Brouzdej.cz

Na prahu 1. Kapr ligy

5.8.2007 Po krátké přestávce se fotbaloví fandové dočkali.

Po krátké přestávce se fotbaloví fandové dočkali dalšího ročníku "kapr" ligy. Český fotbal zaznamenal v letní přestávce svůj největší úspěch za posledních 45 let. Naši mladíci do dvaceti let vybojovali na Mistrovství světa v Kanadě stříbro, když proti favorizované Argentině ve finále vedli, ale nezvládli závěr zápasu a nakonec odešli poraženi v poměru 1:2.

Nejblíže titulu mistrů světa byli naši hráči v roce 1934, kdy podlehli Itálii v prodloužení rovněž výsledkem 1:2. Tehdy to byla generace Pláničky, Ženíška, Nejedlého a Puče, ale rovněž i Bicana, který na tomto mistrovství reprezentoval Rakousko. Po dvaceti osmi letech, v roce 1962 se do finále proti Brazílii dostala generace Masopusta, Schrojfa, Kvašňáka a Pospíchala. Stejně jako v roce 1934 i v Chile naše reprezentace vedla, aby nakonec odešla poražena 1:3. Nyní, po dalších 45 letech se totéž povedlo našim mladíkům. Fotbalový národ se naučil znát jména jako Petr, Fenin, Kalouda nebo Šimůnek. Těmto hráčům určitě úspěch hodně pomohl, ale český fotbal možná paradoxně utrpí. Je jasné, že o vicemistry světa bude velký zájem v evropských týmech, takže naše liga přijde o velmi nadějné fotbalisty.

Tito hráči jsou nadějí pro naši skomírající reprezentaci, která po odchodu Pavla Nedvěda a Karla Poborského chřadne. Dopředu avizuje konec s reprezentací i nejúspěšnější střelec v národním dresu, Jan Koller. Vladimír Šmicer, stejně jako Tomáš Rosický se takřka neustále potýká se zraněními, Milan Baroš je dlouhodobě z formy. "Repre" se tak musí spokojit s jen málo oporami typu Petra Čecha a spoléhá na hráče druhé řady. Výsledky repre jsou v poslední době tristní, zejména od porážky s Německem. Snad bude mít Karel Brücker dostatek odvahy dát šanci i mladíkům.

Odchod mladých nadějných hráčů ale může mít pro český fotbal těžké následky. Hráči, kteří stojí na prahu "velkého" fotbalu odcházejí ještě nevyzrálí a tomu pochopitelně odpovídá cena. Pro naše týmy jsou částky okolo 2 milionů €uro zajímavé, ale studnice talentů není bezedná. Trpí tím český klubový fotbal, který pak vzhledem k masivním odchodům i do nižších zahraničních lig prochází velkou fluktuací hráčů. Nejbohatší týmy ligy pak skupují to nejlepší, co se na našem trhu objeví, ale tým na to, aby měl výsledky, musí spolu hrát ve stejném složení alespoň dva nebo tři roky. To je většinou "životnost" hráčů v jednom klubu, které pak nejsou schopny konkurence vyspělejším týmům.

To právě předvádějí české týmy v evropských pohárech. Liberec, který v závěru ligy přišel nejen o Ligu mistrů, ale i o přímou účast v poháru UEFA si nakonec zahrál jen pohár Intertoto. Náš tým ale skončil dříve, než pořádně začal. Po ostudné porážce od kazašského týmu se velice rychle se soutěží rozloučil. Pražská Slavia v předkole LM má za sebou první duel se slovenskou Žilinou. Z dalšího rozlosování je jasné, že vítěz bude hrát proti Ajaxu Amsterdam. Slavia si už na Ajax brousí zuby, ale nejdřív je nutno přejít přes ambiciózní Žilinu, a právě Slavia v prvním duelu vůbec nepřesvědčila. Takřka celý zápas se jen zoufale bránila a je jisté, že Žilina zápas na Strahově nevypustí.

Jablonec je účastníkem poháru UEFA a jeho soupeřem bude hratelná Austria Vídeň. Soupeřem Sparty bude ve 3. předkole LM londýnský Arsenal a ani při největším optimismu si nedokážu představit, že by Sparta přes tento velkoklub dokázala projít do milionářské soutěže. Náš fotbal přitom finance potřebuje jako sůl, nehledě na to, že špatnými výsledky dochází ke zhoršení koeficientu k nasazování týmů do pohárů. A právě zde se ukazuje, že český fotbalový trh připomíná již spíše second-hand. Nepomůže tomu ani návrat Šmicera, Bolfa nebo Petrouše či Šenkeříka.


Dnes tedy startuje liga. Liga, která má pošramocenou pověst všemi kapříky, jablky nebo kdoví, jak ještě byly úplatky nazvány a místo názvu Gambrinus by si spíše zasloužila označení Kapr. Smutné je, že aktéři, kteří sami sebe omilostnili, v klidu dál vedou český fotbal. Stačí jmenovat pouze tři jména: Pelta, Košťál a Horník. Jeden, do korupce přímo namočený, byl záhadně své viny zproštěn, s tím, že se ničeho takového nedopoustil, i když to pravděpodobně bylo jen proto, že by se korupční aféra dotkla premianta ligy. Další zase o korupci ve fotbalu nikdy neslyšel a dokonce snad ani slovo korupce do propuknutí aféry neznal. Následně pak udělal boudu s chystaným národním stadionem, který by se měl nakonec stát jen státem placenou přestavbou stadionu jeho domovského klubu na pozemcích, které jsou v zástavě banky. Třetí, proslulý nahrávkou "Milánku, kamaráde" se tiše vrátil do fotbalu v Příbrami a nyní se spekuluje, že se vrátí do týmu, ve kterém úspěšně "řádil". O tom, jak dopadají hráči, kteří si troufnou o korupci promluvit není nutno psát a pokud, tak by to určitě vydalo na samostatný článek.

Výkony rozhodčích v některých zápasech nahrávají spekulacím, že jsou nějak na výsledku zainteresováni, protože jinak by nebyly možné takové excesy z jejich strany v zápasech. Veřejnost již ví, že se funkcionáři s rozhodčími domlouvali o vykartování určitých hráčů, aby pak nemohli v klíčových zápasech nastoupit. Moderní fotbal je plný kontaktů a rozhodčímu pak s klidem stačí si jen počkat na příhodnou chvíli. Různé otáčení faulů, odpouštění nebo vymýšlení si penalt v závěru zápasů jsou pak jen potvrzením podivných praktik ve fotbale.

Na dalším ročníku fotbalové 1. ligy se přeci jen dá pár pozitiv najít. Rozhodně mezi pozitiva patří návraty zkušenějších hráčů, plusem je i kvapem rostoucí stadion Slavie, která tak po mnoha letech bude zase hrát v Edenu místo exilu na Strahově a zřejmě největším pozitivem je návrat pražských klokanů mezi elitu. Jejich zmrtvýchvstání je dílem příkladného přístupu fanoušků, kteří svůj klub zachránili od zániku. Bývalý management dovedl klub na pokraj zkázy a Bohemians v roce 2005 sezónu nedohráli. Paradoxní je, že se tak stalo v roce, kdy klub slavil 100 let. Fanoušci mezi sebou uspořádali sbírku a na podzim roku 2005 tým opět startoval, i když jen ve 3., české fotbalové lize. Před rokem klokani postoupili do druhé ligy a excelentní šňůrou zápasů bez porážky se letos vrátili do první ligy.

Jinou kapitolou je žižkovská Viktorka. Kdysi slavný klub vzkřísil finančně podnikatel Čekan. Vzestup týmu byl rovněž podivuhodný. Nikde jinde se v posledních minutách nebo dokonce nastaveném čase nekopalo tolik penalt ve prospěch Viktorky. Právě na Žižkově zaúřadovala korupce v plné míře, ale přesto to špatně hrajícímu týmu nebylo k ničemu. Návrat Viktorky do první ligy je proto přijímán s rozpaky.

Nejsem vizionář ani fotbalový odborník, jen fanda, který se tu s větším, tu s menším úspěchem snaží dívat na týmy nezaujatýma očima (a to jde hodně špatně, pokud jste fandou jednoho týmu). Přesto si troufnu zavěštit, jak se asi liga bude vyvíjet. Tipuji, že titul obhájí pražská Sparta, ale nebude to mít jednoduché. O poháry si to rozdá silná čtyřka Slavia, Mladá Boleslav, Liberec a posílená Ostrava. O sestup se bude prát víc týmů, tipoval bych Kladno, Zlín, Olomouc, Bohemians a Žižkov, možná i Most nebo České Budějovice. Ostatní týmy by měly být v klidném středu.

Přejme si, aby se konečně fotbal zbavil nánosu špíny, rozhodčí pískali poctivě a nestranně, delegáti hodnotili výkony stejným metrem, funkcionáři neupláceli, hráči přestali simulovat a chovat se nesportovně a fanoušci sportovně přijímali porážku svého týmu a ctili soupeře, ale hlavně aby nedocházelo ke rvačkám, které na stadion rozhodně nepatří. Ale to už jsme v románě Eduarda Baase nebo Karla Poláčka.

| brudra