Brouzdej.cz

Dnes v noci odjíždím...

Ano, je to tak; konečně jsem se dočkala a jedu do Francie!
Proč je ale něco špatně?

"Budoucí manžel" to díky svým výjimečným schopnostem zorganizoval bleskovou rychlostí. Můj otec se té rychlosti přizpůsobil, poslal mi na účet finance, do ruky vrazil pár set dolarů jako železobetonovou rezervu (asi si je všiju někam pod kůži), nabil mi kredit, ať můžu posílat domů informace, kde se nalézám, a on s matkou budou do mapy zapichovat praporky. Ti dva sladili přípravy do naprosté dokonalosti. Babička nám do vlaku napekla placky. A další organizační záležitosti, jimž jsem se snažila vyhýbat. Jednak kvůli sobě, ale i kvůli ostatním, abych je ušetřila svých hysterických záchvatů.
Proč je tedy něco špatně? Ty přípravy byly až příliš rychlé. Sním o Francii celý život; a teď, když tam mám odjet, se začínám bát. Že mi T. poleze na nervy. Že nebudu nikomu rozumět ani slovo. Že to vůbec nebude tak krásné, jak jsem si za svůj život stihla vysnít.
Cítím prázdno po tomto svém velkém snu. Měla jsem jen dva a jeden z nich se od dnešní noci začíná realizovat. Ten druhý pak přibližně za dva roky. Budovala jsem si je 22 let a teď si mám honem vymýšlet další??
Kéž by přišel až za několik let, třeba bych byla připravenější...
Doba od rozhovoru "Kam se chystáte na prázdniny?" "Do Francie..." a dnešního večera byla vražedně krátká. Ani jsem se nestihla začít těšit...

| lazarus