Brouzdej.cz

Z mých jízd na kole

Sám, sám na kolo sám, sám, sám, sám na kolo usedám a šlapu, šlapu jak šlapat se má, no já se mám.

Celkem dobře si vzpomínám, jak jsem jako malý kluk dostal pod vánoční stromeček kolo. Měl jsem z něho takovou radost, že jsem okamžitě na něm jezdil po bytě. Skončilo to však nárazem do skříně v předsíni a následným pádem na koberec. Já jsem měl vůbec štěstí na různé karamboly při jízdě na kole.
Po několik let jsem vlastnil kolo, které se rozkládalo v ohybu rámu. Má první jízda na něm dopadla tak, že při zatáčení se k mému úžasu celá přední část kola natočila do strany. To mělo za následek pád na zem, načež jsem užasle ležel v rozpláclé poloze přes rozložené kolo. A tehdy mi došlo, jak je důležité ono kolo pevně utáhnout v místě, kde se ohýbá.
Jindy jsem jel velkou rychlostí po ulici a mému zraku neunikla dlažební kostka, která se nacházela vprostřed ulice. Ačkoliv mojí snahou bylo se jí vyhnout, tak přesto přední kolo na ní nějakým řízením osudu najelo. Jestli si myslíte, že jsem spadl, tak to se mýlíte. Stalo se však něco jiného. Řídítka se mi v rukách pohnuly prudce dopředu a já jsem se ocitl v nezvyklé poloze. A tak v následujících chvílích jsem jel předkloněný těsně nad tyčí řídítek. S vytřeštěnýma očima jsem hleděl na točící se kolo a povrch ulice, abych následně skončil v porostu. Přitom jsem si uvědomil, jak je důležité mít pořádně utáhnutá řídítka.
A když přišla do módy horská kola, tak jsem samozřejmě na jedno kolo tohohle typu přesedlal. Velké potíže mi dělala ta skutečnost, že se brzdilo páčkami na řídítkách. A tak jsem několikrát zoufale šlapal dozadu a strašně jsem se divil, že zažívám volnoběh a kolo pořád jede.
Když jsem si za nějaký čas pořídil tachometr rychlosti, tak jsem samozřejmě kdejaký kopec sjížděl velmi rychle. A tu a tam jsem byl k vidění, jak jedu zběsile z kopce. Přitom se můj zrak upíral na display tachometru, na němž rychle naskakovala čísla. Při jedné takovéhle jízdě mi tachometr ukázal sedmdesátku, což mne vyděsilo. V tom fofru jsem postřehl dopravní značku, na níž byla vyznačená povolená rychlost. Rychle jsem došel k závěru, že kolo jede nepovolenou rychlostí. Nějak jsem na kole ztuhnul a to nabralo ještě více na rychlosti. Ohromený a omámený z rychlosti jsem zíral vytřeštěnýma očima před sebe. Pak jsem se vzpamatoval a začal jsem brzdit. Moje brzdná dráha byla velmi dlouhá, ráfky zažily žhavení, mému čichu neunikl smrad od gum a také jsem zjistil, že se kolo se mnou přemístilo do kukuřičného pole. Na kole jsem ještě zažil ledacos, ale o tom zase někdy jindy.

| insolitus