Operační systém Linux používám poměrně dlouho. Zvolil jsem si distribuci Mandrake, které se občas v komunitě říká Mindrák. Jestli jste o Linuxu někdy slyšeli, pokusím se vám systém více přiblížit. Učiním tak velmi srozumitelně a bez technické hantýrky.
Když zapnete počítač, většinou se vám po úvodních informacích spustí důvěrně známá okénka. Pomocí klávesnice a myši píšete své dopisy nebo brouzdáte po Internetu. Svůj počítač ovládáte intuitivně ukazováním na grafické symboly. Hlavní podíl na tom, že můžete s počítačem pracovat, má operační systém. Operační systém nebyl dříve stejně přívětivý a přátelský, jako je tomu dnes. Kdysi bylo možné dávat pouze textové příkazy a v temnější minulosti dokázal počítač zaplnit i celou tovární halu. Příkazy se také předávaly pomocí papíru do nichž se jiným přístrojem udělaly malé dírky. Vůbec první počítač byl využíván výhradně k potřebám armády spojených států a byl to neuvěřitelný kolos. Časem se však počítače zmenšily až do dnešní podoby.
Svůj počítač můžete ovládat pomocí různých operačních systémů. Nejčastěji narazíte na Windows (okna), které vyrábí velká nadnárodní společnost Microsoft. Zkušenějším uživatelům počítačů je tato firma trnem v oku. Vyčítají jí vysoké ceny, problematickou a často velmi špatnou bezpečnost v operačním systému Windows, příliš silné postavení na trhu a další nevhodné aktivity. Proto se kolem jiných operačních systémů vytváří silná komunita, která nadšeně šíří myšlenku toho "svého" systému a často svým nadšením připomíná některou náboženskou sektu. Vznikají žabomyší války, které nemají vítěze ani poražené. Znesvářené strany se pouze pohádají a každá z nich obhajuje výhody či ukazuje na nevýhody systémů protivníka. Jen málokdo vám dokáže bez váhání vysvětlit, že operační systém X. Y. není pro každého.
Co je to Linux?
Linux je jiný operační systém, který má ve znaku tučňáka Tuxe. Často se k názvu linuxu přidávají ještě jiné názvy. Nemusíte se je učit nazpaměť, ale neškodí připomenout, že se jedná například o RedHat, SuSE, Mandrake, Fedora, Gento a mnohé další. Druhý název označuje tzv. distribuci. Za honosným označením se skrývá věc velmi prostá. Vy, já nebo kdokoliv jiný může poskládat z různých součástí a programů pestrou nabídku (řekněme balíček). Přirovnal bych to k obchodníkovi, který obchází byty s nabídkou připojení ke kabelové televizi a nabízí vám různé kombinace televizních stanic. Distribuce Linuxu připomíná také takovou nabídkou televizních programů a vy jako uživatel si rozhodujete, zda se budete dívat na pořady pro odborníky anebo využijete spíše filmů či zábavných estrád. Proto existují distribuce určené výhradně odborníkům a velmi zkušeným uživatelům (Debian, Gento, Fedora, RedHat) a balíčky nejen pro domácí použití (Mandrake, SuSE). Jednotlivé distribuce se od sebe výrazně odlišují. Je to dáno tím, že odborník nepotřebuje k ruce některé nástroje a naopak laik vyžaduje trochu jiný přístup.
Linux můžete ovládat z příkazové řádky pomocí textových příkazů, což je ovšem pro začátečníka příliš složité a dává tomu přednost jen velmi úzká skupinka profesionálů. Častější je tedy grafické rozhraní, které může velmi připomínat vaše oblíbená okna. Grafické rozhraní nese různé pojmenování, ale nejčastěji se setkáte s KDE a GNOME. Svoji práci v grafickém režimu ovládáte pomocí oken, myši a klávesnice. Kliknutím na grafický symbol CD můžete otevírat vložené cédéčko, volbou startovací nabídky lze spouštět například textový editor, přehrávač multimédií a další šikovné pomůcky. Podle toho, jakou distribuci jste si vybrali, vám pomáhají při správě operačního systému různí průvodci. Když jste si Linux bez problémů spustili a nastavili, nic už vám nebrání pracovat podobně, jako jste byli zvyklí ve svém předchozím operačním systému. Zpočátku si však budete zvykat na některé nové rozdíly. Například v mém případě jsem měl velký problém přijít na to, jak se přehazuje ceská klávesnice s anglickou. Stisknout klávesy SHIFT+SHIFT mě nenapadlo ani ve snu. Postupem času jsem se nové věci naučil a dnes jsem spokojeným uživatelem systému Linux.
Linux není vhodný pro každého
Potíž Linuxu je v tom, že ačkoliv se snaží být vůči uživatelům přátelský, stále vyžaduje zcela odlišný přístup než nejvíce rozšířený systém Windows. Když nastane problém a vaši srozumitelní pomocníci selžou, musíte se ponořit do zdrojových kódů, což je pro začátečníka nepřekonatelný problém. Vyžaduje to několik hodin experimentů a pokusů.
Nedávno jsem například zkoušel vytvořit si malou domácí počítačovou síť. Chtěl jsem z legrace propojit svůj hlavní počítač s dnes již prakticky nepoužívaným starším strojem. Ve Windows je nastavení sítě otázkou několika málo klinutí. Tady však byla situace komplikovanější, protože jsem chtěl propojit dva různé systémy a ještě sdílet připojení k Internetu. Strávil jsem několik hodin pilným samostudiem, abych se dozvěděl, že k přenosu informací mezi počítači poslouží klient nazvaný Samba a připojení k Internetu nasdílím pomocí proxy Squid. Nastavení Samby v grafickém režimu byla hračka a otázka několika kliknutí myši. Počítače jsem propojil stejně rychle, jako ve Windows. Problém ovšem nastal u Squidu. Ať jsem nastavoval v konfiguračním souboru cokoliv, nemohl se druhý počítač připojit k Internetu. Teprve jednoduchý návod mi poradil asi 4 řádky textu a kamarádka D. mohla na druhém počítači začít brouzdat po světové síti. V Linuxu si budete muset zvyknout prohledávat diskusní fóra, klást dotazy zkušenějším uživatelům a zjišťovat další podrobnosti studiem anglicky psaných stránek.
Častý problém Linuxu je zaviněn nedbalým přístupem výrobců hardwaru (myši, klávesnice a cokoliv dalšího), kteří své zařízení vyvíjí převážně pro nejvíce rozšířený operační systém Windows. Měl jsem půjčený CDMA modem od firmy Eurotel, těšil jsem se na víkend rychlého Internetu, ale veškerá má snaha skončila na chybějících ovladačích. Můj systém si s modemem nerozuměl, obě zařízení spolu nedokázala komunikovat a najít kloudnou řeč. Prošel jsem diskusní fóra a dozvěděl jsem se, že kdosi vyhlásil i soutěž o napsání fungujícího ovladače. Komunita také vytvořila návody, jak CDMA modem zprovoznit. Žádný z nich mi ovšem v mém Linuxu nefungoval. Proto si před zakoupením nových komponent k počítači ověřuji, zda si budou rozumět s operačním systémem Linux. Vzpomínám si také na svůj digitální foťáček Digimat VC32, který můj systém nebyl schopen přidat a já jsem tedy z něho nemohl přenášet fotografie. Nepomohla ani spolupráce s expertem na Linux. Teprve v další verzi (Mandrake 10) všechno fungovalo jako na drátku.
Jak sami vidíte, Linux není jednoduchý operační systém, přestože jej můžete ovládat prostým klikáním myši na ikonky a okna. Pokud se vám instalace podaří a nevyžadujete žádné zásadní vymoženosti, budete si s Linuxem rozumět. Já v Linuxu spokojeně používám textový editor, internetové prohlížeče, program pro tvorbu webových stránek Bluefish, Apache pro testování PHP, ICQ, filmový přehrávač Xine, Realplayer, grafický editor Gimp a další užitečné vybavení.
Když ovšem potřebuji vyrábět grafické animované proužky v Macromedia Flash, kreslit obrázky pomocí Paint Shop Pro anebo hrát hry, musím použít jiný operační systém. Než se vrhnete k Linuxu, dobře zvažte všechny klady a zápory. Vyhnete se nejen zklamání z toho, že systém nefugnoval podle vašich představ. Linux totiž není pro každého.
Cesta Arthura Denta do hlubin Linuxu
Proč používat Linux
Obrázek mého Linuxu
| DarkMaster
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Web neměří žádnou návštěvnost, ani nesbírá osobní údaje. Proto tady není cookie lišta.