Místo: výzkumná stanice UAC na Marsu. Čas: daleká budoucnost. Technik na svém monitoru sleduje přistávací manévry malé vesmírné lodi. Přilétá zvláštní agent ze Země, aby vyšetřil nedávné nehody na základně.
Přílet tajného agenta uvidíte jen náhodou, protože se právě v tento okamžik nacházíte poblíž přistávacích ploch. Drsný mariňák v uniformě vám stroze sdělí, že by bylo dobré pokračovat po schodech. Odcházíte vyfasovat osobní komunikátor PDA, zajdete za svým nadřízeným a později si vyzvednete i vybavení (pistoli a baterku). Zřejmě budete stejně jako já žasnout nad detaily vesmírné základny UAC. V hale například narazíte na terminál, který promítá virtuální prezentaci výzkumné organizace. Jakmile k němu přijdete, obraz se jednoduše přiblíží a můžete sledovat animaci podobně, jako se díváte doma na televizi. Jakmile projdete bioskenem (voják vás poprosí, abyste si na chvilku stoupnuli ke stěně), otevře se vám veřejně přístupná část komplexu budov a chodeb UAC. Putování po bázi provází občasné hlášení pro zaměstnance, posloucháte rozhovory techniků nebo překvapeně sledujete poměrně nechutný vědecký test nějakého svinstva na živém člověku. Ochranka nebožáka drsně přitlačí na lékařské lůžko, ten se chvilku třepe a doktor utrousí pár poznámek. Vidíte rovněž řadu strojů, jejichž činnost vám zůstane navždy utajena. Později budete moci některé z nich ovládat prostřednictvím bezdotykového displeje.
Většinu předmětů bohužel nemůžete odstřelovat či s nimi jinak manipulovat, což hru docela ochuzuje. Já jsem například odešel na pánské záchodky v očekávání, že autoři pařili známou akční hru Duke Nukem 3D a můj hrdina utrousí alespoň nelichotivý komentář o místní úklidové službě. On však tupě zíral na mušle a neměl se k akci. Prohlédl jsem se alespoň v zrcadle a spokojeně zjistil, že otáčím hlavou přesně podle toho, kam se zrovna dívám. Také jsem si chvilku radostně zahopsal a poté toalety opustil.
Vývojáři si dali opravdu práci a pochvalu si zaslouží také designér. Příjemný byl kupříkladu moment, kdy mi můj nadřízený oznámil, že mě k výtahu doprovodí robůtek. Pro někoho by to byl naprosto nepodstatný detail, ale představte si, jak jdete celou tu dlouhou cestou bez průvodce. Určitě byste se nudili a právě tato maličkost vám pomůže nalézt výtah během chvilky. Robot je velmi inteligentní, celou cestu se otáčí a když se někde zaseknete, přijde znovu za vámi.
Krátce se projdete na povchu rudé planety, ale ruku na srdce - Doom 3 vás oslní hlavně interiéry. Obdivovat venkovní prostory také nemůžete, protože by vám došel kyslík. Přechod mezi jednotlivými částmi budov vám usnadní přetlaková komora s velmi jednoduchým ovládáním. Stačí kliknout myší na obrazovku terminálu a těžké kovové dveře se za vámi okamžitě uzavřou.
Zhruba ve druhém levelu dostáváte zbraň a baterku. Nepochopil jsem, proč není možné držet v jedné ruce pistoli a ve druhé baterku. Mohu jen odhadovat, že to je kvůli hororové atmosféře - později budou temné kouty skrývat velké nebezpečí. Zatím je základna v realitivním klidu. Lehce vás mohou znepokojit rozhovory techniků, kteří si povídají o podivných nehodách na základně. Při troše štěstí zaslechnete i hádku mezi mechanikem a doktorem. "Jste tady od toho, abyste dělal co vám nařídí vědci," rozčiluje se muž v bílém plášti.
Peklo se probouzí až o několik herních minut (hodin) později. Vstupujete do malé místnosti, kde narazíte na velmi znepokojeného vědce. Experiment se nepovedl, na monitoru sledujete otevření pekelné brány a lidé na základně se změní v živé nestvůry. Dříve osvětlené místnosti se ponoří do částečné tmy, některá místa osvětlují bílé žárovky a prostřednictvím rádiových vln slyšíte zoufalý boj vašich kolegů. Když se podíváte na monitor v místnosti, kde právě stojíte, spatříte nehezkou podobu smrti. Mezitím se na vás bez otálení vrhnou dva vaši bývalí spolupracovníci a ke slovu přichází ledově chladná ocel vaší pistole.
Bloudění v potemnělých chodbách zpestřuje ponurá hudba. Tu a tam zaslechnete křik obětí či ďábelský chechtot. Otevřete dveře a z temného kouta na vás vyskočí zrůda v obleku mechanika. Osvědčilo se mi postupovat pomalu a opatrně. Vždy jsem stál zády ke stěně, abych se kryl a rychle jsem přepínal mezi baterkou a pistolí. Přesto jsem neměl klid a nervy byly napnuté k prasknutí. Kráčel jsem osvětlenou místností, nikde nebyl ani živáček, když náhle prasknula žárovka a nebylo vidět na krok. Hned vzápětí se ozval podivný zvuk, jako kdyby něco narazilo do barelu. Podobné situace budete ve hře Doom 3 zažívat každou chvilku. Recenzenti se však shodují, že to časem může omrzet a hraní upadne do stereotypu. Já jsem se ovšem tak daleko nedostal, a tak nemohu posoudit, zda je to pravda. Doom 3 se mi jeví jako velmi silně návyková hra, kterou si určitě vyzkoušejte uprostřed temné noci se sluchátky na uších. Nezapomeňte před hraním na řádnou přípravu. Plínky Pampers nebo Huggies seženete v každém solidním obchodě za slušnou cenu.
Verdikt
Velmi dobře odvedená práce, která rozhodně nedělá ostudu prvním dílům Dooma. Slušivý grafický kabátek, lehce svižný příběh a sexy hrdina. Koukejte těm šmejdům z pekla ukázat, kam opravdu patří!
Plus a mínus
+ grafika
+ detailní zpracování
+ atmosféra i příběh
- naskriptované scény
- přísně lineární
- strašné hardwarové nároky
Finální hodnocení: 90 % s plínkami, 54 % bez plínek a se srdeční vadou
| DarkMaster
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Web neměří žádnou návštěvnost, ani nesbírá osobní údaje. Proto tady není cookie lišta.