Připomíná mi to můj oblíbený strip s Earlem: "Vyhodili mě z práce, prý jim nevyhovuje moje osobnost... Ale neřekli, která!"
Tohle nejsem já... Tohle je nějaké moje latentní, maniakální já... Už skoro 2 týdny skoro nespím, skoro nejím, zato ale pařím jako o život... Nejdřív jsem se pokoušela zdůvodnit si to tím, že jsem na koleji pravděpodobně už poslední měsíc, a tak si to chci všechno pořádně užít... Ale taková já nejsem; tedy alespoň jsem nebývala...
Dělám úplně šílené věci... Malá, zlobivá holka... Ze všech stran slyším: "Ty jsi tak roztomilá, ale doma bych tě teda nechtěl!" Nemůžu se zastavit, mám šílené kruhy pod očima... Ale přitom se fyzicky vůbec necítím špatně! Před čím utíkám??
Před nedávnem jsem napsala dalších 5 stránek diplomky... Trvalo mi to týden... Když jsem se v těch verších vrtala, bylo to ještě vcelku dobré... Ale jakmile jsem si to po sobě přečetla, abych opravila překlepy, padl na mě tak těžký balvan, že jsem následující 2 hodiny jen seděla a zírala na prázdnou zeď... Nemůžu, nemůžu; zabíjí mě to...
(Myslím, že to SP napsala v básni Three Women: I should have kill this, what kills me)
Dělám hrozné věci. Šílím. Utíkám před ní...
| lazarus
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Hostováno u FORPSI | Doporučujeme: webmaster tools