Brouzdej.cz

Mami, já jsem dostal čtyřku

Před několika dny přinesli školáci domů vysvědčení. Ti šťastnější se mohli rodičům pochlubit slovním hodnocením. Jaké jsou výhody slovního hodnocení ve srovnání s klasickými známkami? Proč hodnotit děti za jejich snažení slovně? Prohlédneme si i taháky...

Když jsem byl ještě studentem, nosil jsem domů pravidelně vysvědčení, kde moji snahu a úspěch v každém předmětu představovalo číslo 1 - 5. Nebyl jsem nikdy premiantem a zpočátku jsem válčil s učiteli na všech frontách. Jediný výrazný úspěch jsem na základní škole dosahoval pravidelně v dějepisu, ale tady byl důvod více než prostý. Naše paní učitelka si totiž přála, abychom krásnou učebnici v rozměru A4 umístili do tvrdých desek. Na tvrdé desky z papíru se pochopitelně velmi dobře psaly taháky. Později jsem svůj tahákový um přenesl i do dalších předmětů a významně zdokonalil. Moji spolužáci si například tisknuli taháky malým písmem na malé papírky, které si připevňovali špendlíkem k oděvu. Mělo to nepříjemný dopad ve chvíli, kdy se špendlík zabodnul při schovávání taháku do těla. Můj tahák za celou dobu studia žádný z učitelů neodhalil. Celý vtip mého taháku zpočíval v tom, že jsem si na propisku těsně k hrotu nalepil malé štítky, které se používají v obchodech jako cenovky. Při psaní písemky byl celý tahák z pohledu učitele neviditelný, protože ho zakrývala ruka. Já jsem ovšem tahák pohodlně viděl a pokud jsem potřeboval pokračování, stačilo pouze otočit propisku. Po sesbírání písemky jsem předmět doličný nenápadně uklidil do aktovky a zaměnil za zcela stejnou propisku. Jeden z mých spolužáků jako tahák například jednou s úspěchem využil školní tabuli a prošlo mu to. Jiný využíval židli studenta, který seděl před ním. Taháky jsme si psali také do slovníčků, na pravítka, lavice, miniaturním mikropísmem na minipapír, na papírové kapesníčky, na školní pomůcky a pouzdro s propiskami. Některé předměty však zůstaly ušetřeny - kromě školní houby, stropních zářivek, zdí nebo třeba křídy, jsme nikdy nevyužili k zapsání taháků samotného učitele. Škoda. Pod svícnem bývá největší tma.

Neměl jsem na škole příliš rád, když se bylo nutné naučit údaje - zejména pak čísla - nazpaměť. Jako středoškolák jsem své učitele prosil, aby mi vysvětlili, jak mohu logickým způsobem na jimi uváděné číslo přijít. Učitelka biologie nás například učila, že se semínko pšenice musí naset do hloubky 2 - 3 cm. Kromě kukuřice byl u obilnin údaj stejný, jenže podle osnov jsme se měli naučit takových semínek kolem čtyřiceti. Měl jsem problémy, abych si tyto údaje zapamatoval, ale jejich logické odvození bylo daleko účinější. Stačilo si vzpomenout, že semínko pšenice je malinké a všechno malinké se musí dávat do hloubky 2 - 3 cm. Semínko bobu nebo hrášku naopak vyžaduje hloubku až 6 cm. Pamatuji si tyto údaje až do dnešního dne, ale kdybych se je byl nucen naučit nazpaměť, zapomenul bych je pár dnů po ukončení studií.

Mezi učiteli jsem byl známý i tím, že jsem neuznával známkování. Samozřejmě jsem měl z poctivě obhájené jedničky radost, ale čtyřka nebo pětka ze zkoušení mi náladu nezkazila. Věděl jsem zkrátka, že v určité oblasti učiva mám mezery a snažil jsem se, abych je odstranil. Známkování nepovažuji za vhodnou motivaci pro studenty. Vycházím ze základního předpokladu, že je každý student jedinečnou osobností a zajímá se jen o určité předměty, které jsou mu bližší. Student by jistě měl mít obecný přehled, ale detailní znalosti každého předmětu nejsou dle mého názoru potřeba. Osobně bych upřednostnil opravdu podrobné znalosti předmětů mého oboru a oželel například politologii nebo východní náboženství. Problematika známkování ovšem odborníky z oblasti školství trápí a rozděluje na dva tábory. Jedni poukazují na motivaci studentů a vzájemné srovnávání známek. Zastánci slovního hodnocení naopak tvrdí, že klasické známky způsobují každý rok psychické trápení malých školáků. Jsou známy i případy, kdy se dítě bálo donést domů dvojku z nějakého méně významného předmětu. V období vysvědčení zaznamenává Linka Důvěry na svém bezplatném čísle 800 555 555 prudký nárůst hovorů. Hlavním tématem je - bohužel - vysvědčení. Slovní hodnocení je vůči dítěti citlivější, protože učitel může svými slovy zmírnit negativní hodnocení a studenta povzbudit. Jen si to hezky srovnejme a podívejme se na skutečné slovní hodnocení z jednoho pražského gymnázia:

ČJ - 4

versus

Obsah předmětu: Obsahem prvního ročníku literatury bylo seznámení se základy teorie literatury a následně jsme prošli významné literární památky starověkých národů - starověké eposy, egyptské památky, Bible a další. Druhé pololetí jsme věnovali především literatuře starověkého Řecka a Říma jakožto základům evropské vzdělanosti.

Františku, Tvá aktivita v hodinách ČJL je slabá, přestože máš dobré nápady - je škoda nechávat si je jen pro sebe. Příprava na testy je u tebe velmi nekvalitní, proto dopadají špatně. Vím ale, že se umíš zapřít a připravit se dobře. Více se soustřeď na práci při hodinách. Velmi tě chválím za čtenářský deník, jehož úroveň vysoce přesahuje standard třídy.

František z našeho příkladu bude daleko lépe vědět, jak postupně zlepšit svůj prospěch. Především bude muset zvýšit svojí aktivitu v hodině a nebát se prezentovat před třídou své dobré nápady. Také se musí více a aktivněji zapojit do hodin, odpovídat na otázky (může se splést nebo odpovědět špatně), hlásit se a zajímat se o předmět. Problémy mu dělají testy, ale pečlivá domácí příprava se určitě vyplatí. Doporučil bych mu přečíst si knihu Naučte se studovat od Dereka Rowntree a vynikající zdroj nápadů Šetřme časem od Davida Grubera. Jestliže má problémy s komunikací mezi ním a učitelem, přišla by mu vhod kniha Komunikujte s jistotou uznávané autorky Dianny Booher a Úspěch jsi Ty, která obsahuje souhrn práce Dala Carnegieho. Poslední větou zkušený pedagog studenta povzbuzuje a ukazuje mu, že dokáže být v jeho předmětu také výborným žákem.

Angličtina však jde Františkovi daleko lépe. Namísto dvojky na vysvědčení dostává tuto konkrétní pochvalu: Františku, jsi jedním z nejlepších studentů v naší skupině angličtiny. Máš poměrně dobré výsledky v testech, často znáš spousty věcí v hodinách, jen bych ocenila větší aktivitu a snahu ukázat mi, že jsi opravdu tak dobrý. Takže do příštího školního roku Ti přeji více sil a aktivity. Hezké prázdniny. Student má ovšem problémy v německém jazyku a paní profesorka mu ve slovním hodnocení říká jasně vzkazuje: Františku, tvé výsledky jsou poslední dobou velice slabé, během roku jsi se velmi zhoršil. Mrzí mě to, protože jsi byl ze začátku aktivní a snažil jsi se. V hodinách už nespolupracuješ, jen pasivně přihlížíš. Pokud nezačneš něco dělat, z němčiny příští rok propadneš. Ber prosím otot hodnocení jako vážné varování. Napsat slovní hodnocení je ovšem pro pedagoga docela těžké a ne vždy se povede, což je i ukázka tohoto slovního hodnocení profesorky biologie: Františku, tvůj vztah k biologii i dalším předmětům je velice problematický. Vybral jsi si pouze menší část světa a k té zbývající nemáš vůbec žádný vztah, což mi přijde pro tebe škoda., Pravidelně se na biologii nepřipravuješ a tak nemohu hodnotit tvou aktivitu v hodině, skrovné vědomosti nebudou pro tebe pravděpodobně dlouhodobé. Tvá základní práce by podle mě neměla spočívat ve studiu, ale ve snaze přes prázdniny dále získat touhu po poznání a užívání celkověji. Teprve dalším krokem je studium. Přeji ti hezké prázdniny a ve tvém životě zaujetí pro krásu a Řád světa.

Slovní hodnocení studentů na školách je spíše vzácností. Někde je školy doplňují známkami, aby si studenti mezi sebou mohli porovnávat výsledky, jinde jsou studenti hodnoceni pouze slovně. Slovní hodnocení vystihuje charakter studenta, jeho osobnost a na rozdíl od známky dovede ocenit i jeho kladné snahy v hodinách, které by se v klasické známce neprojevily. Rodičům se do rukou dostává stručný návod, jak mohou studentovi v jeho snaze za lepšími výsledky konkrétně pomoci. Také učitel se musí více zamyslet nad tím, proč vlastně hodnotí snaživého studenta čtyřkou, když jeho pasivnější kolega dostal trojku jenom kvůli výborným testům. Snad se časem i já ve své budoucí roli otce dočkám slovního hodnocení u mých dítek. Již nyní však vzkazuji všem kantorům v naší zemi, že si při hodnocení mých dětí budou muset dávat velký pozor, protože jejich tatínek je známým českým bloggerem :-)

29.6.2003

| DarkMaster