Občas mi do mé poštovní schránky přistane e-mail, který oznamuje nebezpečný virus. Zprávu mám poslat dál. Dobře vím, že to není virus, jedná se o hoax. Neznáte? Vysvětlím vám čím škodí a jak se proti němu bránit.
Anglické slovo hoax znamená v překladu podvod, smyšlenku či žert. Určitě jste se s ním ve svém životě již setkali. Obvykle vám přišel od osoby, které znáte a důvěřujete, dopis varující před nebezpečným virem, injekčními jehlami v kině nebo sbírající podpisy pro petici OSN. Neznalý uživatel se obvykle poleká a rozhodne se varovat/upozornit i své přátele, takže dopis rozešle na další stovku adres. Co už neználek netuší je, že informace v dopisu jsou smyšlené a on se tak stal obětí žertu. Současně tím poškodil sám sebe a také svojí firmu - pokud odeslal zprávu z firemní schránky a dokonce i svým obchodním partnerům. Z právního hlediska se dopustil i šíření poplašné zprávy a po technické stránce se významně podílel na zahlcování poštovních serverů zbytečným balastem, případně přispěl chytrému spamerovi dalšími kousky adres do databáze. Každý den se takto nachytá velké množství lidí. Přitom by stačilo zachovávat přísná pravidla a zamyslet se, než ve svém e-mailovém programu kliknete na tlačíko Poslat dál.
Hoaxy nebo-li smyšlené poplašné zprávy (včetně tzv. dopisů štěstí) využívají k oklamání uživatele řadu triků. Primitivnější formu žertovných e-mailů posílají lidé dál, protože je pobavila a rozesmála. Text takových e-mailů většinou končí výhrůžnějším konstatováním: Pokud tuto zprávu nepošleš do sedmi dní sedmi lidem, budeš mít sedm let smůlu. Nedávno jsem od bloggera Dodánka obdržel dopis o sexu ve dnech začínajících na "P" a jeden z příjemců v historii e-mailu jasně vyjádřil důvod, proč hoax posílá dál: "Nechci mít pět let mizerného sexu," napsal pisatel. Mohu své čtenáře uklidnit zjištěním, že za sedm let, co se na Internet pohybuji, mi různé e-maily vyhrožovaly širokou škálou neštěstí a strastí, které na mne čekají, když dopis nerozešlu co nejvíce lidem. Dosud se nic z toho nevyplnilo. Má obrana proti těmto žertíkům je jednoduchá - příjemci poděkuji, ale zároveň ho upozorním na to, že zaslaná zpráva je hoax, který nehodlám posílat dalším lidem. Také stručně vysvětlím své důvody a odkazuji případné zájemce na tento článek.
Větší nebezpečí představují různá varování před nebezpečnými viry, chybami v systému nebo třeba fiktivní petice proti válce v Iráku. Takové e-maily totiž posílají příjemci dalším lidem, protože si myslí, že je obsah sdělení pravdivý. Motivací k odeslání může být i nabídka peněz. Internetem například koloval dopis, který sliboval, že za každý odeslaný e-mail vyplatí firma Microsoft 1$. Proč by to proboha dělala? Odhalit takové poplašné zprávy je také poměrně snadné, protože mohou obsahovat následující:
- Odvolání na důvěryhodný zdroj - hoaxy o virech se odvolávají na známé antivirové společnosti jako SYMATEC, KASPERSKY. Mohou také obsahovat slova jako SECURE, SECURITY nebo ANTIVIRAL. Žádný výrobce antivirů však nevaruje uživatele tímto způsobem. Tyto společnosti zveřejňují informace o virech na svých stránkách a nebo je posílají jen těm, kdo si příjem takových zpráv vyžádá.
Jiné typy hoaxů se mohou odvolávat na Microsoft nebo jinou velmi známou softwarovou společnost. Takto však s veřejností nekomunikuje žádná společnost. Pokud je nějaká událost opravdu mimořádná a krizová, zaplatí si společnost inzerát v novinách nebo uspořádá tiskovou konferenci. Věřte mi, že se informace k veřejnosti dostane a není nutno rozsílat hromadné e-maily.
- Snaha o logické zdůvodnění - autor poplašné zprávy se snaží vysvětlit, proč společnost XY používá pro sdělení informace právě tento způsob. Příjemce hoaxu musí být ujistěn, že odesláním zprávy pomůže zabránit nějakému neštěstí, katastrofě nebo zabrání válce, hladu apod. Vysvětlení může působit i na city příjemce ("pokud nepošleš tento e-mail dál, Červený kříž nezíská prostředky a každou minutu tak zemře deset malých Rwandských dětí"). Kdo by nezachránil pouhým odesláním e-mailu život nevinného dítěte? Když se ovšem zamyslíte, žádná organizace na světě nepracuje tak, aby dávala peníze na základě rozeslaných e-mailů. Podpisy pod petici se nesbírají posíláním e-mailů co nejvíce lidem, a tak bych mohl pokračovat dál. Stačí se zamyslet a logicky uvažovat.
- Upozornění na velké nebezpečí - hoaxy upozorňují příjemce na "virus proti kterému není lék". Pokud se jedná o věc, která souvisí s počítači, podívejte se na Pooh.cz. Můžete nahlédnout také do odborného tisku. Nebude-li v odborném tisku o nebezpečném viru ani slůvko, je zpráva hoax. Každopádně zprávu nikdy neposílejte dál. Osobně jsem za celých sedm let nedostal e-mailem upozornění na reálné nebezpečí. Vždy se jednalo o smyšlené poplašné zprávy.
Žádost o rozeslání co nejvíce lidem
- ať už se jedná o pátrání po zmizelém malém chlapci, upozornění na fiktivní strašlivý virus či petici, obsahuje každý takový hoax větu: Pošlete tuto zprávu/dopis co nejvíce lidem, které znáte, protože jedině tak pomůžete... Tento dovětek obsahují v různých variacích snad všechny poplašné zprávy, které jsem měl tu čest přečíst ve své e-mailové schránce. Podle dovětku poznáte, že se jedná o hoax a zprávu v takovém případě nikdy neposílejte dalším lidem. Pomůžete tak zamezit lavinovitému šíření nesmyslů a žertíků, které nejen že obtěžují, ale u nezkušených uživatelů mohou způsobit velké škody.
Dobrou zprávou je, že se v naší zemi hoaxům věnuje podrobněji server Hoax.cz. Proto se vždy, když dostanu e-mail, který vypadá jako hoax, podívám nejprve do stokorcového lesa a potom zabrousím na Hoax.cz, kde často najdu dopis zařazený do databáze hoaxů. Jestliže dopis není v databázi a nebo jej nemohu najít, obracím se vždy na tvůrce webu Hoax.cz. Kdyby se na zmíněný server příjemce poplašné zprávy podíval, udělal by lépe pro druhé i sebe. Stejně jako spamy, také hoaxy nemám vůbec rád, protože dělají z příjemců doslova blbce, když tvrdí naprosté hlouposti. Rozhodl jsem se proto přispět k boji proti hoaxů tím, že se začnu touto problematikou zabývat podrobněji.
8.5.2003
| DarkMaster
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Web neměří žádnou návštěvnost, ani nesbírá osobní údaje. Proto tady není cookie lišta.