediný moment (přesněji momenty dva), o kterém se domnívám, že je myšlen zcela vážně. Borat si oblíbí černošskou prostitutku, kterou si tajně pozve na večírek multikulturních liberálů. Jak sám Borat říká, byla to snad jediná postava na jeho cestě po Americe, která nezkomolila jeho jméno. Prostě celá tato scénka, které má ve filmu i svou návaznost, na mě působila vážně, dojímavě, jakože pod tou vší přetvářkou se skrývá krása, kterou by bylo škoda přehlédnout, jak sám Borat později sděluje. Nepřipomíná vám to něco? Mně ano - film Americká krása. Podle mě tu Cohen příliš prvoplánově divákovi vnucuje představu o dobru své postavy, respektive vnucuje mu představu o dobru sebe sama a svého filmu. Tohle je konečně snad jediný moment filmu, ve kterém podle mě Cohen vystoupí ze své role Borata. (Ten vážný a laskavý pohled, který v jedné chvíli upře na onu černošku, na mě alespoň tak působil.) Nevím, jaký to na mě udělá dojem, až film uvidím podruhé, každopádně si v této chvíli myslím, že tohle je nejslabší místo filmu. Jakoby se Cohen bál, že to lidé bez takového naservírování nepochopí.


Multikulturní liberálové mají pochopení pro všechno, ale když jim Borat přinese v sáčku své výkaly, jejich trpělivost začne pomalinku přetékat.

Jen tak na okraj, osobně jsem zvědav na to, jak se Cohen s nebývalou popularitou vyrovná a kam budou směřovat jeho další umělecké kroky. Zatím to vypadá, že se mu stále nechce z role Borata vystoupit: média si ho předhazují jako komickou figurku, která na požádání zablbne. A pokud budeme uvažovat o tom, že by Cohen mohl pokračovat ve svých výstupech, tak už mu to půjde asi dost ztěžka, neboť většina lidí už jeho mystifikační role bude znát, takže někoho nachytat na hruškách bude velmi obtížné. Leda, že by si vymyslel nějakou novou postavu.

Film-očista

Ale ukončeme to nějak pozitivně. Mám velkou radost, že takovejhle film vzniknul. Je to film, alespoň pro mě, hrozně očišťující; je to pro mě stejně očišťující typ humoru jako humor Monty Pythonů nebo humor Andy Kaufmana. Je to humor, který ukazuje, že smát se lze bez obav, že vás za to zavřou, je to humor, který mnohdy prolamuje filmová tabu, co všechno snese oko i žaludek filmového diváka, je to humor, který z člověka, pokud tedy ten se filmem dokáže bavit, snímá předsudky a prudérii (já nejvíc z filmu miluju scénku rvačky naháčů v hotelu). A hlavně je to humor, který nikomu a ničemu neubližuje! Urazit se Boratovými provokacemi totiž může opravdu jen blbec. No prostě běžte na Borata a užijte si ho. Stojí to rozhodně za to!

| Palecek