Brouzdej.cz

O diskriminacích

24.7.2007 Denně se setkáváme s diskriminací. Můžeme s tím vůbec něco dělat?

Denně se setkáváme s různými typy diskriminace. Můžeme s tím vůbec něco dělat? Jak s čím. Mnohdy nás ani nenapadne, že jsme se právě setkali s diskriminací, protože je tak dokonale skrytá nebo se jedná o tak zažitý postup, že ji vůbec nevnímáme. Jindy se zase pod slovem diskriminace maskuje neschopnost a neznalost. Dokonce existují i diskriminace, které jsou vítány a vykládány jako přednost. Vše ale záleží na úhlu pohledu.

Typickým příkladem diskriminace je stále přetrvávající nižší finanční ohodnocení žen v zaměstnáních. Naštěstí se postupně daří tento nešvar odbourávat. Přesto ale existuje daleko horší diskriminace, co se zaměstnaneckého vztahu týče, a to diskriminace věková. Uchází-li se o práci někdo, komu již minuly abrahámoviny, má značné potíže a nemusí jít jen o padesátníky. Se stejným problémem jsem se setkal i já před více než deseti lety. Ve svých kristových letech jsem byl odmítnut jako starý a neperspektivní, protože firma, u které jsem se ucházel o zaměstnání, chtěla pouze zaměstnance do pětadvaceti let.

V souvislosti s diskriminací, jak tou opravdovou tak smýšlenou se nejvíc objevuje romská komunita. Nikdo nepopírá fakt, že zástupci této minority těžko hledají práci a jsou často odmítáni. Většinou se tak ale děje na základě nedostatečného vzdělání či neschopnosti uchazeče. Romové si vypracovali postup, kdy v momentě, kdy se cítí ublížení ihned začnou halasně používat slovo diskriminace. Na sociálních úřadech by o tom mohli vyprávět své. Hlavní problém ale tkví přímo v Romech samotných a předdevším jejich vzdělání.

Vítaná diskriminace vydávaná za přednost, pozitivní diskriminace.Tento princip vznikl v USA v rámci odbourávání rasismu především v jižanských státech. Ano, pozitivní diskriminace měla svůj účel a byla úspěšná v tom, že se černoši dostali ke vzdělání. Dnes není problém pro černé Američany uplatnit se ve společnosti i na vysokých postech. Samozřejmě mnoho černochů žije i v na okraji společnosti a v mnohých případech je i přístup policistů vůči černochům tvrdší než vůči ostatním. Jenže nebyla by to Amerika, aby se vše zase nepřehnalo. V rámci hyperkorektnosti se černochům začalo říkat Afroameričané a jsou dokonce stíháni černošští rappeři, kteří ve svých textech použijí slovo "negr".

Vraťme se ale zpět do Evropy a nechme Ameriku Amerikou. Pozitivní diskriminace se pomalu zabydluje i zde. A opět to má svůj význam. Například zaměstnávání postižených spoluobčanů. Zde určitě nikdo nebude protestovat, protože jejich uplatnění na pracovním trhu je značně omezené. I zde ale už začíná pozitivní diskriminace pomalu přerůstat v cosi obludného. Svůj význam měla tato forma povzbuzení i u přijímání policistů a strážníků z řad romské menšiny. Nicméně eurokomisař Vladimír Špidla chce jít ještě dál. Nelíbí se mu, že ve vedení podniků a firem jsou málo zastoupené ženy, a tak by měly existovat kvóty počtu žen. Špidlova rodná ČSSD chce zase zavést kvóty na počet žen v politice. O postavení ve vedení firem či počtu žen v politice má rozhodovat jen schopnost daného jedince a nikoli obsah spodního prádla. Přesný opak si ale myslí různá feministická uskupení či zástupkyně genderových společností.

Pozitivní diskriminace ale jde ještě dál. V jedné vyspělé evropské zemi přišli na to, že se na medicínu hlásí více žen než mužů, ale poměr přijatých ke studiu je opačný. Dospěli tak k závěru, že je nutné zachovat poměr uchazečů a přijatých ke studiu a tudíž budou přijímány ženy s horším výsledkem na úkor úspěšnějších mužů. Tak tomu už říkám magořina.

Jedinou výjimkou v pozitivní diskriminaci by měli být postižení spoluobčané, kteří nemají s ostatními rovné podmínky. Jakákoli další, i pozitivní diskriminace zůstává jen diskriminací, a proto nechme raději vše jen na schopnostech či přednostech jednotlivých lidí a nevytvářejme kvótový Matrix.

| brudra