Brouzdej.cz

Co bych chtěla svým blízkým říci z očí do očí, ale chybí mi odvaha...

Vy, kdož sem vstupujete, buďte připraveni na sentimentální výlevy... Ale v mém dnešním rozpoložení nejsu schopná cynismu...

Milý otče... Nebylo to s Tebou vždycky jednoduché; ani dneska není, ale rozumíme si - alespoň mně se to tak zdá - rozhodně víc a rozhodně lépe, než když jsem byla malá... Omlouvám se za to, že jsem Ti tehdy, před těmi dlouhými 19 lety řekla, že nechápu, jak tě může mít někdo rád, a že já Tě nesnáším... Od té doby uplynula dlouhá doba, uteklo hodně vody v Rusavě a já dnes se slzami v očích přiznávám, že Tě mám hrozně, hrozně moc ráda, a že i přes všechny Tvé mouchy a komáry, kteří občas hodně nepříjemně štípou, a mrkve, které se nedají jíst, přes všechno Tvé mlčení - když už vím a su smířená s faktem, že od Tebe nikdy v životě neuslyším větu "Mám tě rád," žije se mi s Tebou mnohem lépe, jaksi jednodušeji, protože jsem se naučila rozeznávat všechny ty signály, ty projevy otcovské lásky, kterými mě sedulo dicto zahrnuješ měrou vrchovatou - jsi nedostižným ideálem muže a Freud by ze mě měl asi radost. ;)

Moje milá, milá maminko... (Takhle jsem Tě neoslovila už mnoho let, že?) Omlouvám se Ti za všechny ty škaredé věci, co jsem Ti řekla, zvlášť v poslední době; omlouvám se Ti i za to, že Ti teď musím lhát; ale Ty mě znáš možná líp než znám já sebe samu... Vím, že kdybys viděla mé roztřesené prsty, všechny ty lži bys mi odpustila... Těším se, až Ti konečně budu moci říct pravdu, skrývanou do těch siláckých řečiček... Ty víš, že tohle nejsem já, že takhle o citech nepřemýšlím, ani je takhle nedevalvuji... Přála bych si, aby to nastalo co nejdřív; abych Ti mohla konečně říci, jak jsem šťastná, po tak dlouhé, příliš dlouhé době, kdy jsem se trápila a chtěla jsem umřít... Moje milá maminko, Tvoje láska mě sice dusí a svazuje, když jsme my dvě spolu, ale nedokáži si představit, že by nebyla... Děkuji Ti za ni, protože vím, že pro Tebe je to ta jediná správná láska, kterou dokážeš své dcery milovat...

Milý T., je tak těžké Ti psát... Pokud už jedno naše společné navždy je minulostí, můžeš si být zatraceně jist tím, že navždy zůstaneš jedním z těch, kdo jsou mi v životě nejbližší a nejcennější... Přeji Ti, abys byl šťastný, úspěšný, spokojený a milovaný... Vím, že se budu vždycky radovat z každého Tvého úspěchu - a vím, že v Tvém případě se budu radovat často, protože Ty jsi svými schopnostmi přímo předurčen k tomu, aby se Ti dařilo...

Milý F., chtěla bych Ti poděkovat... Jednak za ten včerejšek, kdy jsi nešel spát a absolvoval se mnou celou tu anabázi... Jen doufám, že jsi se moc nenudil :)

A pak bych Ti také chtěla poděkovat za to, že jsi se mě tehdy zastal... Nejenom když jsme spolu mluvili my dva, ale i potom, kdy jsem se na chvíli vytratila... Ani netušíš, jak si toho cením... Chtěla jsem Ti to říct včera u oběda, kdys mi to celé popisoval, chtěla jsem Tě vzít za ruku a říct Ti, že to pro mě opravdu hodně znamená, chtělo se mi brečet, tak jsem neudělala ani jedno z toho všeho a jen jsem se vrtala v salátu a bála jsem se promluvit, protože se mi třásl hlas... Milý F., je to poprvé, co jsou bratr a přátelé mého partnera i mými skutečnými přáteli... Jste všichni skvělí a ty nad nimi ještě o dvě hlavy přečníváš...

Milý D., díky za Tvou lásku a důvěru...

| lazarus