Brouzdej.cz

Dopravní podnik miluje černé pasažéry

Až dosud bylo dobrým zvykem, že jste v Praze nakoupili jízdenky u dozorčích stanic před vstupem do placené zóny. Zeptal jsem se, proč tomu tak není i dnes a odpověď překvapila i mne samotného.

Dopravní podnik hlavního města Prahy se od zatopení podzemních komplexů metra potýká se samými problémy. Kromě toho, že na řadě trasách dodnes jezdí vozy vyrobené v Sovětském svazu podle amerického vzoru z roku 1920, trpí soupravy řadou poruch, takže nikoho dnes nepřekvapí, když se vůz zastaví uprostřed tunelu nebo se mu otevřou dveře. Požární kontrola navíc odhalila závažnou poruchu ventilátorů, což ohrožuje snad všechny cestující, protože v případě požáru nemá dým kudy uniknout. Posledním problémem se stal samotný prodej jízdenek - ještě nedávno jste je mohli zakoupit u dozorčích v jednotlivých stanic. Dnes si před vstupem metra poměrně často přečtete, že dozorce stanic jízdenky neprodává. V oblasti Hrdlořezy/Hloubětín dokonce jízdenku neseženete, protože zde nejsou ani trafiky, automaty, obchody...

Nemám to v popisu práce
DarkMater je zvídavý a zvědavý človíček, proto si dal tu práci a vyrazil do pražských ulic, aby se zeptal pracovníků DP Praha, proč neprodávají jízdenky: "Nechci uvádět své jméno, ale vysvětlím vám, proč hodně z nás jízdenky neprodává," říká jedna starší paní, kterou jsem oslovil na jedné konečné stanici. Jako dozorčí stanice pracuje v Dopravním podniku několik let. "Prodej jízdenek nemám ovšem v popisu práce. Mým hlavním úkolem je kontrolovat bezpečnost ve stanici a na eskalátorech," vysvětluje a sleduje přitom několik monitorů. Kdysi jízdenky prodávala, ale když Dopravní podnik snížil provize za prodej, přestala a stejně se zachovala i většina jejích kolegů. "Je s tím hodně práce a člověk měl navíc ve večerních hodinách strach, protože se tady někdy pohybují podivná individua," dodává. Když některý z cestujících potřebuje koupit jízdenku, protože si nestihnul po příjezdu rozměnit bankovky, nemůže mu dozorčí většinou pomoci. Někdy mu dokonce doporučí, aby riskoval a koupil jízdenku o několik stanic dál, kde prodává mladá a krásná dozorčí.

Sympatická mladá černovláska mi otevírá dveře a vyslechne můj dotaz. "Ano, provize za prodej jízdenek jsou sice nízké, ale každá korunka se mi hodí. Ne každý dozorce si však chce přivydělat," odpoví mi a vrací se ke své práci. Dopravní podnik tuto situaci zjevně neřeší a nadále zaměstnává armádu revizorů, jejichž hrubý plat se bez odměn pohybuje kolem 14 000 Kč.

Zákazníci nás nezajímají
Oslovil jsem také ředitelství DP Praha a zeptal se, jakým způsobem se hodlá Dopravní podnik postavit k tomu, že se dříve rozšířená prodejní síť jízdenek u dozorců uzavřela. Odpověděl mi Mgr. Oldřich Hanuš, vedoucí odboru odbytu a tarifů MHD:

Pro Vaši informaci uvádím, že případné vybavení automaty pro příjem peněz by byla záležitost investičně v řádech mnoha desítek milionů Kč, což by se nezbytně odrazilo i v ceně jízdného.
Dobrá, říkám si, ale co kdyby jízdenky kromě automatů prodávali také dozorčí stanic?
Vámi uvažovaný návrh o zajištění prodeje přímo u dozorčích stanic by situaci neřešil, neboť by bylo nutno vrátit se k manuálnímu prodeji s obsluhou, což jistě uznáte, není řešení.

Vysvětlení pana Hanuše mne skutečně pobavilo, protože ve své poslední větě doslova tvrdí, že i kdyby jízdenky začali prodávat dozorčí stanic, nic by to neřešilo. Za tento přístup uděluji Dopravnímu podniku Praha Rozpadlou bačkoru a zdravím všechny černé pasažéry.

Rozpadlá bačkora je cena, kterou uděluje DarkMaster nebo jiný obyvatel stokorcového lesa lidem nebo institucím, kteří si to nějakým způsobem zaslouží. Udělená osoba si rozhodně nemusí snižovat své sebevědomí nebo se zlobit, protože tato cena je veskrze přátelská. Máte-li kandidáta nebo případ, jenž volá po prošetření a udělení této pozitivní kamarádské ceny, napište mi o tom na můj e-mail. Těším se na vaše ohlasy!

Zapsáno 2.3.2003 v mém bývalém blogu

| DarkMaster