Brouzdej.cz

Rána na poště-3

A zase něco z poštovních rán o)))

Někdy to na poště po ránu vypadalo dost komicky a někteří se chovali jako herci v komediích. Tu a tam si nějací pošťáci potajmu pro své potřeby vypůjčili poštovní vozy. To se dělo pod pláštíkem tmy a díky láhvím alkoholu vrátný do příslušných listin pozdní večerní odjezdy a brzké ranní příjezdy nepsali. Vzpomínám si, jak jednoho brzkého rána přiběhl dispečer na poštu a sprintem se přemístil k zaparkovaným vozům. Dodávky začal zuřivě počítat, ale pořád se nějak nemohl dopočítat. Za okamžik se k němu přidal vedoucí pošty, a tak poštovní vozidla počítali oba dva. Každému však vycházel jiný počet, z čehož měli popletenou hlavu. A zanedlouho byly k vidění dvě postavy, jak běhají od dodávky k dodávce a sahají na kapoty, jestli nejsou náhodou teplé. Nic však nezjistily, načež za pobavených úsměvů zaměstnanců s protaženými obličeji odkráčely do svých kanceláří.
Někteří zaměstnanci měli tendenci trávit dost času po ránu v kantýně, což se dělo zrovna v těch chvílích, kdy třeba na poště probíhala porada. To pak vedoucí marně sháněli podřízené a občas tyhle dotyčné vyvolávali rozhlasem, aby se dostavili na své pracoviště. V místnosti, kde byla kantýna, se však nacházel i hrací automat. A ten byl doslova magnetem pro spousty pracovníků pošty. Pracovní morálka zaměstnanců však díky němu povážlivě klesla a dost lidí u něho trávilo čas, když měli být na pracovišti, tak byl hrací automat odstraněn.
Hodně rušná rána byla v ty dny, kdy vedoucí dávali zaměstnancům výplatní pásky. Vedoucím se v ty dny nechtělo vůbec do práce a chodívali neobvykle později. Ani jsem se jim nedivil, jelikož mnozí po spatření sumy na pásce vytřeštili oči. Halou se okamžitě rozléhaly naštvané výkřiky i nadávky na poštu. Následně pak vzniklo procesí nikoliv k Panence Marii, ale k vedoucím do kanceláře. Ti v těch chvílích by se nejraději zahrabali pod základy poštovní budovy, jen aby nemuseli poslouchat rozkřičené a naštvané své podřízené. Jeden velmi naštvaný pošťák vnikl vztekle do kanceláře vedoucího a se slovy: „Že za tuhle výplatu ani nenastartuje!" Mrštil klíčky od poštovního vozu na vedoucího. Ten byl jimi zasažen a skácel se na koberec. Našli se však i jedinci, kteří moc neřvali, a když tak jen, aby se neřeklo. O nich se šuškalo, že jsou to oblíbenci vedoucích. A o některých se dalo říct, že výši své mzdy si"odpracovali" v postelích.

| insolitus