Brouzdej.cz

Co to jen dělám se svým životem?

Errare humanum est, sed in errore perseverare diabolicum...

Nedávno jsem o jedné slečně, s níž mám v poslední době trošku problémy (nutno podotknout, že dokud jsme se neznaly osobně, problémy nebyly - alespoň na mojí straně ne) prohlásila: "Je ubohoučká. Každý člověk dělá chyby, moc chyb, ale většinou jsou lidé schopni se s nimi vyrovnat, protože za ně přijmou odpovědnost. Jsou schopni si uvědomit, že to byli oni, kdo chyboval... Její problém spočívá v tom, že vždycky hledá viníka všude jinde, jen ne u sebe. Dokud nebude schopná si říci, ano, to já jsem chybovala, svou vlastní vinou jsem se dostala do téhle situace, nikdy se z těch sraček, ve kterých se teď koupe, nevyhrabe. Pokud neustále svaluje vinu na druhé, nebude nikdy schopná svou situaci řešit. A už vůbec ne vyřešit. Stále stejný, mizerný status quo, na který si bude pořád jen stěžovat."

Bože, Bože, milá Lazarko, to tě opravdu ještě nepřestalo bavit furt takhle mudrovat? Vím, že v případě téhle mladé dámy mám pravdu, ale copak mám vůbec právo to říkat? Snad alespoň trochu ano, vždyť každé setkání a setrvávání s ní (bohužel nelze jinak) je pro mě zcela psychicky devastující, ale přesto...

Možná, že to, co nyní napíši, bude se jevit jako vrchol egoismu, ale... Nevím, co to ve mně je za věc, že mě lidé znají sotva pár minut a po výměně několika konvenčních frází začnou mi svěřovat své těžké životní osudy. Nemohu a nechci je poslouchat, protože nejsem člověk, který by to vše vyslechl a byl by natolik silný, že by dokázal pomoci. Naopak, nasáknu celou tu hrůzu jako houba tekutinu a tíží mě pak na duši. Chápu, že zpovídanému (resp. mluvícímu) se uleví, ale co já? Vím, vím a znám to z vlastní zkušenosti, člověk, který se trápí, vidí jen tu svou bolest a potřebuje ji setřást, podělit se o její tíhu, ať se mu pak kráčí lehčeji, ale já nejsem ten správný participant. Bortím se pod tíhou všech těch problémů - svých (jichž naštěstí v poslední době poněkud ubylo, nebo se spíše jen transformovaly do méně fatálních jednotek) i cizích, drásá mě to...

Jak jen z téhle situace ven??

| lazarus