Brouzdej.cz


Přečtěte si: všechno | články | krátce





Doporučujeme: vyhrajte reklamní USB flash disky podle vašeho vlastního návrhu.

Magnetická zásilka

Jednou jsem měl na doručení magnetickou zásilku. A to mne inspirovalo k napsání téhle povídky.

Pavel sundával postupně z pásu zásilky a dával je do úložního prostoru dodávky. Zanedlouho mu na pásu zbyl poslední větší balík, který obouručně uchopil, ale k jeho překvapení jej nenadzvednul.
„Zatraceně, co to s ním je!?" zeptal se překvapeně a opětovně napnul síly. Zásilku trochu nadzvedl, ale přitom ucítil, jak jí něco táhne dolů. A vzápětí balík dopadl na pás a on s překvapeným výrazem v obličeji na jeho vrchní stranu. Zároveň se praštil do nosu a zůstal nechápavě v předklonu zírat na zásilku, přičemž se držel za obličej.
„Co to s tím balíkem vyvádíš?" zeptal se jej s úsměvem Michal, s nímž jezdil v dodávce.
„Von je nějakej divnej," vysoukal ze sebe Pavel.
„Jak divnej?"
„Tak ho zkus nadzvednout!"
„To je nějakej žertík?"
„To teda rozhodně není."
Michal vzápětí přistoupil k pásu a zároveň se obezřetně rozhlédl kolem sebe, jestli není sledován po očku některými kolegy. Poté uchopil obouručně zásilku a zkusil jí nadzvednout. Díky své síle v rukách se mu podařilo balík prudce nadzvednout a vzápětí s ním udělal rychlý pohyb směrem k otevřeným dveřím. K jeho překvapení však zásilka za velké rány dopadla na bok dveří a zůstala na nich trčet.
„Ty vole, von je magnetickej!" vyhrkl Michal, jemuž podjely nohy, a on zůstal užasle sedět na podlaze.
„Tak magnetickou zásilku jsem ještě na doručení neměl," zkonstatoval Pavel.
„To já taky ne!" pronesl Michal a vytáhl z kapsy mobilní telefon. A tím si začal balík na dveřích fotografovat.
„Co to máte za balík?" zeptal se jich zvědavě kolega Roman.
„Představuji ti tzv. magnetický balík," sdělil mu Michal.
„Cože?"
„Jen si ho zkus z těch dveří sundat," řekl mu Pavel.
„Co to na mě zkoušíte?"
„Nic nezkoušíme. Jen se přesvědč," pronesl Michal a Roman se záhy pokusil zásilku sundat. Skončilo to však opakovaným otevíráním a zavíráním dveří.
„Ten tam drží jako přibitý!" vyhrkl Roman.
„Bude legrace ho doručovat. Společným úsilím ho z těch dveří sundáme. Ty Pavle drž dveře a my dva ten balík sundáme," řekl rozhodně Michal a s Romanem uchopili zásilku, zatímco Pavel držel dveře za jejich okraj a kliku. Vzápětí se dveře prudce pohybovaly, načež byl jimi Pavel udeřen a s klikou v ruce se ocitl na podlaze. Současně na opačné straně na podlahu dopadl Roman a Michal, přičemž se magnetický balík ocitl v blízkosti plechového odpadkového koše. Ten se rychle k němu přemístil, za okamžik se na něho"přisál" a na oba pošťáky záhy dopadla sprška odpadků.
Poštovní dodávka jela ulicí a za chvíli zastavila u velké budovy.
„To se budou v podatelně lidi divit, až jim ten balík přineseme," řekl s úsměvem Michal a vystoupil.
„Jen jestli ho vodtrhneme vod podlahy," pronesl Pavel, který po vystoupení otevřel boční dveře vozu.
„Neboj, já ho vodtrhnu!" řekl Michal a vlezl do úložního prostoru, načež uchopil zásilku.
„Hej rup!" vyhrkl vzápětí, ale s balíkem nepohnul ani o centimetr.
„No, já to říkal," zkonstatoval Pavel.
„Hele, vodtrhneme ho společnýma silama!"
„To teda bude něco."
„Ty pásky jsou dost silný. Oba je chytneme a až řeknu teď, tak sborově ten balík nadzvedneme!"
„No dobře."
Oba se poté přikrčili v úložním prostoru a uchopili zásilku za pásky.
„Teď!" vyhrkl Michal a záhy se ozvalo hlasité rupnutí, po němž se oba přemístili z útrob dodávky ven.
„Co si to říkal o těch páskách?" zeptal se Pavel, který ležel na zádech vedle dodávky.
„Do prde..." pronesl naštvaně Michal, jenž seděl u odpadkového koše a držel se za hlavu, jelikož se o něho praštil.
„Tak to se nám trochu nepovedlo," mínil Pavel, když vstal a opět vlezl do úložního prostoru dodávky.
„Hele, von se pohnul. Mám nápad! Zkusím ho tlačit. Pojď mi pomoct."
„Zatracenej balík! Mít takovejch víc, tak je doručujeme půl dne," řekl Michal a postavil se k boku dodávky. Oběma se zanedlouho podařilo zásilku dostat na okraj úložního prostoru a Michal jej záhy vzal do rukou a namířil si to s ním ke vchodu budovy.
„A je to oukej," pronesl Pavel.
„Běž votevřít dveře!" řekl mu Michal a Pavel se rozeběhl ke vchodu, přičemž se na poslední chvíli vyhnul muži, který před sebou tlačil na velkém vozíku podlouhlá železa. Sotva Pavel otevřel dveře, tak se ozval výkřik a rachot. Užasle se otočil a spatřil Michala, jak je rozplácnutý na železech, která se vysypala z vozíku.
„Co to vyvádíš, pošťáku!" rozkřikl se muž.
„Já za to nemůžu! To ten balík! A co mi tykáte?" vyhrkl Michal, který se marně snažil některá železa odtrhnout od zásilky. Hned k němu přiběhl Pavel a poté se kolemjdoucím naskytl pohled na trojici mužů, která všelijak manipuluje s podlouhlými železy a jedním balíkem.
Za nějaký čas nesl Pavel balík chodbou, na jejímž konci byly dveře s nápisem PODATELNA.
„Já do tý podatelny vejdu a řeknu jim, že máme pro ně balík, kterej je magnetickej. Nezapomeň, že voni tam mají železnej stůl. To by byla katastrofa," řekl Michal.
„To mi je jasný," mínil Pavel a položil balík na podlahu před dveřmi, na které Michal záhy zaklepal. Poté je otevřel a vstoupil do místnosti.
„Dobrý den. Tak jsme vám přinesli balík, který račí být zmagnetizovaný," řekl Michal překvapeným ženám.
„Cože? To si děláte legraci?" zeptala se jedna z nich.
„To nikoliv," odvětil jí a zároveň se z chodby ozval hluk a výkřik Pavla. Michal hned vyběhl z místnosti a naskytl se mu pohled na ležícího kolegu a vzdalující se čistící vozítko, na němž seděl mladík se sluchátky na uších, který neměl tušení, že se mu na zadní část vozítka"přisála" zásilka.
KONEC

| insolitus







ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Hostováno u FORPSI | Doporučujeme: webmaster tools