Brouzdej.cz

Můj boj proti zmrzlým třídám

Pravidla, zákony a předpisy jsou od toho, aby se dodržovaly. Naše bývalá střední škola byla proslulá tím, že šetřila na topení. Řada učeben byla vymrzlých, žáci se potýkali s nachlazením a v některých hodinách jsme si brali i kabáty ze šatny.

Studoval jsem ve státní střední škole na níž mám celkem dobré vzpomínky. Pedagogický sbor byl až na pár exotů špičkový a někteří z učitelů výrazně ovlivnili můj život. Například díky nápadu své učitelky češtiny jsem začal psát do webového magazínu, později do Lidových Novin a nakonec jsem získal vlastní rubriku v měsíčníku herního časopisu Score. Protože jsem byl ze strany dívek opakovaně odmítán a zažíval jsem milostné neúspěchy (jako každý jiný), začal jsem se intenzivně zabývat počítači a Internetem. Když jsem v roce 2002 maturoval, odcházel jsem ze školy s hlavou plnou praktických zkušeností a poznatků rovnou do života.

Škola však měla i své mouchy a někdy se jednalo o pořádné masařky typu Tse-Tse nakažené spavou nemocí. Šetřila totiž na topení, které zapínala pomalu až ve chvíli, kdy jsme se ve třídách začali koulovat a stavět sněhuláky. Zpočátku na problém upozorňovali ředitele zástupci jednotlivých tříd na pravidelném studentském kolegiu a pokaždé se nám dostalo odpovědi, že je v tom škola nevinně. Topení mělo údajně na starosti chytré venkovní čidlo, které měřilo teplotu okolí. Když na čidlo vesele svítilo sluníčko, vypínalo přívod teplé vody do radiátorů ve třídách. Myslim si, že tomu nemohl věřit ani sám ředitel. Baštili jsme mu to až do chvíle než začala profesorka angličtiny upozorňovat zmrzlé studenty na existenci hygienického předpisu: "Nevím na co si stěžujete. Předpisy povolují při vyučování teplotu 18 stupňů," prohlašovala s oblibou. Jednoho dne jsem se zdravě naštval, vyhledal ve Zlatých stránkách číslo na místní hygienickou stanici a nechal jsem se přepojit na oddělení hygieny dětí a mládeže. Krátký telefonický rozhovor mi potvrdil, že zmíněný předpis (vyhláška 108/2002) skutečně řeší minimální teplotu v učebnách. Vytápění by mělo zajistit teplotu vzduchu 20 - 22 stupňů, přičemž teplota u podlahy nesmí nikdy klesnout pod 19 stupňů. Zeptal jsem se také, jak probíhá a jestli je možné zajistit namátkovou kontrolu. Pracovník hygienické stanice má slova potvrdil s tím, abych se v případě zájmu znovu ozval a upřesnil jim podrobnosti.

Druhý den po našem rozhovoru jsem požádal o krátkou poradu s ředitelem. Na škole jsem byl se svými častými návštěvami u vedení známý. Kromě řešení problémů jsem například vytvářel WWW stránky školy anebo pomáhal se správou počítačové sítě. Po příchodu k řediteli jsem okamžitě vyložil karty, poukázal znovu na zdravotní problémy samotných učitelů a nás žáků. Ředitel mi na oplátku vysvětlil, jaké investice pravidelné topení vyžaduje a souhlasil s mými argumenty. Doporučil nám převážně v přízemí zavírat dveře od třídy a dohodli jsme se na možnosti vyučovat v jiné a volné třídě v případě, kdy naměřená teplota nebude odpovídat vyhlášce.

Začal jsem do vyučování nosit digitální teploměr a se spolužáky jsme sledovali teploty ve třídách. Nepamatuji si přesně kolikrát, ale občas jsem oznámil vyučujícímu změnu učebny a přesunuli jsme se jinam. Když se angličtinářka opět vytasila se svojí pravidelnou průpovídkou, šuše jsem jí uvedl správné údaje a odcitoval rozhovor s hygieniky. Spokojený mohl být i ředitel, který mohl vykázat úsporu na topení. Problém se zimou ve třídách jsme sice přímo nevyřešili, ale možnost výměny třídy za teplejší místnost nám alespoň zachránila zdraví.

Jaké by mělo být poučení pro vás? Každý problém je možné řešit. Jenom si nesmíte nechat věšet bulíky na nos a zbytečně s.... na hlavu.

| DarkMaster