Brouzdej.cz

Balada o nákupním vozíku

Včera jsem při procházce v parku narazil na nákupní vozík. Byla to jako pěst na oko a v mé hlavě se hned zrodily úvahy, proč a jak se uprostřed parku ocitnul nákupní vozík.

Občas chodívám na procházky do rozlehlého parku, pozoruji západ slunce, blankytně modrou oblohu, vlnky našeho rybníka, divoké kachny, jak se batolí prašnou cestou i majestátně plovoucí labutě, plující jako hrdé královny, jimž patří nádherné přírodní království. Poslouchám bublající potůček, štěrk mi jemně praská pod nohama, slyším odlétající vrabčáky a být básníkem, sepsal bych své pocity do veršů a věnoval je krásné dívce s modrýma očima. Chodím tedy parkem po už vyšlapané cestičce, kolem laviček, na kterých sedí zamilovaní a důchodci, obcházím několik hrajících si dětí a jsem romanticky zasněn do svých vlastních pocitů či myšlenek. Když tu náhle, jako blesk z čitého nebe, mé zahloubání přeruší pohled kovový objekt stojící mezi dvěma stromy. Je to velký pojízdný nákupní košík. Opatrně se rozhlížím, ale žádný kolemjdoucí se k němu výrazně nehlásí. Přiznejme si zcela otevřeně a upřímně, že nákupní košík uprostřed rozlehlého zeleného parku působí podobně, jako kdyby malíř přimaloval na obraz známé Mony Lisy výrazný plnovous. S nákupním košíkem se potkáváme většinou v obchodech, které jsou mezi lidmi nazývány hyper, mega či supermarkety. Nákupní košík v parku je záhadou větší, než Ježek v kleci jehož ostny musíme natáčet na různé světové strany, abychom jej dostali z klece ven. Spisovatel Jaroslav Foglar bohužel nezažil to co já, takže nechal své Rychlé Šípy pátrat pouze po ježkovi a záhady nákupních vozíků ve svých dílech nijak podrobněji nerozebíral. Také velmi známý autor, pan Neruda, ve svém stejně známém fejetonu „Kam s ním“ opomenul bádat nad tím, kam můžeme odložit nepotřebný nákupní vozík. Zůstal jsem tedy bezradně stát a přemýšlel nad touto záhadou. Musel jsem lidem připadat jako podivín, který nevychutnává přírodu kolem, ale s naprosto pitomým výrazem ve tváři sleduje nákupní vozík mezi stromy. Vypadal jsem, jako kdybych nákupní vozík spatřil poprvé v životě. Hned se však odrazuji proti takovému nařčení! Nákupních košíků jsem viděl nepočítaně. Od malinkých vozíčků v obchůdkách s úzkými uličkami, až po obrovské nákupní vozy, které kromě dítěte uvezly rozličné zboží. Pochlubím se i tím, že vám mohu vysvětlit, proč vlastně vynalezli pojízdné nákupní vozíky. Důvod je prostý: aby kupec získal z vaší peněženky šustivé bankovky a mince, musíte nakoupit co nejvíce potravin. Už je to dávno, kdy lidé nakupovali do svých tašek nebo ručních košíčků. Bystří obchodníci zpozorovali, že když má zákazník košík či tašku plnou a prohýbá se pod tíhou nákupu, kráčí k pokladně zaplatit. A tak vymysleli nákupní vozíky, které uvezou převeliké množství užitečných ba i zbytečných věcí.

Nákupní košík uprostřed zeleného parku postrádal smysl, protože v okolí nebylo nic, čím by se mohl naložit. V parku obyčejně nejsou regály se zbožím ani pokladna. Stál tam osamocen a bylo mu srdečně jedno, že stojí na místech, kde by stát neměl. Snad by si i poklepal na hlavu, jaké úvahy a teorie vyslovuji nahlas. Nákupní košíky ovšem nemají hlavu. Mají jenom čtyři malé nožičky a na nich malinkatá kolečka. Já mám nožičky dvě a jsem zmatený, jako sáňky v létě. Je možné, říkám si nahlas, že nákupní vozík do parku přivezl nějaký roztržitý člověk. Tak jako z nemocnice odcházíme do ulic se vzorně nasazenými nemocničními návleky, mohla tato roztržitá osoba zapomenout vrátit nákupní vozík. Představuji si, jak tento roztěkaný člověk kráčí parkem, veze před sebou nákupní vozík a myslí si, proč se tak na něj ti lidé divně dívají? Pak si uvědomí uprostřed parku svůj omyl, zčervená mu tvář, sklopí studem oči a utíká z parku, aby se schoval doma před tou ostudou. Nákupní vozík zůstává tiše stát a nic na tuto teorii neříká. Zavrtím hlavou. Třeba nějaký manžel odjel poprvé nakupovat bez manželky, nevyznal se v obchodě a šel tedy shánět k rybníku kachnu nebo rybu, jak měl napsáno od ženušky na lístku. Sám však cítím, že takové zdůvodnění pokulhává jako pirát Černovous s ukecaným papouškem na rameni. Znovu jsem zakroutil nechápavě hlavou, a pak jsem nad osudem nákupního vozíku mávl ledabyle rukou. Venku se stmívá a nákupní vozík stále stojí tiše sám uprostřed parku...

A co vy? Napadá vás nějaké logické vysvětlení? Napište mi do ohlasů nebo e-mailu, jaký by mohl být příběh toho nákupního vozíku. Jak se mohl tak najednou ocitnout uprostřed zeleného parku. Těším se na vaše originální nápady a úvahy...

7.5.2003

| DarkMaster