Brouzdej.cz

Večeře v lepší společnosti

Pražské ulice již dávno pohltila tma, když mé kroky vedly k hotelu Diplomat. Pohlédl jsem na noční oblohu, které co se počtu hvězdiček týče, nemohl jinak prestižní hotel se svými pěti konkurovat.

Vystoupal jsem sametem potažené schody a ocitl jsem se na prahu přepychu a bohatství. Znovu jsem si promyslel svůj záměr, zda v těchto nádherných prostorách povečeřím a pevně rozhodnut, zamířil jsem k hotelové restauraci. Cestou k volnému stolu jsem minul dva muže u hodovní tabule plné výborných jídel a zaslechl útržek rozhovoru o několika miliardách korun, které jakási Holding investuje do Financial Group. Než jsem si v duchu představil, jaká by to byla hromada peněz, přišel k mému stolu číšník s dotazem, zda si již Excelence vybrala nějaký pokrm. Odvětil jsem mu že ano a poprosil jej, aby mi donesl guláš s rohlíkem a dršťkovou polévku. Guláš si totiž pravidelně dopřávám v různých hospůdkách, takže jsem chtěl vyzkoušet, jak to bude chutnat v provedení kuchařů hotelu Diplomat. ?Pane budu Vás muset velice zklamat, ale toto jídlo není v naší nabídce.? odpověděl zdvořile a ukázal na jídelní lístky. Přikývl jsem tedy a začal jednu z nabídek jídel pečlivě studovat. Názvy jídel byly vskutku zajímavé, třeba takový Poissons de mer nebo Poissons d?eau douce musí být vynikající.

Číšník mne chvilku pozoroval a potom jemně upozornil, že si Excelence omylem vzala jídelní lístek ve francouzštině a pokud Excelence nebude nic namítat, doporučoval by prostudovat český jídelní lístek. Odvětil jsem mu, že rozumím výborně francouzsky (nebyla to pravda) a chtěl bych ony Poissons de mer. Za necelou půlhodinu přinesli mořské ryby s bramborovým salátem. Chutnaly mi a můj žaludek dodnes s láskou vzpomíná na onen posvátný okamžik, kdy měl možnost zpracovávat takovou dobrotu. Až dosud byl můj výlet do lepší společnosti příjemný, osudný okamžik nastal při placení.

Číšník se choval velice zdvořile, přišel k mému stolu a předložil mi vytištěný účet. Následoval dotaz, zda budu platit kartou nebo hotově. Můj zrak sklouznul na celkový součet mé večeře a na jazyku jsem měl prosbu o platbu pomocí splátek. Proč také ne, když jedna společnost propaguje v reklamě slogan ?Cokoliv na splátky?. Nebylo mi to umožněno, takže jsem zvolil si platbu v hotovosti. Všechny modré bankovky s obličejem Palackého opustily mojí peněženku.

Od mé návštěvy hotelové restaurace uplynulo již několik dní. Datum výplaty se pomalu blíží a zatím mi nezbývá nic jiného než stále jíst pouze suchý chléb. V noci se mi zdá o tom, jak jím guláš s rohlíkem ve své oblíbené hospůdce U štamgasta. Jakmile nastanou lepší časy, rád se tam zastavím. A nebude mi vůbec vadit, když mi vrchní místo Excelence řekne to své: ?Nazdar Franto, tak jak de život??.

| DarkMaster