Brouzdej.cz

Fotil jsem. Zmlátili mne.

Novinky * Fotíte v obchodním centru Nový Smíchov? * Vedli nás jako zloděje davem * Muž z ostrahy mne zmlátil * Carrefour Nový Smíchov ztratil zákazníka * Průmyslová špionáž? * Názor právníka *

Je neděle kolem jedné hodiny a já jsem na jezdících schodech v obchodním centru Nový Smíchov. MedvídekPů a Kostěj jsou zatím nahoře ve třetím patře v čínské restauraci. Je tu s nimi i redaktor Lidových novin.

Dívám se zvědavě na hodinky a společně s Půem čekáme u zábradlí, abychom viděli, zda na Flash Mob Pooh dorazí další lidé. Úkol je jedoduchý a přitom zdánlivě recesistický - fotit všechno, co se nám líbí.

Fotím si kytičky a všímá si mne ochranka. Hlásí do mikrofonu naši pozici a gestikuluje něco ve smyslu, že mám jít okamžitě dolů. Pochopitelně neposlouchám a dál se opírám o zábradlí. MedvídekPů pořizuje několik fotografií.

Je několik minut po jedné hodině a my se vydáváme křížem krážem obchodním centrem. Společně s redaktorem Lidových novin kráčím kolem obchodů a mačkám spoušť svého digitálního fotoaparátu. Zatím se nic neděje. Fotím stánek s informacemi Carrefouru a v tom okamžiku drama začíná.

"Okamžitě tu fotku vymaž! Tady je zakázáno fotit," křičí na mne rozložitý muž z ochranky a hlásí do vysílačky nějakou podivnou šifru. Za okamžik přibíhají další dva chlapíci v uniformách. Do rozhovoru se vkládá redaktor Lidových novin a ptá se, kdo focení zakázal.

"Jsem váš věrný zákazník," argumentuji," utratil jsem tady přes tři ticíce korun. Proč bych si nemohl svůj oblíbený obchod vytofografovat?" Chceme vidět a hlavně mluvit s ředitelem. Ochranka nás doprovází do malého výklenku, kde jsou dveře. Vypadá to podezřele.

Odmítám s nimi jít a prosím rozložitého muže z ostrahy, aby přivolal policii. Jsem ochoten se policii prokázat a společně s policí ředitele navštívit. Chlap mne proti mé vůli popadne za ruku a vláčí davem. "Pusťte mne! Nic jsem neudělal! Nic jsem neukradl!"

Můj křik je marný, lidé se přesto ohlížejí. Ostraha mne násilím vtlačí do dveří a chtějí je zaklapnout. Jsou na mne tři. Novinář duchapřítomně dává mezi dveře nohu a je se mnou. Jsem klidný, ale trvám na přítomnosti policie.

Rozložitý chlap mne znovu tvrdě bere za ruku a kráčíme po schodech nahoru. Redaktor Lidových novin se mezitím dole prokazuje novinářským průkazem. Na odpočívadle mezi jedním patrem mne muž bez varování vtlačí do chodbičky, povalí na zem a začne mne mlátit.

Jsem na zemi, rukama si chráním hlavu a snáším tvrdé rány. Řvu aby mne přestal mlátit, že jsem mu nic neudělal. Chlap mne znovu popadne a vláčí mne po zemi, mám špinavé kalhoty a odřené koleno. Bití pokračuje.

Redaktor Lidových novin se mezitím prodral nahoru a rozložitý chlap přestává. Jsem stále na zemi a líčím reportérovi, že jsem byl napaden ačkoliv jsem se ochranky ani nedotknul. Na něco takového bezpochyby nemá právo. Muž z ochranky tvrdí, že jsem napadl já jeho a dokazuje to roztrhlou kapsičkou od své košile.

Novinář volá tísňovou linku 158 a tři muži s ochranky nás doprovázejí po schodech dolů. Přijíždí policie, zapisuje si naše iniciále a manažer obchodu společně se strážci zákona vyslechnou mé vysvětlení. Manažer sám uznává, že ochranka nemá právo se mne dotknout a už vůbec nesmí zákazníka obchodu bít. Vyvrací také tvrzení ochranky, že byl zápas natočen na kameru - žádná kamera tam není a ochranka tak lhala.

Odcházím k lékaři na pohotovost, aby mi ošetřil drobnou oděrku na pravém rameni a povrchní oděrku na pravém koleni. Škrábanec a zarudnutí kůže zad není potřeba ošetřovat. Mezitím volá na můj mobil MedvídekPů a já vzkazuji redaktorovi, že byl ochrankou napaden druhý zákazník.

Redaktor je v šoku, společně běžíme za Půem a Kostějem. Kostěje vlečou do malé chodbičky. Pů všechno fotí. Vracím se opatrně hlavním vchodem na pohotovost. Cestou zpátky si všímám vybledlých značek a jedna z nich skutečně focení zakazuje.

Podávám trestní oznámení na ostrahu supermarketu Carrefour Nový Smíchov, protože si myslím, že takový přístup k věrnému zákazníkovi obchodu není zcela nejvhodnější. Děsím se představy, že se podobným způsobem mohou zachovat ke komukoliv. Co jsem udělal? Jen si vytofil své oblíbené místo, kam jsem chodíval za nákupy.

Už tam nikdy nepřijdu. Doktor na pohotovosti říkal, že každý víkend ošetří velké množství lidí, kteří nakupovali právě v obchodním centru Nový Smíchov. Rvačky jsou tady prý na denním pořádku.

Správný postup je ovšem takový, že ochranka zavolá policii a ta může opět použít donucovací prostředky jen v případě, když jsou skutečně potřeba. Inu... jsem hubený, vysoký a rozhodně nejsem násilnický typ. Ani mouše bych neublížil, natož svanatému muži z ochranky.

Bohužel jsem na vlastní kůži zažil, jak snadno může být pošlapána lidská důstojnost a čest. Podobné zkušenosti si prožil i můj kamarád Kostěj (Carrefour spolupracuje s násilníky!!!) a na snímcích zachytil MedvídekPů.

Jak celou kauzu vidí právník?
Podle § 89 odst. 9 trestního zákona není člen soukromé bezpečnostní služby (ochranka) veřejným činitelem. Ochranka smí omezit osobní svobodu jen u takové osoby, kterou přistihne při páchání trestného činu (nikoliv přestupku!) nebo bezprostředně poté (§ 76 odst. 2 trestního řádu). V případě fotografování může ochranka zákazníka pouze vyvést z obchodu, ale nemá nárok občana zadržovat.

Některého z následujících trestných činů nebo pokusu o tyto trestné činy se ale mohla dopustit ochranka. Jedná se například o omezování osobní svobody § 231 trestního zák. (trestem je odnětí svobody až na dvě léta); zbavení osobní svobody § 232 tr. zák (odětí svobody na tři léta až osm let); vydírání § 235 tr. zák (odnětí svobody až na tři léta); ublížení na zdraví § 221 - 224 tr. zák - (až dvě léta nebo zákaz činnosti).

Pokud jde o nadstandartní vztahy ochranky a některých policistů (poskytnutí vašich osobních údajů), doporučuje právník podat podnět k prošetření inspekci ministra vnitra.

7.9.2003

| DarkMaster