Brouzdej.cz

Jak cenzura ovlivňuje život umělce

Samotná cenzura je prostředek, který používají nedemokratické režimy ke kontrole veškerých tiskových materiálů. Je to ovšem postup odporující základním lidským právům a svobodě slova.

Cenzura v žádném případě není výmysl našeho století, podobné principy zavedl například Hitler, Stalin a další diktátoři před nimi. Cenzura ovlivňuje nejen umělce a novináře, ale také obyčejné obyvatele. Ti musejí být opatrní na každé slovo, které by mohlo být okamžitě použito proti nim.

Zajímavým faktem je že státy, kde platí cenzurování písemností, oficiálně volají do světa něco jako : “My tu nikoho neomezujeme. Není pravda, že máme zavedenou cenzuru. U nás si mohou umělci psát to co chtějí“. Podobné volání bylo i v naší zemi za vlády KSČ, naštěstí slovům našich představených na Západě nikdo neuvěřil. V jednom měli funkcionáři KSČ pravdu: Umělec skutečně mohl napsat co chtěl, ale tento dokument musel předložit příslušnému Úřadu pro tisk. Ten určil co se může publikovat a co ne. Název „Úřad pro tisk“ vyprovokoval naše občany k zamyšlení a brzy byl titulován jako ÚTISK, což přesně vystihlo podstatu fungování této instituce. A pracovník Úřadu pro tisk byl skutečně opatrný. Žádná nenápadná narážka mu neunikla a mnohdy vyškrtal i naprosto nevinné pasáže. Úsměvným příkladem může být kritický fejeton o cenzorovi v komunistické Kubě, který kubánskému autorovi vyškrtnul z díla rozhovor kamen s rourou, protože se domníval, že se jedná o parodii na dva představené kubánské vlády. Občas se vyskytl případ neobyčejně „hloupého“ cenzora. Abychom nechodili pro příklad daleko, připomeňme, že se jednalo o tehdejší socialistické Československo. Tehdy zde byla populární skupina zvaná „Spirituál Kvintet“. Tato skupina připravila hudební album ve kterém byla i píseň nazvaná „Ježíš potkal ženu..“. Komunistický cenzor tento název z návrhu alba z pochopitelných důvodů vyškrtnul. Spirituál Kvintet tedy provedl změnu na „Kráčel krajem poutník“ přičemž do závorky napsal „Jesus met a women“. Tohle prošlo – cenzor patrně neuměl angličtinu.

Byla cenzura k něčemu užitečná? Možná se podivíte, ale byla. Naučila naše spisovatele a umělce ke skrytému vyjádření pravdy. A naše čtenáře zase naučila číst mezi řádky. Mnoho děl psaných a následně čtených mezi řádky si získalo velikou popularitu. Ovšem bez cenzury je umělecký svět bohatší o (v minulosti) zakázané ovoce. A to přece nejvíce chutná…

| literarnicafe