Brouzdej.cz

Záhada rudé planety

Včera kolem 22:05 ztratilo Centrum kosmických letů spojení s kosmickou lodí Explorer III, jejímž úkolem bylo prozkoumat planetu Mars. Podle slov hlavního technika je pravděpodobné zničení lodi při nárazu do povrchu rudé planety. Doposud však není jasné, proč posádka nezvládla přistávací manévr a loď havarovala.

Vědci ve velkém sálu Centra kosmických letů s napětím sledovali první přistávací manévr kosmické lodi Explorer III a mnozí měli stejný pocit jako jejich předchůdci při prvním přistání člověka na Měsíci. Dnes jsou svědky důležitého okamžiku v historii lidstva, kdy první kosmická loď s lidskou posádkou dosedne na planetu opředenou tajemstvím a konečně tak vyvrátí veškeré úvahy o původu mimozemského života z Marsu. "Je 22:05:04 GMT, naše posádka je připravena k přistání. Přepnu na venkovní kameru, tenhle pohled je opravdu nádherný," hlásil kapitán. Na velkoplošné obrazovce se ukázala známá skalní vyvýšenina, mezi příznivci UFO známá jako tvář z Marsu. Povrch planety se stále přibližoval a za necelou minutu se znovu ozval kapitán lodi: "Tady Glenn Smith, dosedáme". Náhle obraz planety zmizel, šum z reproduktorů ustal a hlavní technik se zneklidněle podíval na monitor počítače: "Zdá se, že jsme ztratili spojení," řekl a znovu pohlédnul na poslední přijatá data moderní kosmické lodi Explorer III, "senzory neoznámily situaci, za které by spojení nebylo možné. Explorer III byl pravděpodobně zničen." V místnosti zavládlo nepříjemné ticho.

THE TODAY EXPRESS
(Brusel, RTA) Včera kolem 22:05 ztratilo Centrum kosmických letů spojení s kosmickou lodí Explorer III, jejímž úkolem bylo prozkoumat planetu Mars. Vědečtí pracovníci na tiskové konferenci oznámili, že se pokusí s moderně konstruovanou lodí Explorer III znovu spojit. Senzory těsně před odmlčením lodi nehlásily žádné problémy s počasím nebo přístroji. Podle slov hlavního technika je pravděpodobné zničení lodi při nárazu do povrchu rudé planety. Doposud však není jasné, proč posádka nezvládla přistávací manévr a loď havarovala.

* * *

Paprsky slunce prosvítaly skrz záclony do malého útulného bytu astronauta Petera Koppera v sedmém patře pařížského činžovního domu. Peter seděl v kuchyni u kulatého dubového stolu, vychutnával ranní kávu a četl si včerejší noviny, na které neměl večer po návratu z výcvikového střediska příliš mnoho času. Dnešní den prožije naposledy na Zemi a zítřejší ráno se probudí v malé kajutě, bude pozorovat z okna lodi nekonečný vesmír, roj komet a modrou planetu. Přitom ve svém srdci ucítí smutek, jako kdyby opouštěl Zemi navždy.
Po snídani se oblékl do černých kalhot, světle modré flanelové košile a před zrcadlem vyzkoušel nové černé brýle. "Takže zanedlouho sbohem mým oblíbeným kavárnám, restauracím a francouzským jídlům. Čekají mne vesmírné speciality z tubiček konzumované ve stavu beztíže," pomyslel si s úsměvem Peter a spěšně vyrazil užít své poslední hodiny v prosluněné Paříži.

Začalo odpočítávání. Novináři se zatajeným dechem sledovali start mohutné vesmírné lodi pojmenované symbolicky po N.A.Armstrongovi.Teprve před několika dny potvrdilo Centrum pro kosmické lety, že vesmírná loď Explorer III narazila do povrchu planety Mars, takže mnoho obyvatel Země o úspěchu mise začalo pochybovat. Centrum pro kosmické lety zaznamenalo v 03:10:21 GMT první hlášení: "Hovoří kapitán lodi Armstrong, Peter Kopper. Odlétáme a celá naše posádka se nemůže dočkat, až spatří planetu Mars. Držte nám palce."

Let probíhal přesně podle plánu a kapitán lodi měl důvod ke spokojenosti. Díval se z okna na vzdalující modrou planetu, přemýšlel nad celým svým životem, jak se už od malička zajímal o astronautiku, pozoroval hvězdy, snil o létání a teď tady stojí v kombinéze astronauta. V duchu jej napadlo, zda bude planeta Země po návratu z Marsu stále stejná nebo se změní. Pohlédl na hodinky a za několik sekund se mu podařilo zavolat středisko: "Všechny přístroje pracují normálně, nejsou hlášeny žádné odchylky. Před pár minutami jsme minuli modul ISS. Podařilo se nám nasměrovat starý satelit HPX-168-12 na jinou oběžnou dráhu. Provádíme všechna stanovená měření, naše dráha je v pořádku, kurz neměnný." Centrum kosmických letů obratem odpovědělo a popřálo všem astronautům hodně štěstí.

THE TODAY EXPRESS
(Brusel, PQM) Moderní kosmická loď Armstrong s lidskou posádkou na palubě se po 91 dnech od svého odletu z mysu Carrey přiblížila k planetě Mars. Země je vzdálena od Marsu 78, 4 mil. km, tj. 0,524 AU (astronomické jednotky). Podle tiskového mluvčího Centra kosmických letů (CCF) nenastal v průběhu letu žádný větší problém. "Posádka se těší dobrému zdraví a v průběhu letu plnila všechny potřebné vědecké úkoly", uvedl mluvčí. První pokus o přistání kosmické lodě s lidskou posádkou na planetě Mars provedla loď Explorer III. Při provádění přistávacího manévru však dosud z neznámých příčin havarovala. CCF investovalo do vývoje nového typu kosmického modulu Armstrong 75 miliard Eur.

Přesně v 20:00:00 začal raketoplán Armstrong klesat a připravovat se k přistání na Mars. Ve velkém sálu Centra kosmických letů začali technici podle provedených výpočtů kontrolovat dráhu kosmické lodi. Senzory pro detekci polohy a pohybu nezaznamenaly žádný problém, počasí v blízkosti Armstrongu bylo vynikající. Ve 20:15:02 GMT, několik minut před přistáním, zapnul vedoucí vědecký pracovník hlasitý odposlech z raketoplánu, takže všichni přítomní mohli slyšet veškeré hovory posádky. První se středisku ohlásil kapitán Peter Kopper: "Zdravím planetu Zemi. Historický okamžik nastává a čas, kdy první člověk vstoupí na tuto planetu, se přiblížil. Je to úžasný pocit, který nelze pouhými slovy popsat. Senzory jsou v pořádku, Mars nás vítá příznivým počasím, takže čekám na vaše svolení k přistání." Jeden z hlavních vedoucích pracovníků přistoupil k mikrofonu a slavnostně pravil: "Dnešní den bude velkým úspěchem světové kosmonautiky. Zdravíme vás a povolujeme vám zahájit přistávací sekvence." Všichni přítomní vědci, technici a novináři mlčky sledovali na velké obrazovce, jak kosmická loď zahájila přistávací manévry.

"Jdeme dolů, vše v pořádku," klidným hlasem oznámil kapitán.
"OK. Zapínám pomocné motory," řekl jeden ze členů posádky.
Náhle se obraz Marsu na obrazovce v Centru kosmických letů ztratil v temnotě a ohromení vědci slyšeli poslední, vyděšeným hlasem pronášená slova, kapitána Koppera: "To.. je.. stra..šné! Už nikdy sem nepo..sí..lejte..lidi."

| DarkMaster