Brouzdej.cz

Víra - přežitek?

Taková malá úvaha o víře, která se v mé hlavě rodí nějakou tu dobu. Nyní nazrál čas formulovat myšlenky a podělit se o ně s vámi.

Úvod
Za prvé by bylo dobré zmínit, že jsem od narození ateista. Nebyl jsem křtěný a na svět se snažím nahlížet prakticky. Mým oborem studia je matematika a informatika, leč čas od času se věnuji přemýšlení i o věcech všedních, o starostech a radostech každodenního života. A také se trošku zajímám o lidskou psychologii. Ano, nejspíš si o mně řeknete, že jsem tak trošku potrhlý a asi budete mít pravdu - nemůžete být zcela normální, když studujete školu, kterou studuji já (nabízí se otázka, co to znamená normální, ale o tom možná někdy příště). Ale sledovat a poslouchat lidi kolem vás, může být občas zábavné a poučné. Někdy vám to dá i podnět k zamyšlení.

Jednou odpoledne jsem šel domů ze zastávky tramvají. U východu z nonstop baru tam stál celkem mladý kluk, který už měl trošku naváto. Zrovna, když jsem procházel kolem, pozvedl pivo a prohlásil (spíše zahalekal): "děkuji ti panebože, že mohu užívat svých dní," a přisál se k hrdlu. Jak jsem pokračoval v chůzi, nejprve jsem se musel začít smát, ale pak jsem se nad tím trošku zamyslel a položil si otázku: "proč vlastně lidé stále věří v boha? Nebo lépe, proč v něco věří?"

Historické souvislosti
Pravěký člověk uctíval matku přírodu nebo různé modly. Z tohoto se posléze vyvinula víra v nadpřirozené mocnosti, později označované za božstva. Odpověď na otázku "proč", je prostá. Lidé zkrátka nevěděli, jak vysvětlit oheň či bouřku a potřebovali tyto jevy nějak označit. O něco déle začala vznikat náboženství a církve. Vůdci si uvědomili, že pokud budou lidé věřit v něco, čím se dájí objasnit třeba blesky (že to je boží hněv), sjednotí je to. Zároveň to poskytne také určitou moc nad lidmi. Ve starém Egyptě byli dokonce faraóni považováni za bohům rovné.

Až mnohem později, tak jak se rozšiřovalo lidské poznání, se zjistilo, že blesky jsou jen projevem statické elektřiny. Další a další jevy byly probádávány a najednou se zjistilo, že náboženství je zastaralé. Vždyť se přecepřírodní jevy dají vysvětlit pomocí fyzikálních zákonů, tak k čemu víra v nadpřirozeno. Ovládání lidu bylo přebráno postupně se zlepšujícím státním aparátem a náboženstvíá najednou ztratilo svůj smysl. Ale je tomu skutečně tak? Je zbytečné věřit v boha? Vždyť i Einstein řekl:
“Věda bez víry je chudá. Víra bez vědy je slepá.“

Současnost
Žijeme v moderní době. Denně kolem nás proudí terabyty informací. Nikdo se nepozastavuje nad tím, proč, když zmáčkne vypínač, se rozsvítí světlo. Ateistická populace shlíží na náboženství jako na zbytečný produkt lidské civilizace. Ano, v něčem jim musím dát za pravdu, kvůli náboženství se vedly (a stále vedou) války. Církve se snaží uplatňovat svůj vliv a podstrkovat svůj názor na svět – viz například postoj katolické obce vůči používání prezervativů, když v Africe bojují s AIDS a jinými pohlavně přenosnými chorobami. Již dlouho zastávám názor, že pokud bych měl věřit v boha, nebudu k tomu potřebovat církev (ani nějaké knihy), aby mi říkala, co mám dělat.

Na druhou stranu, něco se náboženství upřít nedá. Poskytuje pocit jistoty a opory svým vyznavačům. Tím se dostáváme k tomu, o čem jsem chtěl mluvit. V dnešní uspěchané a přetechnizované společnosti, se nám občas nedostává pochopení, kontaktu s lidmi. Samota a pocit odloučení se špatně snáší – proč myslíte, je tak vysoké procento populace postiženo depresí? Nebo proč lidé páchají sebevraždy? Všechno souvisí se vším. Většina těchto lidí se totiž nechala pohltit okolním světem. Zapadli do davu, nechávají se jím unášet. Žijí si svojí každodenní rutinu a vůbec žíjí jen pro to, aby žili. Deprese jsou je následkem ztráty smyslu života nebo víry v něco.

Víra je tedy něco, co nás je schopno podržet, o co se můžeme opřít v těžké situaci. A teď nemluvím o víře jako náboženství (tato slova bývají dost často zaměňována), nýbrž o abstraktním pojmu. Mám na mysli víru v něco, ať už to je nějaký smysl života nebo, že všechny problémy světa se dají vyřešit odpovědí na otázku: „kolik je 6 krát 7?“ Může to být dokonce i víra v boha - pozorným sledováním bychom nejspíš zjistili, že mezi členy, kteréhokoliv náboženství je daleko menší počet osob v depresi (o sebevraždách ani nemluvě).

Závěr
Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je, když člověk ztratí iluze. Když prochází těžkou depresí, cítí se sám. Myslí si, že se celý svět spiknul jen proti němu, že si jej nikdo nevšímá atd. Přiznám se, že s odstupem času bych si nejradši namlátil, že jsem to nechal zajít až tak daleko. Alespoň mi to přineslo nějakou zkušenost. Jak jsem již řekl v úvodu, nejsem člověk nábožensky založený, ale věřím, že život má nějaký smysl. Byť by to bylo jen to, že zase uvidím sluneční paprsky, kterak v podzimním odpoledni osvětlují panorama hlavního města, nebo že budu moci sledovat západ slunce. Každý by sám sobě měl položit otázku zda-li v něco věří a co jej pohání v jeho životě.

| OICW