Splašky v internetových fórech
Internet přinesl lidem mnohé výhody a zároveň odhalil některé stinné stránky této technologie. Jednou z nevýhod Internetu je anonymita, která umožňuje vyjádřit svůj názor bez skutečného podpisu. Co však vede diskutující k psaní příspěvků, které agresivně napadají ostatní?
Internetové diskuse, ohlasy pod články a komentáře umožňují lidem reagovat na článek autora nebo jen doplnit některá chybějící fakta. Občas se v příspěvcích čtenářů vyskytnou černé ovce, které vrhají špatné světlo na ostatní uživatele Internetu i samotný princip svobodného fóra. Někteří provozovatelé webů jejich příspěvky cenzurují, jiní zcela zakazují komentáře a další (například Sova v síti) uveřejní pouze příspěvky, jejichž hodnota přesahuje původní zápisek autora. Rovněž se objevují snahy zlomyslných uživatelů o znepřehlednění diskuse tzv. tapetováním. Takový člověk vkládá do formuláře stále stejný příspěvek, což ve svém důsledku znemožňuje normálním čtenářům používání diskusního fóra. Proti tapetování existují různé způsoby obrany. Jedním z nich může být například časový limit, kdy je nutné před vložením příspěvku vyčkat. Další možností je kontrola, zda nebyl vložen stejný text příspěvku anebo nutnost doplnit do kontrolního pole vygenerovaný kód. Rovněž připadá v úvahu uživateli v diskusi posílat ověřovací e-mail, který je nutné pro vložení příspěvku potvrdit. Tyto obranné mechanismy spolehlivě filtrují možné pokusy o znehodnocení internetového fóra nesmyslnými příspěvky. Existují však radikálnější řešení, kdy systém po opětovném zadání příspěvku kontroluje jejich čas a při překročení bez varování zablokuje uživateli další vkládání textů. Pokud diskutující ve své činnosti pokračuje, redakční systém vloží jeho IP adresu do své databáze a zcela mu zakáže přístup.
Jiné diskuse vyžadují registraci anebo jsou moderované správcem. Tyto vlastnosti však mají spíše známé diskusní servery, jakými jsou například Lapiduch.cz, Mageo.cz nebo Okoun.cz.
Provozovatelé malých webů mohou být v klidu a většinou se nemusejí zneužívání diskusí obávat. Problém se týká především velkých serverů.
Jak se může autor bránit?
Anonymní nebo podepsané příspěvky mohou často směřovat přímo na adresu pisatele článku. Pokud se jedná o konstruktivní připomínku, bývá na místě odpovědět diskutujícímu a poděkovat za jeho názor. Jiná situace však nastane, když je ohlasem zjevný nesmysl anebo dokonce pokus o tapetování příspěvků. Autor článku může takovému diskutujícímu zkusit odpovědět. Z vlastních zkušeností doporučuji napsat za každých okolností slušnou a třeba i vtipnou reakci. Jestliže autor článku nechce odpovídat či ztrácet čas nad nekonstruktivními příspěvky čtenářů, je vhodné takové zápisky ignorovat a nevyjadřovat se k nim. Cenzurou nebo dokonce mazáním jen jejich pisatele vyprovokujete k větší aktivitě.
Autor článku se může některým příspěvkem cítit i poškozen. V takovém případě by mohl zvážit, zda využije možnosti podat žalobu na neznámého pachatele pro podezření z porušení zákona na ochranu osobnosti. Pokud je pisatelem nevhodného příspěvku zaměstnanec provozovatele serveru, může se autor podat žalobu na majitele webu. Ve všech ostatních případech by měl svůj spor řešit s autorem reakce a rovněž s majitelem dotyčného projektu. Právo na ochranu osobnosti se přitom týká nejen textů, ale také písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazových snímků, videa a zvukových záznamů. Případné zájemce o tuto problematiku odkazuji na články Ochrana osobnosti část I. a část druhá. Zbývá ještě podotknout, že je žalobce povinen prokázat, jakým způsobem mu byla způsobena újma a v případě požadavku na finanční odškodnění musí složit určitou procentuální část z vymáhané částky. Protože bývají soudní procesy zdlouhavé, může žalobce požádat soud o vydání předběžného opatření, které alespoň zakáže žalované osobě pokračovat v porušování zákona.
Pokud se člověk cítí ohlasem čtenáře poškozen, může podat žalobu. Třeba se za 10 let dočká omluvy.
Anonymní splašky pohledem odborníka
Proč se v diskusích objevují anonymní nadávky na autora a připomínky lidí? Kdo je pisatelem takových ohlasů? Renomovaný profesor MUDr. Cyril Hoschl na tyto otázky odpověděl ve svém pravidelném sloupku v časopisu Reflex. Podle něho má každý člověk dvě tváře. V reálném světě si často nasazujeme masku a s různým úspěchem zakrýváme své špatné stránky za něž se třeba i stydíme. Zároveň bychom chtěli tuto masku odhodit. Internet nám všem poskytuje anonymitu, a tak jí někteří dosytosti využívají.
"Mají v sobě naštosovanou bezmeznou žlučovitou závist vůči vzdělanějším, chytrejším, úspěšnějším a bohatším. Mají vztek na ty, kdož jsou spokojeni. Nejraději by je roztrhali na kusy. A protože jinak nedokážou, vyřizují si to s nimi v otevřených, neřízených anonymních diskusích," vysvětluje Hoschl.
Mnohým zapšklým anonymům se po zveřejnění kritiky autora uleví. Někteří dokonce tuto terapii vyhledávají pravidelně v mém blogu.
Pisatelé anonymních splašků, nekonstruktivní kritici a autoři zapšklých ohlasů tedy nejsou případem pro psychiatra. Jsou to jen lidé, kteří mají své vlastní problémy a dávají to najevo právě v diskusích. Nechte je vlastnímu osudu, protože jsou na světě důležitější věci než hádky s anonymním chuligánem.
|
DarkMaster