Brouzdej.cz

Jsem singl, nenašel jsem tu levou

Když jsem začal blogovat ve stokorcích, využíval jsem svůj blog k publikování svých nářků. Skoro v každém třetím zápisku se objevovaly mé povzdechy nad tím, že ještě nemám dívku. Časy se nenávratně mění...

Jsem singl a rád jedním dechem dodávám, že také starý mládenec nebo spokojený vlk samotář. Má velice dobrá kamarádka M. mi kdysi psala do SMS, že by bylo na čase si konečně najít nějakou dívku. Prý není dobré být stále sám a jako pařez v lese. Občas někoho zaslechnu jak říká, že je samotář, protože ještě nenašel tu pravou nebo pravého. Já s oblibou vysvětluji, že jsem nenašel tu levou. Nechávám vše náhodě a když už potkám nějakou sympatickou slečnu, chci jí nejprve blíže poznat a teprve poté se rozhodnout. Možná vám takové chování připadá příliš racionální, ale v tuto chvíli mi velice vyhovuje. Nemám kam spěchat, protože mi není 40 let, chci si ještě užívat života a zejména sbírat zkušenosti. Doslova prahnu po nových objevech a rád se učím nové věci.

Občas jsem se setkal s názory, že je můj přístup k životu nepochopitelný a divný. Kdysi jsem se trápil otázkou, proč mi lidé nerozumí a dovedou se vcítit do mých názorů a životních postojů. Když mi dnes někdo vzkáže svůj názor či poznámku, která se týká mého života, chvilku nad tím přemýšlím. Pokud je poznámka na místě, nebojím se přiznat chybu a chci svoji špatnou vlastnost změnit. Snažím se, abych svůj omyl již neopakoval a poučil se. Často se však jedná o připomínky, které mohu s klidným svědomím odložit a nezabývat se jimi. Z poslední doby si vzpomínám na vzkaz jedné nejmenované osoby, která nepřímo prohlásila, že jsem magor (pozn. mákoš prý znamená milou nadávku). Protože jsem si vyslechnul i další konstruktivní připomínky, věnoval jsem chvilku tomu, abych se nad sebou vážně zamyslel.

Jiným příkladem byl dopis od člověka, kterého jsem viděl jen jednou v životě. Psal mi prosbu, jestli bych pro něho něco mohl udělat. Odpověděl jsem mu slušně a zdvořile. Ve svém dopise jsem nastínil varianty možného řešení a přiložil informaci o možných cenách. Na závěr svého dopisu jsem položil dotaz, zda je služba určena pro firmu či charitu. Také jsem se zajímal, kolik by byl ochoten za mé služby zaplatit. Nedostal jsem odpověď. Později jsem se od jiného člověka dozvěděl, že můj e-mail působil, jako kdybych byl minimálně ředitelem zeměkoule. Příjemce byl stručnou a takřka obchodní řečí zaskočen, protože očekával dodržení žoviálního tónu. Tato z mého pohledu maličkost způsobila, že mi již neodpověděl. Žoviální tón v e-mailech používám výhradně a jen v okamžiku, kdy komunikuji s důvěrně známým člověkem anebo členem některé komunity (např. bloggeři). Připomínku k mé běžné komunikaci jsem tedy nepovažoval za důležitou.

Rovněž házím do koše zcela nekonstruktivní bláboly anonymních uživatelů, kteří mi prostřednictvím ohlasů vzkazují svá "moudra". Se svými čtenáři si dopisuji rád, ale musí se jednat o seriózní diskusi. Nemám totiž čas řešit "cípoviny", které do ohlasů vkládají zjevně znudění puberťáci, komposťáci a jiná internetová havěť. Pohybuji se na Internetu poměrně dlouho a dovedu již na první pohled odlišit, co mi nestojí za odpověď.

Na řadu věcí mám zkrátka zcela opačné názory než vy. Můžete si myslet a říkat cokoliv, ale já si vždy půjdu svojí vlastní cestou. Jestli je to cesta správná, ukáže pouze čas. Některé věci zkrátka neřeším a máte-li pocit, že bych něco řešit měl, je to jenom váš názor.

| DarkMaster