Když básníkovi řeknete magické slovo příroda, vybaví se mu jistě poslední romantický večer strávený nedaleko malého lesíka uprostřed luk a strání, jež přinášejí mladému poetovi tolik potřebnou inspiraci. Možná vám se sklopeným zrakem a červenou tváří ukáže svá poslední dílka, jenž psal v tyrkysovém šeru pod blankytnou oblohou. Bude vám tvrdit, že jej tam nedaleko na stráni vždy políbí múza, bytost tajemná, zjevující se pouze spisovatelům a veršotepcům.
Příroda je jako žena, kterou muž potřebuje ke svému životu, dívka, jenž pohladí na duši nebo srdci. Mnohdy však ukáže příroda i svoji odvrácenou tvář – povodně, zemětřesení, hurikány – během několika okamžiků dokáží zničit veškeré lidské dílo, domy, hrady a zmařit životy mnoha nevinných lidí. I to je krutá daň za zásahy do přirozeného ekosystému.
Proto si člověk včas uvědomil, že některé jeho činnosti nutně ohrožují tuto Modrou planetu, začala vznikat ekologická sdružení a leckdo si na čelo málem lepil nálepku s textem „Jsem opravdový ekolog, zachraňuji Zemi!“. Je však ekologem ten, kdo své letáky proti ničení pralesů píše na počítači s několika lampami rozsvícenými za jeho zády? Aby homo sapiens, což znamená latinsky člověk rozumný, byl opravdu eko-homo sapiens, musel by se zákonitě vrátit zpět do jeskyní s ohněm rozdělávaným pomocí křesadla a trochy slámy. Lidský život není ekologický, protože denně zasazujeme matce Přírodě do srdce hluboké rány ostrým nožem – máme města plná smogu, nebezpečných plynů, velehory odpadků, plastů a špinavé ulice kropené kyselými dešti. Z povrchu zemského mizí velkou rychlostí rozmanitá zvěř, rostliny a dochází ke globálnímu oteplování.
Představte si rok 2154 a sami sebe, jak stojíte obklopeni mrakodrapy. Naproti vám kráčí pomalým rozvážným krokem rozcuchaný mladý muž nesoucí malý notýsek a tužku. Vypadá možná trochu staromódně a již z dálky poznáte, že se jedná o mladého básníka. Zeptáte se, zda byl hledat námět na svoji novou báseň v přírodě. Jeho odpověď vás jistě zaskočí. Řekne pouze čtyři slova: „Co to je příroda?“. Pokud se hodláme chovat stále stejným způsobem, budou další generace po nás znát jednotlivé druhy rostlin a zvířat pouze z archivních fotografií. Jestli je to cíl jednotlivých států světa, pak se pravděpodobně podaří. Myslím si, že další generace nám rozhodně nepoděkují.
| literarnicafe
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Web neměří žádnou návštěvnost, ani nesbírá osobní údaje. Proto tady není cookie lišta.