Brouzdej.cz

Feministky zase útočí!

Dnes jsem měl trochu volného času, tak jsem se začetl do článků na portálu centrum. Velmi mě ale zase pobouřil článek nějaké typické feministky, která na jedné straně hlásá ekonomickou nezávislost žen, ale na druhé straně to v jejím podání znamená: Já mám své peníze, ty mi necháš a ještě mi dáš všechny své!

Dnes jsem měl trochu volného času, tak jsem se začetl do článků na portálu centrum. Velmi mě ale zase pobouřil článek nějaké typické feministky, která na jedné straně hlásá ekonomickou nezávislost žen, ale na druhé straně to v jejím podání znamená: Já mám své peníze, ty mi necháš a ještě mi dáš všechny své!

Krásně to popisuje třeba tento v článku uváděný příklad:

Má nižší příjem než její manžel. Je sekretářka, on podnikatel. Společnou kasu si nezřídili. "Že můj muž rozhoduje o tom, kam pojedeme na dovolenou, akceptuju. Vždyť tu dovolenou platí. Že rozhoduje, jaké auto koupí, protože ho potřebuje k podnikání, to také beru. Ale když mi začne nutit, jaké si mám koupit boty, abych ušetřila, a sám si vybírá ve značkových obchodech, to se bouřím," popisuje devětadvacetiletá Jindřiška z Pardubic své domácí bitvy. "Jak to řeším? Hádkou. A pak máme dva dny k večeři chleba s máslem, tvaroh, ředkvičky a mléko. To muž nenávidí, ale já ušetřím na boty. Ženská musí najít páky, jak docílit svého. Kdyby ale nefungovaly ani ty, tak nevím." Jindra přiznává, že rezignovala, a ví, že vystoupit z takového kruhu je po delší době takřka nemožné. "Pak už nejde jen o ekonomickou nezávislost. Takový uzurpátor může se ženou manipulovat, někdy jde už o formy psychického násilí," varuje socioložka Duffková. Připomíná však, že existují ženy, kterým vlastně takové područí vyhovuje. A v téhle ,zlaté vatě´ si ještě lebedí.

Ano, milá slečna kašlala na vzdělání, nyní pracuje pouze jako málo placená sekretářka, zatímco její manžel se celý den dře s obchodem, ona by ráda měla svou výplatu zcela k dispozici a ještě navíc si žila na vysoké noze z příjmů svého muže. Ano, podle ni by měl on jakou podnikatel chodit také v botách z tržnice, když ona na to ze své výplaty nemá. A nebo ne, stačí kdyby on ji financoval její zbytečně předražené kozačky, kterých stejně má plný botník a chodí s nimi dvakrát do roka. Ano, pak je opravdu psychické násilí ze strany muže, když ženě dává nemalou částku na domácnost a dostane za to jen chleba s máslem, protože ta jeho zrovna šetří na nové boty, které prostě musí mít zrovna teď a ne až za měsíc kdy by to dala dohromady ze svých peněz.

To daleko více se mi líbí další příběh úspěšné nezávislé ženy, která se tzv. „dobře vdala“(ano zase jde čistě o velikost účtu manžela) a pak přestala pracovat. Po nějaké době jí došli peníze a tak si pohrávala s možností žít potom na účet svého manžela, nakonec to ale nevydržela a vrátila se do práce. Tento příběh ovšem ne že by autorka – feministka, která má stále plnou hubu nezávislosti, označila za tu pravou cestu. NE, naopak správně předpokládá že většině jejich soudružek toto přijde jako něco naprosto bizarního a nepředstavitelného(hned jsem si vzpomněl na vtip o sci-fi Cikáni jdou do práce). A nakonec to stejně zakončí citací výroku psychiatra, který ukazuje že většinou tomu tak není a chudák ženská sklíčená pocity závislosti, začne chorobně nakupovat za manželovy peníze. Velice úsměvné. Tedy když se to zrovna netýká vás.

A na závěr článku nás ještě poškádlí větou : Domnívá se, že řada žen - ať už má vlastní peníze nebo ne - reálně stejně spolurozhoduje o rodinném rozpočtu. "Schizofrenní situace by nastala, kdyby úspěšná podnikatelka neměla doma vlastní peníze a někdo jí diktoval, co a za kolik si může pořídit." Ze které krásně čiší ta absurdnost celého článku. Zatímco výše by chlapa do takovéhoto systému hnaly, v případě ženy to vidí jako něco schizofrenní. Ach ty ženy...

Tedy vlastně ony za to nemůžou, poté co si přečtou takovéto články a podobné keci slýchávají i všude jinde, přijde jim to jako zcela normální chování, vykořisťovat muže. A muži zase slyšívají o tom jak je správné mít doma ženu jen na domácnost a tu si vydržovat a pak to tak dopadá...

| JIBorg