Brouzdej.cz

Červen - nejkrásnější měsíc prázdnin

Jak poznamenal jednou jeden pan profesor na našem gymplu. Možná si říkáte, že tento zápisek píšu poněkud opožděně a já vám dám za pravdu, ale přece jen Vám musím říct, co se za poslední dobu událo, i když už to nějaký ten den je. Červen byl plný shonu, takže tentokrát věta v nadpise tempo výuky nevystihovala. Vlastně tempo výuky ano, ale ostatní věci vůbec. Gymnázium totiž slavilo 85. výročí svého založení a to si žádalo větší přípravy na oslavu.

Většinou to tak bývá, že když se jede na výlet, tak už je všechno v poho, ale tentokrát to bylo tak trošku víc obráceně. Jeli jsem hned na přelomu května a červan na tři dny do oblasti České Kanady (oblast okolo Jindřichova Hradce). Celkem vydařený výlet až na nějaké maličkosti, jako třeba ubytování, kdy jsme měli chaty až úplně na konci kempu, což bylo nějaký ten kilometr od vstupu do kempu, který byl navíc ještě nějaký ten kiometřík od vesnice Kunžak. Taky by mohlo majitele napadnout, že když dají záchody k rybníku, že tam bude plno komárů a jiného otravného hmyzu a že když je navíc dají zhruba dvě stě metrů od chat a vede k nim neosvětlená cesta v noci, že moc pochvaly nesklidí. Ještě by je taky mohlo napadnout, že když napíší, že je v kempu hřiště na volejbal, fotbal, basseball, že se dá hrát pingpong a že nakonec ubytující najdou malý písčitý plácek bez sítě dva metry od rybníku určený na volejbal a malý travnatý plácek bez branek, kde by se měl hrát fotbal, tak taky moc nepoteší. To nemluvím už o tom, že stoly na pingpong chyběly úplně, takže jsme pálky tahaly zbytečně a jídelna byla tak kilometr od chatek ... No škoda mluvit. Jinak byl ale výlet docela vydařený - první den jsme strávili v Jindřichově Hradci, druhý den jsme šli na procházku z Kunžaku na zříceninu Landštejn (asi tak dvacet kilásků nzpátky jsme to vzali autobusem) a třetí jsme se zastavili v Telči. Bezstarostný návrat kazil jen fakt, že byl čtvrtek, vraceli jsme se kolem osmé a na pátek jsme měli slíbenou písemku z fyziky ... Nakonec teda nebyla, ale i tak někteří nervově nevydrželi a ve vlaku se šprtali ... Ti, co měli hlavu čistou a říkali si, že už je jedna pětka nerozhází to vymákli a byli bez starostí.

V pátek proběhla škola docela v pohodě, ale pak to mělo přijít - byly nějaké dva týdny do uzavírání známek a do toho se stzala docela nepříjemná věc, protože sem onemocněla ... Ano, byl červen a já ležela s bolestí v krku, horečkami a rýmou v posteli, v tu nejnevhodnější dobu. Asi za to mohla ranní zima v chatkách :-))

Na poslední známkovací týden jsem už byla fit a mohla jsem se pustit do kolotoče písemek. Byl to dost hektický týden, protože každý den byly na programu alespoň dvě písemky nebo zkoušení, někdy i více. Proč to ti učitelé nechávají až na poslední dny?? S nadějí jsme vyhlíželi páteční dvanáctou hodinu, kdy došlo k tolik očekávanému uzavření známek. No, dopadlo to celkem dobře, ale velký úkol nás ještě čekal - a to, nachystat již zmíněné oslavy založení školy.

Akademie se nacvičovalo téměř celý školní rok, některá čísla měla již premiéru na květnovém studentském majálesu. Předposlední týden školy nás bylo ve třídě šest - zbytek nacvičoval, my jsme byli připravováni na organizační pozice ... Co to kecám, ono to nebylo žádné připravování - vždycky si nás vytáhl nějaký profesor a my mu byli k ruce - jednou jsme stěhovali třídu, podruhé stěhovali třídu, potřetí stěhovai třídy, počtvrté nosili učebnice ... No taková ta nevděčná práce. K akademii totiž byl zároveň den otevřených dvěří a tak se muselo všechno nachystat.

Když už nadešla ta tolik očekáváná sobota 25. června, všichni už měli přidělenou práci - já jsem třeba strávila celý den na prezenci :-( Ještě že bylo extra představení pro žáky v pátek. Den utekl celkem rychle - za odměnu jsme dostali aspoň oběd :D

Od pondělí do úterý se škola zase dávala do pořádku - vše se stěhhovalo na svá místa na hlavní budově a pro změnu se vystěhovával druhá budova z důvodu výměny oken a elektroinstalace. Nakonec nadešel ten tolik očekávaný (ale co to plácám, to je pro prvňáčka, my už jsme zvyklí) den, kdy se rozdává vysvědčený. Pro nás to bylo vlastně první na vyšším gymplu, protože v pololetí se dostává jen výpis z třídního výkazu. No a jak dopadlo? Jak pro koho :-)) I když teď už to člověk bere docela jinak.

No a teď jsou prázdniny ... Právě píšu od babičky tento svůj zápisek - ještě že mám moderní babičku s počítačem a internetem :-) BTW má lepší internet než já doma :-(( No ale o prázdninách zase někdy jindy ;-)

| Darmy