Brouzdej.cz

Z dění obchodního centra-2

I v takových garážích občas dojde k situacím, při kterých rozum zůstává stát.

Jeden pán si zakoupil v obchodě létající model vrtulníku a nenapadlo ho nic lepšího, než jej vyzkoušet v garážích nad zaparkovanými automobily a hlavami lidí. A tak záhy u stropu garáží létal velký model vrtulníku, přičemž se několikrát stalo, že přistál na střechách i jedoucích vozidel a také pár lidem se těsně mihl nad hlavou. Zanedlouho nastalo v garážích pozdvižení, protože díky nízko létajícímu modelu došlo málem ke srážce aut a zároveň se několik zákazníků obchodního centra vrtulníku leklo. To už ti, co seděli u obrazovek napojených na kamery, zalarmovali strážce a ten rychle vyhledal toho muže, co ovládal model. Ten byl tzv. v ráži, že začal s vrtulníkem nalétávat i na strážného. Ten však na něho zvýšil hlas a muž se lekl, že málem vrtulník spadl střemhlav na betonovou podlahu garáže. A tak skončila vrtulníková exhibice v garážích.
Jindy zase někteří mladí lidé dostali nápad, že si vyzkouší své řidičské umění mezi sloupy v garážích. A tak se několikrát stalo, že tomu, co byl u obrazovek, se naskytl pohled na automobil, který jezdil divoce popředu i pozadu mezi sloupy. Přitom schválně smykoval, dělal hodiny i velkou rychlostí kličkoval mezi sloupy. Někteří lidé v autech dokonce za této divoké jízdy otevírali dveře a vykláněli se. To pak hrozilo, že dojde v reálu na scénku z toho slavného filmu Řidič. A jeden takovýhle řidič přecenil své schopnosti a napálil to ve velké rychlosti do betonového zátarasu u sjezdu do garáží. Garážemi se pak rozlehla taková rána, že si mnozí mysleli, že došlo k explozi. Předek vozu měl zdemolovaný, ale přesto z garáží ujel. Jen zapomněl, že jeho počínání zaznamenaly kamery.
Na to, že jsou garáže monitorovány, mnozí lidé zapomínají. Vzpomínám si na jeden záznam z bezpečnostních kamer, který by v pomyslné hitparádě blbosti figuroval na předních příčkách.
Jistá dvojice mladých lidí přijela večer do garáží a jejich pozornost zaujal luxusní vůz. Nějaký čas jej okukovali, fotografovali a pak mladou ženu nenapadlo nic jiného, než vylézt na automobil. Mladík jí začal fotografovat a ona všelijak pózovala, ale jen do toho okamžiku, než se pod ní prorvala plátěná střecha. To mělo za následek, že ona za výkřiku dopadla na sedadla vozu a zůstala trčet nohama vzhůru ve vnitřku auta. Její přítel či kamarád jí okamžitě začal pomáhat ven, přičemž též vlezl na vůz. Záhy se mu jí podařilo dostat ven, načež oba sprintem doběhli ke svému automobilu. Rychle vyjeli z garáží, ale nějak si neuvědomili, že poznávací značka jejich vozu je dobře patrná na záznamech z kamer. A tak jim to fotografování u drahého automobilu přišlo draho.
V garážích však docházelo někdy k opravdu úsměvným situacím, které občas vypadaly, jako kdyby byly vystřižené z nějaké komedie. A na jednu takovou si dobře vzpomínám.
Byl jsem strážným-parkingem a dohlížel jsem na pořádek. A tu pojednou mou pozornost upoutala skupina lidí, která se pohybovala v přikrčené poloze u přední části automobilu. V prvním okamžiku jsem nechápal, co to tam dělají, a tak jsem šel blíž. Záhy mi došlo, že mají snahu nasadit přední nárazník, který byl na jedné straně vysazený. Ta rodina jej nasazovala společným úsilím, ale přitom neměla zabrzděný vůz. A ten pomalu couval garáží a oni ho svým snažením tlačili dál a dál. Chvíli jsem je pobaveně pozoroval a pak jsem k nim přišel.
„Dobrý den přeji. Rád bych vám pomohl, ale asi by to chtělo, abyste měli zabrzděný auto," řekl jsem jim. Nevím, co si představovali pod výrazem zabrzdit, protože jeden z nich se postavil k zadní části vozu, zatímco ostatní pokračovali v nasazování nárazníku. A já jsem měl co dělat, abych nevyprsknul smíchy. Nárazník se jim pak podařilo nasadit a oni spokojeně odjeli.

| insolitus