Když se sejde na oslavě příbuzenstvo, tak je veselo a ledacos se člověk i dozví o))))
Už od rána mi bylo jasné, že lze očekávat rozruch. Když jsem nastoupil do autobusu, ve kterém už seděli rodiče se sestrou, tak mou pozornost hned upoutal otec. Ten byl oblečen svátečně s bílou kšiltovkou na hlavě a hned na něm bylo vidět, že se takhle oděný necítí ve své kůži. A to proto, že třeba na chatu vyrážel oblečený v zeleném, se zeleným batohem na zádech. Inu, vojna na něm zanechala trvalé následky. Cestou si máti všimla, že otec má špinavé kalhoty, a tak došlo k výměně názorů, načež máti zkonstatovala, že otec dělá ostudu. Pokud by ostuda měla skončit jen u tohohle, tak by to šlo, jenže to byl jen začátek.
Menší rozruch nastal na autobusovém nádraží, jelikož jsme nevěděli, odkud jede autobus, jímž chceme jet. Otec prohlásil, že nebude s těžkou taškou chodit sem a tam, načež vzal útokem stín u jednoho stánku. Sestra byla pověřená hlídáním oné tašky, zatímco ostatní se rozprchli všemi směry hledat nástupiště toho autobusu. Otec spíše začal hledat novinový stánek s denním tiskem a já jsem se nějak zatoulal mimo autobusové nádraží. Po několika minutách mi začal v kapse zvonit mobil a já jsem vytušil, že mi volá máti. Ta se hned ptala, kam jsem šel a abych se vrátil, protože už našla nástupiště, odkud pojedeme. Rychlým krokem jsem se tedy vrátil zpátky a rozhlédl jsem se hned po všech nástupištích. Brzo se mi podařilo spatřit bílou kšiltovku a vrávorající postavu s taškou, což byl otec. A za okamžik jsem je doběhl na nástupišti, u něhož už byl autobus.
Tušení pekelné výhně v autobusu, se potvrdilo hned po nástupu do něho. Tašku plnou dárků jsme nesli s otcem, každý za jedno ucho, uličkou mezi sedadly. Ale protože poloha tašky byla poněkud nevhodná, tak mnozí cestující pocítili údery taškou na svém těle a jejich výrazy v obličeji hovořily za vše. Usadili jsme se na čtyřech sedačkách a to zcela nevhodně na té straně, kde po celou dobu cesty mělo pražit slunce. A tak jsme zažili jízdu v sauně, co měla čtyři kola
S pocitem uvařenosti, jsme na konečné vyvrávorali. A na ni nás už čekal strýc ve svém autě. Po usazení do jeho útrob nás máti upozornila na bezpečnostní pásy, protože by se na silnici mohli objevit sběrači bodů v policejních uniformách. Já se bez potíží na zadním sedadle připoutal, ale sestra začala zápasit s pásem, který by se dal nazvat soubojem o připoutání se. Do něho se vložil po nějaké době i otec, jenž seděl mezi námi, a tak na zadní sedačce byly k vidění dvě všelijak se kroutící postavy. Pás byl po notné době přemožen a na několik minut splnil svůj účel.
Oslava strýcových narozenin, se konala v restauraci, kterou vlastnil. Byl jsem překvapen, kolik existuje příbuzných, o kterých nic nevím. Mnozí se viděli po dlouhých letech a někteří se snažili rozpomenout na to, kdy se viděli naposledy. Sestra brzo zjistila přítomnost koťat, což mělo za následek, že na fotkách s oslavy byly hlavně ony. Pak teta dostala nápad, jestli by sestra nějaké kotě nechtěla. Jakmile to zaslechla máti, tak byla kategoricky proti, protože v bytě u nich byl už pes i kočka. Sestra se okamžitě snažila všelijakými způsoby máti přemluvit, ale marně, a tak sestru nějaký čas oslava vůbec nezajímala.
Díky vražednému horku, se oslava odehrávala ve stínu a téma se točilo kolem počasí. Strýc marně veškeré své příbuzenstvo lákal do bazénu, kde nakonec skončil sám se svým synem. Mezitím mne i některé z příbuzenstva zaskočila ta skutečnost, že pohledná maminka ve věku třiceti let je nemanželskou dcerou strýce. Vzápětí jsem se dozvěděl podrobnosti, že strýc před lety docházel do jisté nemocnice, kde se seznámil s nějakou sestřičkou, co toužila po dítěti. Když pak přijela jedna ze strýcových dcer z předešlého manželství, za jehož trvaní se ony osudné návštěvy nemocnice konaly, tak při představování byla také překvapena, ale brala to celkem s humorem. Tedy aspoň to tak vypadalo a otec současně začal vtipkovat, že tohle je případ chtěného nemanželské dítěte.
Počet gratulantů, se rychle rozrůstal a já jsem začal mít potíže se v nich zorientovat. Tenhle problém by asi vyřešily visačky s textem, kdo to je a v jakém příbuzenském stavu ke komu je.
K večeru se aktivita všech zúčastněných zvýšila. Někteří se konečně ocitli v bazénu, který díky celodennímu slunci byl přírodně vyhřívaný. Pak mne a ještě dva jiné napadlo pinkat si přes bazén nafouknutým míčem. Tedy tzv. přehazovaná přes bazén začala a k ní se záhy přidali i ti, co se nalézali v bazénu, a tak se občas hrálo i vodní pólo. Nebyl bych to já, aby se mi několikrát nepodařilo při odpalování míče u okraje bazénu zahučet hlavou napřed do něho. Pak se konečně vzpamatoval také otec, jenž si předtím detailně prohlédl všechny místa nacházející se ve stínu. Rozhodl se, že si zahraje kopanou. Rozlehlá zahrada jen s několika stromy se stala dějištěm kopané ve třech. Otcovi tu a tam létaly při odkopech i boty, přičemž jeden z nevelkých stromů byl opakovaně zasáhnutý. Vrcholem otcových odkopů bylo kopnutí míče za plot do prostoru, kde se nacházela spousta slepic. Ty se za kvokání rozprchly všemi směry, přičemž jsem poprvé viděl, jak několik desítek vyděšených slepic vzlétlo do vzduchu.
A večer došlo k vyvrcholení oslavy k neradosti několika sousedů, kteří si jako tradičně při takovýchto akcích stěžovali, zatímco někteří hodně alkoholem posilnění příbuzní i štamgasti restaurace při pohledu na ohňostroj měli pocit, že padají hvězdy a meteority. A jak už to tak bývá, pár jedinců ve značně podroušeném stavu předvedlo opravdové pády pod stoly.
| insolitus
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Hostováno u FORPSI | Doporučujeme: webmaster tools