Moje kamarádka Pavlína hledala dobrovolníka, který by jí pomohl s drobnou úpravou jejího bytu. Přihlásil jsem se jako první...
Kamarádka Pavlína mi velice ráda vysvětlila, jaký bojový úkol musí odvážlivec splnit: "Nejprve přemístíme jednu skříň, protom rozmontujeme stoleček a přesuneme celou almaru ke stěně. Rozložíme postel a nakonec jí přišroubujeme do předvrtaných děr." Pokyvoval jsem horlivě hlavou a v duchu jsem si myslel, že takových postelí namontuji bez problémů třeba deset. Muži se ve společnosti žen rádi naparují a frajeří. Prohlásil jsem, že celou operaci zvládnu během jedné hodiny a ve zbytku času stihneme shlédnout celou trilogii Pána Prstenů.
Doma jsem si nadšeně obléknul své pečlivě vyžehlené montérky, nachystal si do brašničky nářadí (sada "Malý kutil") a s výrazem odborníka - profesionála spěchal na smluvené místo srazu. Pavlína čekala i se svým pejskem Matějem. Usmál jsem se, podal si ruku s kamarádkou a zastrčil do brašny vyčnívající vodováhu.
Cestou k bytu jsem poslouchal podrobnosti naší dnešní akce a v má jistota se s každým jejím slovem zmenšovala. "No jo," pravil jsem rozvážně, "uvědom si určité výhody, které teď máš. Když tu postel přestěhujeme, tak o ně přijdeš." Odpověděla mi, že si výhody i nevýhody uvědomuje, ale chce spát na patrové posteli u stropu.
Vešli jsme do vstupních dveří, vyjeli do pátého patra, otevřeli dveře od bytu a já spatřil na zemi obrovskou postel zvanou letiště. Donesla mi vrtačku, tři sady šroubováků a názorně mi předvedla, jak si představuje celou operaci přemístění postele. Nenápadně jsem začal studovat návod k obsluze vrtačky. Nechtěl jsem to zvrtat hned na začátku a zkazit si svojí image. Vzal jsem vrtačku do ruky a v druhé jsem držel návod. Přiložil jsem vrtačku k hřebíku a stisknul ovládací páčku. Zavrnělo to a hřebík vyjel ze dřeva. Postupně jsem odvrtal několik hřebíků a otočil si postel.
"Divný. Fakt divný. Tyhle vůbec nejdou," mumlal jsem si a zkoušel z postele dostat jeden z další řady křížových hřebíků. Pavlína zaslechla skřípání mých mozkových závitů a přispěchala na pomoc. "Tohle je jiný typ hřebíků. Je to imbus. Musíš si vzít jiný nástavec na vrtání," prohlásila zkušeně. Zachmuřeně jsem si prohlédnul hřebík, jehož jméno jsem slyšel poprvé v životě.
"Tohle je taky nymbus?"
"Neříká se nymbus, ale imbus," opravila mě.
Během večera jsem ještě několikrát požádal o šroubovák na nymbusové hřebíky a v duchu se smiřoval s tím, že zavolat na pomoc skutečné profesionály mohu kdykoliv. Postel jsme rozložili, smontovali schody a jednotlivé části začali přidělávat ke stěně. Práce nám šla od ruky, a tak jsme byli kolem desáté večer hotovi.
Odjížděl jsem domů za tmy. Ráno mi přišla SMS, že postel drží v pořádku a Pavlíně se na ní dobře spalo. Také se mi dobře spalo. Zdálo se mi, jak montuji další postele...
| DarkMaster
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Web neměří žádnou návštěvnost, ani nesbírá osobní údaje. Proto tady není cookie lišta.