...pomalu končí...
A mně hlavou víří tisíce myšlenek a nedokážu je nijak zachytit... Dnes jsem dostala do jedné skvělé knihy milé věnování od jejího autora; a tohle věnování mi doslova vlilo na hlavu novou naději - že by to snad mohlo v životě fungovat, že bych snad měla šanci dosáhnout toho, čeho chci, že na to snad mám...
Cítím v sobě hrozný smutek z toho, že se o tohle všechno nemám s kým podělit. S lidmi se jen tak míjím, obzvláště teď, když už nám v pondělí začíná zápočťák a visí nad námi ty Damoklovy meče, naše zkoušky... Prohodíme spolu jen pár slov a pak zase každý pádíme dál...
Už dlouho jsem nezůstala přes noc vzhůru; je nejvyšší čas! Pustím si Vanessu Mae a pokusím se dohnat všechno to, co bych kvůli spánku neudělala... Škoda, že člověk musí spánkem regenerovat svoje síly... Zase vzpomínka na Sto roků samoty, na tu nemoc, kterou všichni nějaký čas v Macondu trpěli, nemuseli vůbec spát - můj ideál!!!
Takže vám všem přeji krásnou noc, ať už prospanou či probdělou. Mějte se!
| lazarus
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Web neměří žádnou návštěvnost, ani nesbírá osobní údaje. Proto tady není cookie lišta.