Brouzdej.cz

Jak pošťáci (ne)dodržovali konec pracovní doby

Dodržujete pracovní dobu? Část první

Protože dost pošťáků chodilo do práce i z ní stylem holubů do holubníku, tak vedoucí nakázal dodržovat pracovní dobu. To mi přišlo dost komické, jelikož on sám přicházel do práce pozdě a často z ní zmizel před koncem své pracovní doby.
Když jsem jednoho odpoledne přijel na poštu, tak se mi naskytl pohled na početnou skupinu rozčílených kolegů. Ti nemohli rozdýchat tu skutečnost, že nemůžou jít před koncem pracovní doby domu, jak to bývalo zvykem. Staří mazáci následně vtrhli sborově do kanceláře vedoucího a sprdli ho. Kouřícímu vedoucímu se protočily panenky, zakuckal se a zrudnul v obličeji.
„To nařídilo ředitelství," soukal ze sebe dávivě. Přitom se čím dál více zahaloval do cigaretového dýmu, jakoby se chtěl vněm rozplynout.
„To znamená, že budeme muset, voď teďka dodržovat pracovní dobu?" zeptal se jeden pošťák.
„Samozřejmě."
„Dobře. Až začne stoupat počet balíků, tak si udělám předepsaný počet přesčasovejch hodin, co je na měsíc. A pak budu vodcházet domu přesně ve tři!"
„A já taky!" vykřikl jiný pošťák. Záhy kanceláři zněla spousta výkřiků, načež někteří jedinci demonstrativně odešli domu. Vedoucí na ně sice něco za dávivého kašle křičel, ale ti ho zcela ignorovali. A korunu tomu všemu nasadil jistý svérázný pošťák. Ten po Hujerovsku těsně před třetí hodinou vstoupil do kanceláře vedoucího a řekl: „Už je pane vedoucí čas jít domu!"
A z vedoucího málem začaly sršet blesky.
Druhý den ráno vedoucí svolal poradu a měl ke všem ostrý proslov. Zvláště zdůraznil, že ti, co odejdou před koncem pracovní doby, tak těm strhne peníze. Porada skončila v bouřlivé atmosféře a okamžitě hodně rozčílených kolegů vběhlo do kanceláře vedoucích. Ti v několika minutách vyslechli příval rozličných důvodů, proč musí občas chodit z práce i před koncem pracovní doby. Důvody některých byly oprávněné, ale našli i tací jedinci, co si rychle důvody vymýšleli. Vedoucí si tzv. na kobereček pozval těch několik pošťáků, co minulý den odešlo před koncem pracovní doby. I přes zavřené dveře byly slyšet velmi rozčílené hlasy. Pokud si pan vedoucí myslel, že jim vynadá, tak ve skutečnosti pak oni vynadali jemu. A při jejich odchodu seděl on za stolem rozkašlaný, zrudlý a zahalený v kouři. Tehdy jsem pochopil, že pokud nemá vedoucí u většiny zaměstnanců respekt, tak se může z jejich strany dočkat ledasčehos. Toho jsem byl svědkem mnohokráte. A o tom, jak přistupovali někteří pošťáci k nařízení o neodcházení z práce před koncem pracovní doby, napíši příště.
KONEC PRVNÍ ČÁSTI

| insolitus