Brouzdej.cz

Zkušenost s vedením Ducha II

Jak jsem dostal byt od Pána

Chtěl bych se s vámi podělit ještě o jinou zkušenost, která mne velice (a myslím, že tentokrát i mou ženu) povzbudila ve vztahu s Bohem.

Bydleli jsme po svatbě v malém pokoji na ubytovně od školy, kde jsem byl zaměstnaný. Vzali jsem se v roce 1999 a v roce 2002 jsme pořád bydleli tam. Co se týká peněz, tak jsme měli stavební spoření, ale nic moc. S tou půjčkou asi 200 000, kolem 40 tisíc našetřených a jinak nic.

To malé bydlení nám , a hlavně Ilonce, začalo pomalu, ale jistě lézt stále více na nervy. Sem tam se to provalovalo a prostě Ilonka už se chtěla přestěhovat někam jinam. Četla inzeráty v našem městě, přemýšlela, ale když o tom mluvila se mnou, vždycky jsem říkal, že zatím se stěhovat nemáme.

To nejintezivnější období této záležitosti trvalo asi půl roku..já osobně bych se už taky "chtěl pohnout" (už jen kvůli ní), ale už jsem měl nějaké zkušenosti s Božím vedením a jeho vůlí a věděl jsem, že nechci jít někam bez jeho jasného požehnání a vedení.

A prostě kdykoliv jsem se v této věci modlil, odpovědí mi bylo mlčení. Ani ano, ani ne, mlčení. Nezbývalo mi než důvěřovat Bohu a nepohnout se , jak mi říkáme - v těle, ale pak případně až v Duchu.

No ještě je potřeba říct, že jedna z myšlenek, které jsem měl byla ta, že bychom tam zůstali, jen třeba několik těch pokojů předělali dohoromady v byt, kdyby škola svolila - to bylo takové jedno ze skrytých mých očekávání, o kterých Ilonka věděla a myslela si prostě, že tam chci a chci zůstat "navěky".

A pak to začalo. Nejprve jsem v duchu rozpoznal pokyn od Pána, že se mám 5 x v určitý den týdne postit za toto téma..tedy naše bydlení.

Jakmile jsem to rozpoznal, začal jsem se vnitřně radovat, protože jsem věděl, že to znamená nějaký posun v této věci.

Po třech půstech se mi ale stala zvláštní věc, o které bude řeč ještě později ..Pán mi položil na srdce, abych se následující týden postil od pondělí do neděle za bydlení (já se postil půl dne vždy). Bylo to pro mě divné, ale přijal jsem to a že poslechnu.

No a pak to postupovalo. Nejprve tedy ve čtvrtek Pán mluvil o tom půstu celého týdne a pak v sobotu další zvláštní věc (což jsem ale zatím ani jedno nechápal) . Čtu Bibli a tam napsáno "dám Ti žádosti tvého srdce" ..a najednou svědectví v duchu, že to je slovo od Boha pro Ilonku a že ji to mám vyřídit. Nebyl jsem na to zvyklý (jestli jsem to Ilonce za celý život -až podnes- řekl takto třikrát, tak to je možná ještě moc) - jen jsem to tedy přečetl nahlas a řekl - Ili, to je pro Tebe. A nic jiného , žádné povídání kolem, jen prostě tu větu.
To bylo v sobotu.

A pak nastala neděle - klíčový den - šli jsme s Ilonkou na naše tradiční špagety po řecku - ale těsně než jsme odešli, jsem pocítil jasné vedení ještě si přečíst odpolední kousek z Bible,tak jsem odskočil, dal jsi jednu kapitolu a v jednom verši z té kapitoly jsem vnímal hlas Boží
"dávám ti zemi do vlastnictví, abys ji obsadil".

Myslím, že jsem to nepochopil. Jen jsem věděl, že mi Bůh něco dává a že to souvisí s Ilonkou. Po cestě na ty špagety jsem si říkal - že by mi jako Bůh dával znovu Ilonku,nebo co?

No nic, dorazili jsme na oběd a při konverzaci se řeč stočila opět na téma byt - jak jinak, že. Už jsem chtěl zase jasně odpovědět, že "ne", ale v tom jasný pokyn v duchu, že mám mlčet. A posluchat svou ženu, co říká. Tak mlčím a Ilonka cosi, že můžeme jít bydlet jinam a když pak později se otevře možnost, můžeme se třeba zase vrátit tam, když bude Pán chtít.

Sám sebe téměř pozoruji, jak říkám, že tedy ano. A uvědomuji si, že je to v souladu s Duchem. Půl roku mlčení od Pána, a najednou u oběda jasné vedení jak se zachovat. Věděl jsem, že v tom je Bůh a začal jsem tušit, že ještě ten den se to nějak prolomí.

V rozhovoru jsem se ptal Ilonky, jaký byt by chtěla. (jen připomínám to sobotní slovo pro ni od Pána.."dám ti žádosti tvého srdce").
Ilonka říká, že by chtěla 3 + 1, že by chtěla byt v přízemí a že by chtěla byt na čísle 7.

No to už jsem nevydržel a spustil učený výklad o tom, že na Bohu si je to blbý takhle vymrčovat a říkat si cosi o čísle sedum. (pro Ilonku to má nějaký zvláštní význam - je to i velice důležité symbolické číslo v Písmu)

Později mi Ilonka řekla ještě , že si přála chodbu obloženou dřevem.

No jdeme dál. Odcházeli jsme z toho oběda k babičce ná návštěvu, a já pocítil jemné vedení jít na určitou ulici v našem městě. Řekl jsem Ilonce, jestli se ještě nechce projít. Ona že ne. Protože to byl jen velice jemný závan vedení, nebral jsem ho příliš vážně ..a celý nápad zabalil. Těsně před dveřmi do babiččina domu si to ale Ilonka najednou rozmyslela a že teda se ještě půjdeme projít. Šli jsme tedy na tu ulici, jak jsem vnímal. Když jsme tam došli, uviděli jsme v jednom přízemním bytě na okně napsané..na prodej. Koukli jsem se a že se tam půjdem zeptat.

Pozvali nás dovnitř - jo mimochodem, asi tušíte, že to bylo na čísle sedum a bylo to 3 + 1.- a tak jsme se tam octli . V tu chvíli, kdy jsem stál v tom bytě, se mi připomělo, že mi Pán odpoledne řekl .."dávám Ti do vlastnictví zemi, abys ji obsadil" ..a začal jsem tušit, že stojím v bytě pro nás podle Božího vybrání a podle Boží vůle ...a také v Boží čas.

No ale snažil jsem se být opatrný a ještě se modlil atd. No postupem se mi opravdu ujasnilo, že je to od Pána. No a pak začalo jakési zařizování, ještě jsme museli sehnat trošku víc peněz..bylo tam neuvěřitelně papírových zádrhelů a zdržovaček ..až jsem se divil..k (kvůli ručení na to stavební spoření a dokázání na co to je, nějakým chybičkám atd. , ale to je teď jedno)

No ale výsledkem bylo, že jsme se v určitý čas přestěhovali.

Byl to byt pro nás od Pána.

Ps1:

Kdo k nám přijde, obdivuje (90%lidí) dřevěné obložení na celé chodbě, které v tom bytě bylo. (viz Ilončina "žádost srdce")

Ps2:

Když jsem stál prvně v tom bytě..padl na mne z něj a z toho sídliště velice nepříjemný duchovní tlak a v tu chvíli jsem věděl, za co bude ten týdenní "polopůst", o kterém jsem výše psal. A tak to i bylo, celý týden jsem "promodloval" až do uvolnění ten tlak, který se na mně v onu neděli položil při vstupu to toho bytu.Zaujalo mne velice, jak Pán už ve čtvrtek (a nejspíš už mnohem mnohem dřív) věděl, že v neděli budu stát v onom bytě, když já byl ještě "zatvrzelý pro nějakou změnu".

A tak tu teď v našem bytečku sedím a píšu vám toto svědectví, tuto zkušenost a naplňuje mne příjemným pocitem vědomí, že znám Pána, že jsem toto s ním mohl prožít a je ve mně touha po jeho vedení a konkrétním vedení i nadále v životě.

| Joel