Brouzdej.cz

Satira na naši školu...

Jednoho dne nám praktikantka z pajďáku dala za úkol napsat jakoukoliv satiru, bylo to poprvé kdy jsme se mohli svobodně vyjádřit o poměrech na naší škole a tak jsem se nejen já zhostil své šance. Tady je výsledek. Všechny postavy, místa a děje jsou smyšlené a jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná a neúmyslná.

Bylo 7:55, zvonilo. Žáci byli již ve třídě a opozdilci, kteří již odevzdali průkazky vrátnému, byli zavíráni do hladomorny. Mnozí z nich se již nevrátí, stanou se oběťmi šílených experimentů nebo se ocitnou na jídelníčku.

V 8:00 se zavřely těžké pancéřové dveře ve vchodu do budovy. Tyto dveře jsou odolné proti jakémukoliv požkození a jsou schopny přestát i atomový výbuch. Nejsou však instalovány aby se nikdo nedostal dovnitř, ale spíše aby se nedostal ven.

Třída 4.A stála seřazena ve své třídě. Rozestupy mezi lavicemi byli přesně 50,5 centimetru a pomůcky byly na lavicích vyrovnány s geometrickou přesností. Přesně se zazvoněním vstoupil do třídy profesor matematiky a odkráčel před tabuli, kde se otočil ke třídě. Třída jako jeden muž zasalutovala.

"Pohov!", zařval učitel a vytáhl z pod paží padesáticentimetrové nabroušené pravítko, jehož užíval jak na rýsování, tak k řezání papíru či svačiny a hlavně jako ukazovátko. Třída se posadila.

"Kdo mi řekne jak spočítat vrchol kvadratické funkce?", řekl a ukázal na Radka.

"No, e..., já nevím", odpověděl Radek, topící se v potu.

"Vy nevíte? Sto kliků a odříkat Thaletovu větu. A oslovujte mě pane!"

"A a ano pane", vykoktal ze sebe Radek a jal se vykonávat svůj trest.

Povstal Honza a prohlásil: "Pane, hlásím, že výraz doplníme na čtverec a upravíme."

"Velmi správně", pochválil jej učitel a otočil se k tabuli a začal psát důkaz.

"Nebo bychom mohli derivovat, pane", ozval se Jakub, sedící v první lavici společně s druhým Jakubem a Jirkou.

Profesor rozzuřen Jakubovou poznámkou se k němu rázně rozmáchl pravítkem, přičemž Druhému Jakubovi naskočila na čele tenká červená linka a Jirka sedící mezi oběma Jakuby byl zkrácen o hlavu.

"Co jste to řekl?", zařval profesor, až se všem naježily vlasy, "tisíc kliků a zapamatujte si, že to budeme dělat rozkladem na úplný čtverec a že už nechci takovéto další poznámky slyšet! A ted si všichni až na Vás vyndejte papíry, bude písemka, vy máte automaticky za pět a dělejte kliky"

"Rozkaz pane", zařvala sborově třída.

Pozbytek hodiny psali všichni až na klikujícího Jakuba velmi složitou písemnou práci, díky které si každý zajistil nárok tak maximálně na trojku z matematiky a to ještě kdyby hodně přidal. Na konci hodiny školník odnesl mrtvolu a třída se podělila o jeho věci, všichni se pak přesunuli na úděsnou hodinu Českého jazyka.

| OICW