Brouzdej.cz

Zase Ti psi

Útok psa na člověka, hlavně na děti je velice novinářsky oblíbené téma. A člověk se nediví stejně jako u rasizmu nebo podobných problémů, že v diskuzích na nejbulvárnějších serverech se k tomuto objevují dost jednostranné příspěvky. Dnes jsem se ale dostal k tiskové zprávě Státní veterinární zprávy, která mě opravdu udivila

Nejprve citace zprávy:

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel. tiskový mluvčí: 227 010 154, fax: 227 010 190,
e-mail: j.duben@svscr.cz; web: http://www.svscr.cz.



TISKOVÁ ZPRÁVA 27. 7. 2004



Co se psem, který napadl dítě?
Tolik času se věnuje diskusím o tom, zda pes, který napadl a těžce zranil člověka, či dítě, je zdravý. To by mělo být zcela irelevantní uvažování ve vztahu k dalšímu osudu zvířete. Bohužel se dá očekávat, že pes, který vážně poranil člověka, ať už zdravý nebo nemocný, tak může učinit i příště.
Samozřejmě je v pořádku, že je pes podroben veterinárnímu vyšetření, zda nemá například vzteklinu, anebo nějaké jiné onemocnění, které by útok mohlo vysvětlit. To je pro osvětlení okolností útoku důležité. Nicméně i laikovi je jasné, že nenajde-li se žádný zjevný důvod, pak je to v „psychice“ zvířete a zde je potom na místě uvažovat o tom, jak dalšímu potenciálnímu útoku, když zvíře přestane cítit k člověku respekt, zabránit.
Jelikož zákon neukládá jasnou povinnost utratit zvíře, které vážně poraní, nelze očekávat, že takto striktně rozhodne soukromý veterinární lékař, který posuzuje jeho zdravotní stav. Zvíře je totiž podle zákona na ochranu zvířat proti týrání možné usmrtit, jedině v případě bezprostředního ohrožení člověka zvířetem, a utratit je může jen veterinární lékař a jedině z vyjmenovaných důvodů, například když zvíře nevyléčitelně trpí a tak se předejde eskalaci jeho dalšího utrpení. V případě agresivního psa může o jeho utracení rozhodnout jeho majitel, pokud nenajde jiné schůdnější řešení.
Je tedy na samotném majiteli, aby si uvědomil, že další kontakty lidí se psem, který je přece hodný, ale jen občas někoho kousne, mohou mít další vážné důsledky. Také by zřejmě s ohledem na prevenci prospělo věci, kdyby se i důsledněji využívalo právních prostředků k postihování majitelů takovýchto psů.
Určitým kompromisem je, že pes, který vážně poranil, je umístěn v útulku. Odtud se ale může dostat do nové rodiny, takové je také poslání útulků, avšak již byly zaznamenány případy, že opět došlo k problémům, a takovýto pes se do útulku vrací. Je potom útulek řešením? Žít stále v kotci a dostávat v pravidelných intervalech krmení? Ve skutečnosti je pes posuzován jako provinivší se člověk – je uvězněn. Není vhodnější, aby místo eufemistického „nechat žít“, majitel zodpovědně rozhodl o agresivním psu? Právě i z těchto důvodů je v zákoně zvíře v zájmovém chovu považováno za věc, aby bylo možné s ní nejen nakládat, ale i za nakládání s ní nést plnou zodpovědnost!
Zajisté jsou takoví cvičitelé, kteří špatně vychovaného nebo agresivního psa převychovají, ale vzhledem k tomu, že případů napadení lidí, zejména dětí, je poměrně hodně, lze stěží očekávat, že by převýchova agresivních zvířat byla „systémovým“ řešením. Však to ostatně ani ne vždy funguje u lidské populace.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
 

------------------

Z této zprávy na mě sálá jasný populizmus a taky naprostá autorova neznalost věci a s tím související jednostrannost. Třeba první odstavec, kdy by chtěl házet do jednoho pytle vážně nemocného psa vzteklinou, který na potkání samozřejmě útočí. A dobře vychované psy, které prostě jen nějak postižený vyprovokoval. A oni v podstatě za svou přirozenou reakci nemůžou.

 

Jistě je spousta psů, kteří jsou cíleně nebo jen neúmyslně špatně vychovaní a potom běžně napadají lidi. Tam se závěry autora v celku hodí. Ale tato zpráva je myslím spíše reakcí na poslední dva případy, o kterých bohužel všechno nevím. Ale co jsem tak četl, byl to typický případ, kdy majitel, jinak bezproblémového psa, podcenil jeho přirozené reflexy.

 

A to i v případě babičky která ze psem nechala své vnouče. Je neuvěřitelné, že dokonce když už i Nova začala rozumně propagovat aby lidé nenechávali děti samotné se psy, pořád se dost takových najde a pak se diví takové situaci. Je jasné že dítě špatně odhaduje nebezpečí a když chudákovi psovi chytilo na bolestivé zranění oka, tento se po něm reflexivně ohnal(to by ovšem udělal i člověk) a bohužel jej při tom poranil. Tomu by ovšem šlo předejit jen nějakou extrémní výchovou psa, kdy by se bál kolem jakéhokoli člověk vůbec projít a nechal si dělat co se komu na něm zamane.

 

Je smutné že majitelku zvířete ihned nezavřeli, pro ublížení na těle z nedbalosti a naopak zase spousta lidí by nejraději viděli utraceného psa. Což je naprostá blbost, protože v tomto případě je naprosto jasné že to byla vina dítěte a babičky která na něj nedávala náležitý pozor. Pes se pouze bránil špatnému zacházení až v podstatě týrání, když mu dítě dráždilo ránu

 

Právě proto je zarážející, že potom z instituce u které by se dala čekat jistá odbornost v těchto věcech, vyjde takováto zpráva, která jen dál podporuje fanatické hlasy antipejskařů a zmiňuje i naprosté nesmysli. Tím narážím na tu část o respektu k člověku, která je samozřejmě naprosto scestná a je vidět že autor bere psa jako televizi, do které když člověk nalije vodu, neměla by jej kopnout a naprosto neuvažuje nad tím, že prostě i pes má jisté své pocity, na které reaguje. A když člověk vyvolá nějaký extrémní podmět, dočká se extrémní reakce. U koho je potom vina?

 

Jistě, je jasné že autor se snažil tuto zprávu formulovat obecně k takovýmto případům. Ale právě že většina těchto případů je naopak rázu, kdy nevinné zvíře napadne člověka který vstoupí na území kde nemá co dělat(a tito psy jsou navíc cvičení jako hlídači). Nebo kdy člověk provede něco co se psovi nelíbí a samozřejmě si to nenechá líbit

| JIBorg