Před necelým rokem jsem si vyzkoušel operační systém Linux. Do dnešního dne je Linux mým primárním operačním systémem. Podělím se s vámi o své poznatky a zjištěné klady i zápory z pohledu běžného uživatele.
Operační systém Linux jsem se rozhodl vyzkoušet na vlastní kůži proto, abych se naučil něco nového. Ještě jako student jsem si nainstaloval zkušební evalution CD s distribucí SuSE Linux 6.4 a později i zakoupil plnou verzi. Vzpomínám si, že se mi nepodařilo nastavit zvukovou kartu. Převážná část konfigurace systému totiž vyžadovala editaci textových souborů v příslušných adresářích, což byl ve srovnání s jednoduchým nastavením Windows poměrně ostrý protiklad. Mé exkurze do světa Linuxu proto trvaly krátce. Později jsem ještě krátce flirtoval s balíkem WinLinux, ale odradila mě příliš zeštíhlená nabídka software.
První kroky s Tučňákem
Teprve na doporučení kolegy jsem se po dlouhé době nezávazně otestoval Mandrake Linux 9.2. Samotná instalace proběhla bez problémů, nastavení hardwaru ani jednou neskřípalo. Byl jsem nadšen, založil si LinuxBlog, kterým jsem chtěl šířit myšlenky svobodného softwaru a podporovat další odvážlivce. Jenže brzy nastal první problém - nebylo možné načítat fotografie z paměti mého digitálního foťáčku.
Chvilku jsem si dopisoval s expertem na Mandrake Ivanem Bíbrem. Poslal jsem mu záznamy svého systému a on z nich vyčetl, že linux přístoj správně detekuje. Ovšem z nějakého záhadného důvodu nemůže fotografie otevřít. Proto mi doporučil instalaci nového jádra. Ve světě linuxu je jádro program, který obsluhuje ostatní programy a hardware. Přiznám se bez mučení, že jsem si nevěděl rady. Zkoušel jsem to i před pár dny a můj pokus skončil rozbalením archivu. Mezi námi jsou jistě odborníci, kteří si s podobným problémem poradí, ale já jsem jen běžný uživatel. Digifoťáček jsem proto musel oželet a fotky přenášet z počítače vybaveného Windows.
První výtku směřuji na adresu výrobců hardwaru, kteří zatím bohužel na uživatele Linuxu zapomínají. Například Eurotel k dodávanému modemu Siemens MC35i přikládal pouze software pro Windows.
Linux je dobrý operační systém, ale jakmile začnete řešit složitější problém a uživatelsky přítulné nástroje vám nepomohou, jste odkázání jen na textový režim. Práci vám sice usnaďnují manuálové stránky, podrobná dokumentace či komentáře v systémových souborech, jenže pro BFU (běžného fungujícího uživatele) jsou španělskou vesnicí. Nastavoval jsem si například antispam SpamAssassin a navzdory editaci asi tří konfiguračních souborů se v běhu samotného programu žádná změna neprojevila. Naštěstí jsem byl v jiných případech úspěšnější. Rozchodit zvukovou kartu na novém notebooku se mi podařilo po letmém nahlédnutí do diskuse serveru AbcLinuxu.cz. Pokud si chcete systém upravid podle svých představ, budete více času trávit prohledáváním diskusních fór a nahlížením do manuálových stránek.
Linux se tváří přátelsky až do doby, než začnete zkoumat textové soubory s konfigurací. Zapomeňte na elegantní klikání v přehledných dialozích.
Systém se znakem tučňáka bývá často velmi nenasytný jedlík. Bez problémů spořádá 5 GB místa na disku a ukrojí si velký díl z RAM. Stačí vlastnit počítač se slabší konfigurací anebo malinkou operační pamětí a můžete svého miláčka přihlásit do šnečích závodů. Můj počítač patří mezi slušnější stroje. Přesto si při startu systému mohu připravit rychlou svačinu a po spuštění více aplikací odejít plnit pračku špinavým prádlem. Velice mi pomohlo vypnutí "zbytečných" systémových služeb běžících na pozadí.
Chcete používat Linux? Investujte do svého vybavení, protože to budete opravdu potřebovat.
Programové vybavení může leckdy směle konkurovat Windows a většinu kvalitního software dostáváte navíc v rámci distribuce zadarmo. Kdysi jsem ve svém blogu oslavoval grafický program Gimp, ale časem jsem změnil názor. Gimp mi k srdci příliš nepřirostl, a tak zůstávám věrný grafickému softwaru Paint Shop Pro 5.0. Ostatní programy jsem se naučil velmi rychle používat. Připojuji se k Internetu přes KPPP, stránky prohlížím v Mozille, dokumenty píšu v OpenOffice Writer, web tvořím s HTML editorem Blue Fish a filmy přehrávám pomocí Xine.
Zvláštní kapitolou je bezpečnost. Tvůrci Linuxu z celého světa k ní přistupují velmi odpovědně. Kdysi můj počítač testoval kamarád (správce sítě) za použití software pro odhalování bezpečnostních děr. Můj operační systém mu dovolil zjistit jen název prohlížeče a ještě jeden nepodstatný detail. A nedávno jsem se usmíval nad e--mailem, jehož fiktivní pisatel mě odkazoval na připojený soubor s virem. Vyřešil jsem i příval nevyžádané pošty přechodem k poštovnímu klientovi Mozilla Thunderbird.
Snad brzy najdu odvahu k tomu, abych se začal učit používat Linux z textového rozhraní. Získám tím velmi mocné nástroje a budu si moci vyladit systém do posledního detailu. Pokud chcete systém jen používat, budou vám grafické konfigurační nástroje bohatě stačit. Já s nimi spravuji bez problémů systém více než rok.
Linux se postupem času vyvinul od prvních verzí do operačního systému pro širokou veřejnost. Svojí nabídkou i příznivou cenovou politikou konkuruje stále rozšířenému systému Windows. Připomíná to trochu nerovný souboj Davida a Goliáše. Jistě si vzpomínáte, jak skončil obrovitý Goliáš. Necháme se překvapit, jaký osud čeká často děravá Okénka...
| DarkMaster
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Web neměří žádnou návštěvnost, ani nesbírá osobní údaje. Proto tady není cookie lišta.