Brouzdej.cz

Nechci svým textům dávat titulky

(protože nevím, jak je vymyslet)

Vířím světem, osamocený ostrov putující oceánem.
Beru do rukou věci, oslovuji lidi, kráčím po ulici, skláním se k tkaničkám...
Bezvýsledně...
Chodím po špičkách kolem své lásky, občas ale zakopnu, a pak mu přistanu na hlavě... Je z toho v šoku. Kroutí hlavou, krčí rameny, vraští čelo... Vzdaluje se mi, odplouvá na malé loďce naděje; toužím po jeho návratu?
Sledují mě její čtyři oči, cítím na sobě ten zkoumavý pohled... Nedá se to vydržet, křičím, utíkám pryč... Nikdy tomu ale neuteču. Ona si mě vždycky najde, všude... Neschovám se. Trýznivý, nikoli osvobozující moment uvědomění...

Hledala jsem - a nikdy nenašla. Proto jsem asi hledat přestala.
Prostou radost ze života.

Nejhorší totiž je, když na vaši tvář dopadnou slzy milovaného člověka...

| lazarus