Brouzdej.cz

Malá noční adventura: Klíče 2. část

Navzájem jsme se všichni znovu pečlivě prošacovali. Klíče k hlavním dveřím byly definitivně v tahu. Smířil jsem se s tím, že noc strávím na rohožce.

Vedlejší část chaloupky patřila sousedům, takže jsme nebyli zcela ztracení. Hodná paní domácí nám zapůjčila mobilní telefon Nokia 5110, já jsem vyhrabal z kapes několik plíšků mých mobilních operátorů a Miki zavolal svého tátu. Otěcko se po vyslechnutí naší story zřejmě velmi dobře bavil, ale pochopil vážnost situace a našel telefonní číslo na dceru majitele chaty.

"No... čau, čau, tady je Michal," pravil a stručně vylíčil naši situaci. Trvalo zhruba deset minut než jsme dostali kontakt na mobilní telefon Mikiho dědečka. Jenže číslo bylo hluché a nikdo jej nezvedal.

Poděkovali jsme a odebrali se do hospůdky, kde jsme oslovili místní štamgasty s dotazem, kdo z nich dokáže otevírat zamčenou chatu. "Zkuste zavolat hasiče," vykládal nám jeden z pivařů, "minule mi votevřeli zabouchnuté dveře asi za pětikilo." Zkusili jsme se řídit jeho radou, ale nouzová linka 158 nám poskytnula informaci, že hasiči otevírají zámky jen při ohrožení života. Navrhoval jsem sehrát scénku "dáma v ohrožení", ale můj nápad byl zamítnut.

Operátorka Mikimu poradila, aby zavolal nepřetržitý zámečnický servis. Vrátili jsme se zpátky k sousedům a půjčili si opět mobilní telefon. Pán na první lince byl ochotný, požadoval jenom svědka a přibližně 800 Kč. Dohodli jsme se, že počkáme v hospůdce.

Spokojeně jsme si tedy sednuli k pivu a čekali. Každý nově příchozí v nás vzbuzoval naději, že se jedná o zámečníka. Za dvacet minut nás přepadnula lehčí nervozita. Miki poprosil štamgasta o zapůjčení mobilu, já jsem vytáhnul jednu ze svých karet operátora a volali jsme.

Tůůůůt... tůůůůůt

Ozval se rozčilený hlas zámečníka. Užaslý Michal se dozvěděl, že nonstop zámečník skutečně dorazil na místo srazu, ale nepřišel do hospody. Zůstal stát před ní a čekal. Zkoušel nám volat na mobilní telefon, ale dovolal se jenom na můj záznamník. Považoval tedy celý telefonát za trapný žert, sbalil si svých pět švestek a odjel.

Zbývalo nám poslední číslo na jiný zámečnický servis. Znovu jsme si půjčili mobil a volali. Miki stručně vylíčil situaci, profesionál na druhém konci drátu odhadnul cenu na 1 000 Kč a slíbil, že přijede.

Čekali jsme opět v hospůdce. Za několik minut stanul ve dveřích člověk v červené kombinéze. Odebrali jsme se k chaloupce a sledovali, jak se šroubuje zámek typu FAB. Asi za deset minut bylo po všem. Odborník namontoval nový zámek a jen tak mimochodem se zeptal sousedky, jestli nám chalupa skutečně patří. Zámečník si od nás vzal 900 Kč.

Poděkovali jsme našemu zachránci a vešli do studené chaloupky. Jestli někdy budu měnit své povolání, chtěl bych být zámečníkem...

Související odkazy

Malá noční adventura: Klíče
Byl jsem o víkendu s kamarády na chatě v Trpišově. Několik minut po našem příjezdu jsme zapnutím vody způsobili malou povodeň, ale pravé dobrodružství začalo až druhý den večer.

| DarkMaster