Brouzdej.cz

Neuvěřitelné seznámení III

Tak "jsme" tu opět s naším příběhem. Navážeme tam kde jsme skončili.

Dívali si vzájemně do očí a povídali si. On se dotknul dívčiných rukou a citíl na nich chlad ze zimy venku. Zeptal se jestli jí může ruce zahřát a ona váhavě souhlasila. Po chvíli kdy doteky rozehřály zkřehlé ruce dívky se trošku uvolnila atmosféra zhoustlá v malinkém prostoru vozu. Co v tuto chvíli probírali už nevíme, protože byli plni dojmů ze setkání. Jedno bylo jisté, že se budou muset za chvíli rozloučit. Když se blížil čas loučení domluvili si další setkání. Při loučení si dívali do očí a bylo jim líto, že musí v započatém rozhovoru skončit. Ale co se dá dělat práce volá.
Každý se rozjel svým směrem a cestou i když se to příčí pravidlům silničního provozu si vyměnili pár textových zpráv. Ve zprávách si zdělovali dojmy ze setkání a oba byli strašně rádi, že se poznali i vizuelně. Další schůzka probíhala zase v jiném městě na neutrální půdě, kterou byl Kolín.
Náš podnikatel měl nějakou práci, tak oznámil, že na místo setkání dorazí se zpožděním. I když oba dva neznali cílové město jejich setkání, domluvili si pomocí telefonu orientační bod, kterým se stalo zastávka MHD u Eurotelu. Dívka dorazila jako první a čekala na svého "prince". Čekání i když bylo dlouhé půl hodiny, zdálo se nekonečné. Náš podnikatel dorazil na místo a vystoupil z vozu, kde mu šla na proti jeho vysněná láska. Padli si do náručí a pevně se objali a dali si letmou pusu.
Dívky auto zaparkovali na blízkém parkovišti a druhým autem zamířili do centra města. Vystoupili z auta a spontálně se chytli kolem pasu a vykročili na kolínské náměstí. Postavili se do středu náměstí a rozhlíželi se po nějaké kavárně. Na rohu uzřeli kavárnu tak se k ní lehkým krokem vydali. V kavárně bohužel nebylo volné místo, tak se podnikatel zeptal číšníka na místní podniky a diskotéky. Náš pár obcházel doporučené podniky, ale bohužel všude bylo beznadějně plno. Najednou začalo pršet a v tu chvíli zbystřili malou hospůdku. Vstoupili dovnitř a rozhlíželi se po ideálním klidném místě, které opravdu našli. Usedli vedle sebe a objednali si dvě kávy. Celou dobu se drželi za ruce, dívali si upřeně do očí a jejich ruce se od sebe odpoutali jen v tom případě, kdy se chtěli napít kávy. Po dopití kávy zaplatili účet a opustili hospůdku.
Venku už nepršelo a tak ruku v ruce procházeli pěkným centrem Kolína. Tu se drželi za ruce a hned se zase lechce objali kolem pasu. Jejich rozhovor chvíli gradoval pak zase utichal. Ale i když šli spolu mlčky vůbec jim to nepřipadalo trapné. Měli pocit, že si rozumí i beze slov. Cestou přes most si všimli blikajících světel neonů místní diskotéky. Podívali se na sebe a společně jako jeden člověk ji šli navštívit. Nejistě vstoupili dovnitř a po přijímacích procedůrách, které zahrnovali zaplacení vstupu a trapného razítka na zápěstí je vpustili dál........ a opět pokračování příště.

| netwar