Brouzdej.cz

Pátek třináctého...

a lidská pověrčivost?

Tak si říkám, jestli se díky té vydatné mediální i jiné masáži vůbec ještě bojíme pátku 13. Že ho řada lidí nemá ráda, to se rozumí jaksi samo sebou. Pokaždé nám ale všude opakují, že "není čeho se bát, je to den jak každý jiný" atd. atp. V britských hotelech prý dodnes nenajdete pokoje s číslem 13 (podle mě i v jiných, než jen britských, ne?) a Lufthansa údajně nemá (či snad vynechává) jakési třinácté lety nebo co - ale tomu moc nerozumím (myslím dané formulaci v novinách) a budu se muset zeptat otce.
Můj děda v pátek třináctého ani nevylezl z postele. Byl to taky ten poslední pověrčivec (ohledně Pátku) kterého jsem měla tu čest poznat. Když jsem jednou díky listování ve velkém nástěnném kalendáři zjistila, že pokud není přestupný rok a pátek 13. vyjde na únor, bude taky v březnu a ještě v listopadu. Řekla jsem mu to a ačkoli mě měl velice rád, tehdy se na mě vyčítavě podíval a řekl, že jsem mu zkazila celý den. Bylo mi to tehdy velmi líto - že pitomý pátek 13. zkalil náš skvělý vztah. Bylo mi 7 a jemu 75 a oba jsme neměli tenhle - podle všech možnách zkušeností a dokonce i nějakých šílených výpočtů a propočtů úplně normální a obyčený - den ani trochu rádi.
Pamatujete na film Le Fabouleux Destin D´Amélie Poulain? Česky Amélie z Monmartru. Tam jeden pán s dřevěnou nohou na videozáznamu stepuje (nebo co) a pak anglicky říká: "Nejsem pátek třináctého." Ve filmu se objeví francouzský překlad "Je suis né un vendredi 13."
A protože jsem le femme, a přestože francouzskou gramatiku ani trochu neovládám, za sebe říkám:
"Je sius née un vendredi 13."
A přeji vám totéž. A přeji vám krásný pátek, ať už je - k ďasu (taky milujete tohle krásné slovo?) tak tedy, ať už je kolikátého chce. Hezký den.

| lazarus