7.8.2006 V pátek Zelení vyzvali zbývající dvě strany k rozpuštění 3koalice.
V pátek Zelení vyzvali zbývající dvě strany k rozpuštění 3koalice. Údajně tím chce uvolnit cestu k možnému řešení. Martin Bursík, předseda Zelených určil jednoznačně viníka současné situace: "ČSSD setrvává v blokování situace, nezáleží na tom, jak se bude vládnout, ale kdo bude vládnout." Zároveň prohlásil, že situace spěje k dohodě pouze dvou největších stran: "Politický vývoj směřuje k dohodě mezi ODS a ČSSD, trojkoalice nemá partnera k jednání a pro povolební vyjednávání o vládě ztratila význam."
Jen pár dní předtím si 3koalice odsouhlasila, že za všechny tři subjekty bude vystupovat předseda ODS Mirek Topolánek. Najednou se však Martin Bursík rozhodl, že chce být u jednání mezi Topolánkem a Paroubkem, přičemž okamžitě padla slova o jednání jen dvou stran. Martinu Bursíkovi se také nelíbilo, že předseda občasnkých demokratů předložil Jiřímu Paroubkovi návrh menšinové vlády ODS s podporou všech nekomunistických stran.
Topolánkovi se nelze divit, zkoušel už snad vše možné, ale Jiří Paroubek vždy vše odmítl. Dále už Topolánek ustoupit nemůže. Podle mého názoru ustoupil i tak hodně daleko, spíše již přespříliš, když vůbec předložil návrh menšinové vlády ODS bez účasti lidovců a Zelených. Jiří Paroubek však zatvrzele odmítá vše. Jaké varianty by byl ochoten přijmout? To ví zřejmě jen on sám, ale podle dosavadního vývoje a různých prohlášení, kdy nejprve navrhoval právě menšinovou vládu ODS, aby ji vzápětí shodil ze stolu, protože by se podpora měla opírat i o další dvě strany a ne jen ČSSD, připadají v úvahu snad jen dvě, maximálně tři varianty. Vezměme si však v potaz i ty zbývající.
První, pro Jiřího Paroubka nejpřijatelnější a preferovanou variantou je menšinová vláda ČSSD s podporou komunistů. Toto řešení je Paroubkově názorům a postojům nejbližší. Vždyť s komunisty hodně spolupracoval už v minulém režimu, kdy byl ve vysoké funkci v ČSS a zastával post náměstka RaJ. Na tak vysoký post v zaměstnání se dostávali jen "stranou a vládou" prověření lidé, tzv. "perspektivní kádry". Avšak tato varianta naráží na fakt, že obě strany mají dohromady také 100 mandátů a těžko předpokládat, že by se kterákoli ze zbývajících parlamentních stran uvolila hrát stafáž socialisticko-komunistickému divadélku.
Druhou variantou je vláda odborníků. Jiří paroubek nám nesdělil, koho nebo co si pod takovou vládou představuje. Víme jen, že by do ní měli delegovat své zástupce jen ČSSD a ODS. V podstatě by se to tedy rovnalo velké koalici, jan zabalené do trochu jiného názvu. To je však pro ODS nepřijatelné. Tato varianta by připadala v úvahu jen v případě, že by se jednalo o dočasnou vládu, která by měla za úkol připravit nové volby. Koho by však nominovala ČSSD a ODS? Těžko soudit, ale osobně bych si tipl, že za ČSSD by do vlády šli talenti Sobotka, Škromach, Rath, Urban... Představa vlády v níž sedí Sobotka a Tlustý nebo Rath a Nečas je spíše námětem pro veselohru.
Třetí variantou je otevřená koalice ČSSD a ODS. Odmítají to obě strany, pro obě by to znamenalo velký úbytek voličů a politickou sebevraždu.
Čtvrtou variantou, je menšinová vláda ČSSD podporovaná nekomunistickými stranami. Opět je to varianta s pravděpodobností 0,00nic.
Varianty s účastí 3koalice byly sociálními demokraty smeteny a tudíž asi nemá smysl se k nim vracet.
Úplně poslední variantou jsou nové volby. Jenže těch se Paroubek bojí jako čert kříže, úplně stejně, jako hlasování o Zaorálkovi jako předsedovi sněmovny bez podpory hlasů 3koalice. Pro jistotu je odmítá.
Jiří Paroubek odmítá vše, co by zavánělo ústupem ČSSD z pozic. Že by za tím byl strach, aby se náhodou nevynořilo velké množství dalších šibalů po odchodu z ministerstev? Je to jen obyčejná lidská chamtivost a mocichtivost Jiřího Paroubka? Málokdo totiž věří, že jeho snaha zabránit nástupu "modré totality" je upřímná a idealistická. Za žádnou cenu se nechce vzdát vlády v této zemi. O tom koneckonců svědčí i poslední krok, v němž naznačil, že by ČSSD mohla i přes výhrady znovuzvolit prezidentem Václava Klause. Zcela evidentně by to ale bylo za něco a tím něčím není nic jiného než velká koalice. Prezident Václav Klaus se této myšlence nebrání, vždyť sám kdysi uzavřel s Milošem Zemanem opoziční smlouvu. Jenže to byla trochu jiná doba a volby také dopadly zcela jinak. Tato situace a tehdejší stav jsou prostě neopakovatelné. Navíc opoziční smlouva ODS hodně ublížila, dokonce tak, že následující volby opět prohrála. ODS není opoziční smlouvě nebo nějaké jiné formě, například vlády "odborníků" na celé volební období nakloněna.
Včera Martin Bursík obvinil prezidenta Klause z blokování vzniku nové vlády a volby nového šéfa sněmovny. Zároveň řekl že: "Hlavním motivem konání prezidenta republiky je zajistit to, aby do ledna 2008 vládla nějaká forma spojenectví sociální demokracie a ODS, aby on pro prezidentskou volbu dostal hlasy obou táborů. To je pro mě principiálně nepřijatelné." Martin Bursík také podotkl, že čistým řešením současné situace jsou předčasné volby. jeho oponent Lubomír Zaorálek je výrazně proti uspořádání nových voleb: "Nemáme ani tu první jistotu, že by předčasné volby nutně dopadly jinak než ty dosavadní."
Takovou jistotu pochopitelně nemá nikdo, ale spousta lidí by se rozhodovala na základě povolebního jednání všech zúčastněných a troufám si tvrdit, že by nové volby pro ČSSD už tak dobře nedopadly. Co se týče vystoupení předsedy Zelených na adresu prezidenta republiky, tak si myslím, že v první části se značně mýlí. Není to prezident, kdo by blokoval novou vládu a volbu předsedy parlamentu. Prezident má v tomto bodě jen velice malý vliv. Onoho škodiče je třeba hledat na druhém břehu Vltavy poblíž Masarykova nádraží. Co se týče druhé části, pak nelze než s Bursíkem souhlasit. Václav Klaus touží být podruhé zvolen a proto tlačí Topolánka do pro ODS nevýhodné velké koalice. Jenže pokud se Klaus ve své funkci úplně neutrhl od reality běžného i politického života, pak by měl takovou nabídku odmítnout, protože by tím jeho dítě (rozuměj ODS) silně poškodil, ne-li dokonce zadusil. Bohužel, občas prezident povyšuje své zájmy do popředí bez ohledu na okolí.
ČSSD je rozhodnuta v případě dalšího krachu, již sedmého kola volby předsedy sněmovny rekonstruovat vládu, rozuměj tím vyhodit ministry z mrtvé Unie svobody a sestavit rozpočet na příští rok. ČSSD se tak chystá na delší setrvání ve vládní pozici, ačkoli je již více než dva měsíce po volbách. Kým budou tři ministři z Unie nahrazeni? Zástupci lidovců těžko, takže to, jaká smůla, zase zůstane jen na samotné ČSSD. Předseda lidovců Kalousek se ostře staví proti zamýšlenému kroku: "Ta vláda má legitimitu jako celek odvozenou od voleb v roce 2002. Přemýšlet o tom tak, že po volbách v roce 2006 někdo v té vládě legitimitu má a někdo nemá, je naprostá nehoráznost, která je zcela mimo demokratické principy právního státu. Ten, kdo tohle řekl, nemá nejmenší ponětí o demokratickém právním řádu. Skutečnost, že čtyři roky vykonával funkci předsedy Poslanecké sněmovny, je tedy alarmující při tomto způsobu uvažování o demokratické legitimitě." Jediným přijatelným krokem přesluhující vlády vidí Miroslav Kalousek pouze v demisi celé vlády.
Poslední průzkum preferencí politických stran, který přišel dva měsíce po volbách dle mého názoru jen utvrdí Jiřího Paroubka v blokování povolební situace. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Factum Invenio ODS značně posílila. Podle tohoto průzkumu by ODS ve volbách získala 41% (ve volbách 35,4), ČSSD by si pohoršila na 30,8% (32,3), komunisté by se propadli o půl procenta na 12,3% (12,8), lidovci by ztratili téměř procento a propadli by se těsně nad hranici volitelnosti na 6,3% (7,2). Zelení jsou vedle ODS jedinou parlamentní stranou, kterási polepšila na 6,9% (6,3). Nejvýznamnější mimoparlamentní strana SNK ED se propadla do bezvýznamnosti, když by ji dnes volilo jen 0,7% voličů (2,1). Pokud by volby dopadly takto, pak by ODS získala 85 křesel, ČSSD 63, KSČM 25, SZ 14 a KDU-ČSL 13.
| brudra
ABC Brouzdej ; blog @ brouzdej.cz | Přihlásit se Vytvořil Pavel Ptáček © 2003 - 2005 ( o webu ) | Hostováno u FORPSI | Doporučujeme: webmaster tools