Brouzdej.cz

O poradách-2

A zase něco o poradách o)))

Když vedoucí od brzkého rána všem příchozím zaměstnancům oznamovali, že bude v určitou dobu porada, tak se na tvářích pošťáku objevil zachmuřený výraz. A nebylo se jim co divit, jelikož se na poradách pořád řešili ty stejné věci. Někteří dokonce řekli, že takové porady jsou na hov.. a vedoucí jako tradičně protáhli sborově obličeje.
Vždycky mě fascinovali ti kolegové, kteří se skoro pravidelně porad nezúčastňovali, ačkoliv do práce přišli. Někteří se zdekovali v době porad do kantýny a nebo prostě vyjeli rozvážet zásilky, i když jim to vedoucí před každou poradou důrazně zakázali. Legrační bylo, když vedoucí začali z plných plic svolávat zaměstnance na poradu, jenž se většinou konaly na hale. To se pak halou rozléhalo hlasitě: „Poradáááá!" A totéž začalo hned vykřikovat z legrace několik dalších pošťáků a za chvíli kde kdo řval „Poradááá!" Asi si dokážete, jak se ono slovo v podání mnoha hulákajících lidí rozléhalo poštou.
Dost humorně také působilo to, když vedoucí naháněli zaměstnance na poradu. Našli se tací jedinci, co se s oblibou schovávali někde na hale a díky nim mnohokráte zazněla z úst vedoucích tahle věta: „Už jsme všichni?" A protože se jako tradičně všichni na poradu nedostavili, tak vedoucí řekli, že bez chybějících lidí nebude porada zahájena. To se pak vždycky někdo ozval, kdo řekl, že se teda bude muset počkat na ty, co jsou na dovolené a nebo jsou v pracovní neschopnosti. Vedoucí se zatvářili kysele, načež zase někdo pronesl, že se musí čekat na ty, co už vyjeli doručovat. A vedoucí se tvářili překvapeně, i když se jednalo o ty lidi, co o každé poradě byli pryč.
Když už se dostavili ti, co se chtěli porady zúčastnit, tak porada začala. Pošťáci se nacházeli v širokém půlkruhu, co možná nejdále od vedoucích. Někteří seděli rozvalení a nebo dokonce leželi na valníkách, jiní se nacházeli v klecích, kde byly na železných regálech zásilky a měli to, co říkali vedoucí, jen jako zvukovou kulisu.
Bylo by zajímavé, kdyby byly všechny porady zfilmované. Určitě by na všech zněly výtky k tomu, jak se špatně doručuje, jak se blbě vypisují oznámení, a tak podobně. Některé porady probíhaly v dost rušné atmosféře, jelikož se konaly poté, co na poštu přišla kontrola. A protože jako pokaždé objevila spoustu nedostatků a vedoucí přišli o prémie, tak zafungoval zákon padacího hov...A tak se mnozí pošťáci na poradě dozvěděli, že jim budou stržené peníze za nekvalitu. Oni dotyční se samozřejmě okamžitě hlasitě ozvali a následovala dost hlasitá výměna názorů, načež se porada strhla ve směsici hádek a někteří naštvaní zaměstnanci demonstrativně z porady odešli. Občas zavládly takové emoce, že vedoucí málem z haly prchali před naštvanými zaměstnanci. A několikrát se stalo, že se křik přenesl do kanceláře vedoucích a ty tam zažili, co je to být seřvaný.
Někdy na poradách také z úst vedoucích zaznělo, že kdo nechce na poště dělat, tak může klidně odejít, protože na jejich místa za dveřmi čeká dalších deset lidí na práci. A když pak v krátkém čase odešlo několik zaměstnanců, tak na nejbližší poradě se zkoprnělých vedoucí někteří ptali, kde jsou ti, co stojí za dveřmi, jelikož na uvolněná místa nikdo nenastoupil.
Při jiné poradě zase jistý vedoucí chtěl zaměstnancům předvést, jak se ovládá posuvný pás. Dopadlo to tak, že jej neuvedl do chodu a ono ovládání svou manipulací dostal do nefunkčního stavu.
O jedné poradě jsem se stal hlavní postavou, jelikož díky mým průšvihům byla řeč jen skoro o mně, ale jako jiné maléry jsem všechno ustál.
Tak až budete mít v práci nějakou poradu, která bude třeba dost rušná, tak věřte, že porady na poštách jsou nepřekonatelné.

| insolitus