"Bien, merci," odpoví doufám většina z vás...
Tak jsem zpátky...
Viděla jsem toho moc, moc, moc...
Pořád to třídím...
Le contexte est plus fort que le concept
(To jsem si vypůjčila z písně jednoho Francouze...)
Byla to asi nejtěžší dovolená, jakou jsem v životě podstoupila... V některých chvílích to dokonce vypadalo, že se s T. rozejdeme (ovšem jako vždy v dobrém). Nějak jsme to překonali... Těžko říct, jestli to byla chyba, jestli je takhle poslepovaný vztah ještě smysluplný, ale zatím se zdá, že jsme udělali dobře. Nevím jak on (právě na druhém počítači hraje nějakou hru), ale já bez něj neumím a nemohu být. Možná je to kýč, ale taková jsem. Závislá na jeho ochranných křídlech...
Cítím se hrozně, hrozně smutně... Není to proto, že ta dovolená už skončila a jsem zpátky doma; popravdě to bylo zatraceně náročné a tady kvůli těm vedrům jen polomrtvá ležím a pročítám knížky, které jsem si přivezla z Paříže... Vlastně ani nevím... Prostě to na vás takhle padne a těžko se hledá cesta ven a těžko se v tom žije...
Viděl jsem ježka na saních...
Ach, co vy víte!
Až jednou poznáte
smutek, strach i smích.
Pak
možná
pochopíte...
Nechci už dál hrát všechny své role... Ale jinak to nejde. A navíc, kdyby se mi i podařilo odhodit všechny své masky, co by zůstalo? Jen obrys tváře, nic víc. Jsem prázdná. Ne, ještě lépe - vyprázdněná.
Nemám sílu hledat cestu ven...
| lazarus
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Hostováno u FORPSI | Doporučujeme: webmaster tools