Brouzdej.cz

Obstrukce ČSSD trvá

9.7.2006 V páteční druhé volbě předsedy poslanecké sněmovny nedošlo k žádnému posunu.

V páteční druhé volbě předsedy poslanecké sněmovny nedošlo k žádnému posunu. Oba bloky setrvávají na svých pozicích a situace by se dala přirovnat k "podivné válce", kdy obě strany jsou ve svých zákopech a každá z nich má strach ze svého soupeře.

Komunisté prostřednictvím svého místopředsedy Dolejše sice avizovali, že by mohli popořit do čela poslanecké sněmovny Jana Kasala, avšak v pátek svůj názor změnili. Koalice jasně deklarovala, že by Jan Kasal odstoupil z postu předsedy sněmovny a přepustil své místo sociálnímu demokratu ihned po vyslovení důvěry vládě. Komunisté si však údajně mysleli, že by Jan Kasal zůstal na postu pouze do prvního hlasování o důvěře vládě bez ohledu na výsledek. Spíše se to má tak, že koalice nechtěla s komunisty uzavřít obchod, v němž by koalice zvolila na oplátku do vedení sněmovny agenta STB Vojtěcha Filipa.

ČSSD opět svého kandidáta nepostavila a její poslanci si tak, jako před týdnem, vyzvedli hlasovací lístky a neodevzdali je. Vedení ČSSD si tak zajistilo kontrolu nad tím, aby se náhodou některý z jejich poslanců nezapomněl zdržet hlasování. V prvním kole druhé volby získal Jan Kasal opět o jeden hlas méně, než kolik byl počet koaličních poslanců, v druhém pak pro něj hlasovali již všichni z koalice. Vypadá to, že koalice v prvním kole vypustila pokusný balonek, zda se náhodou někdo z levicového bloku neodtrhne a ve druhém kole dala najevo, že je koalice jednotná.

Předseda ODS Mirek Topolánek udělal překvapivý tah, když mezi prvním a druhým kolem odjel na Hrad a prezidentu republiky Václavu Klausovi předal listinu s podpisy všech sta koaličních poslanců. Poslanci se těmito podpisy zavázali k hlasování o důvěře vládě. Neslíbili ale jednotné hlasování v tajné volbě. Podobnou listinu má i ČSSD, ale tam se její poslanci zavázali, že vládě ODS nevysloví podporu. Mirek Topolánek tak opět vyslal další signál veřejnosti, že ČSSD byla ve volbách poražena. Pokud by totiž ČSSD chtěla kontrovat, musela by přijít s jasným spojenectvím s komunisty a do toho se Jiřímu Paroubkovi moc nechce. Ačkoliv jsou komunisté jeho smýšlení velice blízcí a spolupráce s komunistickou stranou je pro něj osobně stěžejní, přeci jen se otevřeně před národem přiznat ze vzájemných sympatií by bylo pro ČSSD těžkým traumatem poznamenaném odlivem voličské přízně a Jiří Paroubek si toho je plně vědom.

Se zajímavým, ale neuskutečnitelným nápadem jak vyřešit patovou situaci přišel Mirek Topolánek. Podle něj by se měly v budoucnu uskutečnit doplňovací volby, kde by republika představovala jediný volební obvod a voliči by si zvolili jednoho jediného poslance, který by přinesl své straně či bloku stran kýženou většinu v parlamentu. Tento postup by však bylo nutné nejprve uzákonit a Topolánek nechce svůj nápad prosazovat hned. Jiří Paroubek zareagoval jako obvykle slovy, v nichž si trochu upravil Topolánkův výhled do budoucnosti jako hotovou věc: "I můj dvaadvacetiletý syn ví, že existuje ústava a volební zákon." Podle Paroubka by trvalo zhruba rok, než by se dosáhlo změny legislativy. "Do té doby se snad nějak porovnáme," dodal předseda ČSSD.

Mirek Topolánek po neúspěšném druhém kole druhé volby vystoupil před novináři a oznámil svolání grémia poslanecké sněmovny na pondělí 10. července. Zároveň okomentoval přístup ČSSD: "Vyzývám předsedu ČSSD Jiřího Paroubka, aby se jasně vyslovil, zda a za jakých podmínek je ochoten umožnit vítězi voleb vládnout. Ani vláda ani Sněmovna nepracují, přesto, že si je lidé platí. Obstrukce a destrukce není program. Na pondělí 10. července svolávám schůzku grémia Poslanecké sněmovny rozšířeného o předsedy parlamentních stran." Jiří Paroubek se také před novináři rozhovořil o stávající situaci: "Koalice nepřichází s novými návrhy. ODS stále nechápe realitu volebního výsledku, odmítá akceptovat vůli voličů, jak se odrazila v mandátech. Svého kandidáta ČSSD nominuje tehdy, až pro něj bude mít zajištěnu dostatečnou podporu. Ta by neměla být podmíněná ústupky koaliční vládě. ČSSD nemůže vyměnit sociální program a důvěru voličů za pochybné handly." Podle Jiřího Paroubka by měla být řešením vláda odborníků. Jiří Paroubek s nápadem, že o programu nové vlády by mělo jednat všech pět parlamentních stran. K čemu by tedy potom byly volby, kdyby si bez ohledu na výsledek lidového hlasování program vlády určovaly všechny politické strany? Jaký program by asi z takové dohody mohl vzejít?

Zdá se, že spíše realitu volebního výsledku nechápe Jiří Paroubek. Stále se ohání stem poslaneckých mandátů, ale nutno přiznat, že ČSSD jich má jen 74. Čím déle bude mluvit za sto poslanců, tím více si budou lidé jeho jméno spojovat s komunisty. Zároveň dává Jiří Paroubek najevo, co si myslí o dvou stech tisících lidí, jejichž volbu degraduje na hodnotu toaletního papíru. Práve oněch dvě stě tisíc je rozdíl mezi volbou koaličních a levicových stran.

Že má Jiří Paroubek zvláštní vnímání politické reality svědčí i fakt, že zatímco demokraticky smýšlející lidé a dokonce i Evropská socialistická strana, sdružujicí socialistické a sociálnědemokratické strany v Evropě, vnímají vznik socialisticko-nacionalistické vlády na sousedním Slovensku jako hodně nepříznivý vývoj, Jiří Paroubek se naopak vývoje na Slovensku zastává. Evropská socialistická strana chce pozastavit členství Ficova Smeru právě kvůli spolupráci s nacionalistickou Slovenskou národní stranou vedenou Jánem Slotou. Jiří Paroubek na tomto spojení nevidí nic špatného: "Myslím si, že se to trošku přeceňuje, že ti nacionalisté třeba nebudou zas tak děsuplní." Předseda ČSSD chce dokonce napsat dopis evropským kolegům, v němž chce Ficovi vyjádřit podporu a zastat se ho. Paroubkův postoj zaskočil i europoslance Libora Roučka a Richarda Falbra, kteří jsou oba představiteli ČSSD. Richard Falbr sice pro dočasné vyloučení Smeru nehlasoval, ale jen proto, že se zasedání nezúčastnil. Jinak by prý hlasoval pro pozastavení členství stejně jako Libor Rouček: "Dost mě to překvapilo. Čekal bych, že se s námi aspoň poradí, než něco takového řekne. Jinak bych byl pro, stejně jako kolega Rouček. Vůbec nevím, jak teď budeme evropským kolegům slova Jiřího Paroubka vysvětlovat. Oni totiž vědí, že my jsme pro vyloučení. Když si vezmete výroky Sloty a prohlášení Hitlera z třicátých let, není v tom skoro žádný rozdíl," řekl Richard Falbr.

Extrémistické strany, ať se jedná o SNS na Slovensku nebo KSČM u nás prostě Jiřímu Paroubkovi nevadí. Argumentace a názory takových stran se příliš neliší od výroků Jiřího Paroubka, který právě svým vystupováním ČSSD pomalu k extrémismu přivádí. Jiří Paroubek se Fica a Sloty zastává těmito slovy: "Já ho (Fica, pozn. autora) podporuji, protože zaměření jeho vládního programu bude levostředové, navíc strana pana Fica má ve vládě naprostou většinu křesel. Je zřejmé, že se dopustil (Slota, pozn. autora) několika skandálních výroků, ale který politik se nedopustil? Navíc to vypadá tak, že vliv pana Sloty na vládní politiku nebude velký. Oni (Falbr a Rouček, pozn. autora) to vidí z pohledu těch, kteří jsou u debat v europarlamentu, které ale můžou být hodně vzdáleny od skutečnosti." A jaké jsou postoje Jána Sloty, které Jiřímu Paroubkovi nevadí a bagatelizuje je? Stačí jen dva výroky, které zazněly ve slovenských médiích:
8. března 1999 - Radio Twist: "Sedneme do tanků a půjdeme a srovnáme Budapešť... Budeme bojovat za svá území... Nedáme ani centimetr čtvereční těm maďarským hajzlům..."
8. června 2006 - TV Markíza: "Ty škaredé prostitutky a z velké části i Cikánky, které tam stojí, by prostě dostaly pořádnou nakládačku pendrekem."

Je jen otázkou času, kdy převládne uvnitř ČSSD sebezáchovný pud a členská základna si uvědomí, že Jiří Paroubek je svým smýšlením hodně nebezpečný člověk, který má k demokracii hodně daleko. Přejme si, aby se tak stalo pokud možno co nejdříve. Prozatím převládá v ČSSD euforie, nikoli však ona známá Krausova euforie z kakaa, ale z nečekaného volebního výsledku. Zatím je ČSSD Paroubkovi vděčna, ale to se může velice rychle změnit. Paroubkovo vystupování po volbách a především jeho "normalizační" projev vysílají voličům signály, kterým směrem se bude ČSSD pod jeho vedením ubírat. Naše politika potřebuje slušnou levicovou stranu, protože komunisté jsou nereformovatelní. ČSSD slušnou stranou donedávna byla, slušnost se však vytratila s odchodem Vladimíra Špidly. Stanislav Gross byl neschopným vůdcem a všehoschopným manipulantem a Jiří Paroubek není nic jiného než diktátorský aparátčík. Snad se lidé uvnitř ČSSD probudí brzy.

| brudra