Brouzdej.cz

Pohled do redakce zpravodajství

Strávil jsem několik hodin v redakci domácího zpravodajství deníku Lidové Noviny. Naším úkolem bylo obvolávat politiky ODS a položit jim dvě stručné otázky.

Český novinář nemá na růžích ustláno, a tak se nelze divit tomu, když nás šéfredaktor Lidových Novin Veselin Vačkov varoval před zájmem o práci v médiích. Novinář zaměstnaný v deníku prý nemá skoro žádný soukromý život, tráví většinu svého času v redakci, živí se jídlem z fast foodů a kouří cigarety. Za svoji práci nedostává příliš peněz a v samotných novinách vydrží jenom ti nejvíce otrlí. Jestli vás ještě výčet všech negativ neodradil, měli byste ještě splňovat dvě základní znalosti. Správný novinář by měl být grafoman a ještě lépe egoman. Jistě sami vidíte, že někteří čeští bloggeři k tomu mají opravdu velmi blízko.

Pohled do redakce Lidových Novin
Byl jsem přidělen k týmu domácího zpravodajství. Tvrdá práce novináře občas připomíná schizofrenika v pokročilém stádiu. Vedle mě seděla redaktorka, která vyřídila pro své články hned několik telefonátů. Nejprve se ptala na zdravotní stav pětileté Lucinky (tehdy ji srazil opilý lékař), později volala tiskové mluvčí dopravní policie a nakonec zabrousila i do politiky. Jestli se divíte tomu, proč jsou v novinách občas nesmysly a nadáváte na média, uvědomte si v jakých podmínkách čeští novináři pracují. Redaktor není žádný odborník a přesto musí psát o několika různých tématech. Je odkázán na vyjádření odborníků, musí si informace ověřovat z různých zdrojů a ještě svůj článek včas odevzdat. Zahraniční novináři mají běžně po ruce člověka, který pečlivě ověřuje všechna fakta, názvy a již známé informace. Potřebujete vědět, jakým způsobem pracuje horní komora anglického parlamentu? Na vyžádání vám podklady připraví. Naši novináři většinou využívají služeb dvou paní v archivu a zbytek si musí zjistit sami. Obě dámy jim vyhledají související informace o nichž se už napsalo.

Trochu jsem odbočil od bojového úkolu, který mi přidělil redaktor pracující na tomto tématu. Dostal jsem seznam telefonů včetně mobilních čísel na všechny poslance ODS. Lidovky seznam získaly od tiskového mluvčího této politické strany. "Tlusťochovi zavolám sám," prohlásil mladík v černém tričku a vyškrtl mi ze seznamu jednoho z pohlavárů strany modrého ptáka. Okamžitě jsem pochopil, že si novináři politiky rádi označují přezdívkami. O několik hodin později jsme už svorně nadávali na jednoho z nedostupných poslanců - pana Toma Zajíčka. "Zatracenej Zajoch, furt to nezvedá," láteřil novinář a zkoušel volat na všechny různé zdroje. Když se nám konečně ozval, předali jsme jeho odpovědi editorům. Bylo totiž po uzávěrce. Nakonec se nám podařilo společnými silami sehnat 56 z 57 poslanců, protože Jan Schwippel nebyl k zastižení. Ke vší smůle mi volal v době, kdy už jsem pobýval na návštěvě u kamarádky.

Aféra se tedy nekonala, ale to ještě nikdo netušil, co se rozpoutá o pár měsíců později. Když přišla kauza poslance Kořistky, jistě si mnoho novinářů začalo radostně mnout ruce.

| DarkMaster