Brouzdej.cz

Návrat zbloudilé obyvatelky...

...a stál vůbec za to?

Je to už pár dní, co jsem doma. Tedy, vlastně čtyři. Tedy, doma... Pomalu mi vyprchá platnost OP a matka trvá na tom, že si MUSÍM přepsat trvalý pobyt do otcova bytu. Milostivě mi bylo povoleno ponechat si původní bydliště jako přechodné. No co, stejně jsem si tu za těch 12 let nikdy nezvykla a vlastně tohle město vůbec nemám ráda. Oi, moci tak znovu bydlet ve svém rodišti, to bych slintala blahem... Nicméně některé životní etapy jsou již nadobro uzavřeny.
Hned první den příjezdu jsem obvolala několik spolužáků ze střední a dali jsme si sraz na ČH. Jaké bylo mé překvapení, když všichni vytrvale opakovali "v Retru, v Retru". Hnidopiši, myslela jsem si - oficiální název té hospody totiž zní "Retro bar", ale vždycky jsme říkali Černá hora (v textovkách CH, abychom ušetřili místo na důležitější sdělení :))
No, začali tam točit Staropramen. Což znamená, že už nemůžu celý večer popíjet Black Hill, černohorecký pivní aperitiv. Věčná škoda, to místo pro mě ztratilo téměř veškeré své kouzlo.
Spolužáci mají za sebou studium a vyměňovali si zkušenosti z pracovního úřadu a sociálky. Kromě zkušeností taky různé papíry. Pro nás, věčné studenty, nepříjemný pohled do očí budoucnosti.
Pak nastal obvyklý informační maraton. M. ukradli na jakési kalbě batoh s její oblíbenou bundou, peněženkou, doklady a mobilem. Měla ještě docela štěstí, že ji nevysoukali ze spacáku. Prý jí tam nechali balíček papírových kapesníků, což převelice ocenila, když ráno brečela, sčítajíc ztráty. S. zítra slaví sedmileté výročí svého vztahu. Blahopřejeme! P. má zničené koleno, ale vůbec se tomu nediví, protože jeho bratr fotbalista je na tom stejně. To, že P. nikdy fotbal nehrál, je údajně nepodstatný detail, neboť to prý mají dáno geneticky. No jo, genetika, pěkná mrcha. Č. vyhodili ze školy, a tak teď vstává v půl páté ráno a jezdí někam na stavbu. Ovšem nevydělává moc a do toho splácí své dluhy ze šťastných studentských dob, takže nás může pozvat jen na vodku. Všichni solidárně odmítli; všichni si ještě živě pamatují, jak jsem zapíjela svou maturitu dvojitými vodkami a pak statečně odmítla doprovod a dopotácela se domů sama samotinká. Uff, že to ale nebyla jednoduchá cesta - zvlášť ve chvílích, kdy se chodník rozestupoval všemi směry... Od té doby prý nikdo z nich vodku nepije. A dělají dobře, alkohol ničí zdraví.
Proč tohle všechno říkám - potřebuju to. Protože v některých chvílích jsem začínala mít pocit, že jsem svým spolužákům vzdálená "miliony světelných let" (pěkné klišé, což?). V některých chvílích se oni mezi sebou živě bavili, ale to vše šlo skrze mě. Taková hluchá místa... Nevím, zda to přičíst tomu, že lidé se zkrátka mění, nebo své vlastní neschopnosti.
Zítra mám sraz s M. Prohrábla jsem staré desky a našla Billie Holiday, Johnny Cashe, George Gershwina a další staré dobré kousky. Dotlačím to k ní a zapaříme na starý dobrý vinyl jako kdysi. To by s námi muselo být tuze špatné, abychom si neporozuměly. Vždyť M. je mé alter ego (podotýkám, že ta lepší část :))
Přeji Vám hezký večer...

| lazarus