Brouzdej.cz

Povolební kocovina

11.6.2006 Týden po volbách se naše politická scéna nachází ve stavu kocoviny.

Týden po volbách se naše politická scéna nachází ve stavu kocoviny. Mirek Topolánek sestavuje vládu a domlouvá se se svými koaličními partnery na programovém prohlášení budoucí vlády, ačkoliv absolutně nemá jistotu, že jeho vláda získá v parlamentu potřebnou většinu. Spíše by se dalo uvažovat o jistotě nejistoty a velké pravděpodobnosti, že tato vláda důvěru nezíská.

Jiří Paroubek se zase vehementně hlásí o možnost sestavovat vládu v druhém pokusu po odmítnutí vlády Topolánkovy a zároveň si ČSSD osobuje právo na křeslo předsedy poslanecké sněmovny pro svého končícího premiéra, dovolávaje se "tradice", že post šéfa sněmovny připadá nejsilnější opoziční straně. Jakoby sociální demokracie zapomněla, že tuto tradici sama před čtyřmi lety nedodržela a nadto nejen že dělala obstrukce se jmenováním místopředsedů sněmovny za ODS, ale navíc to byla právě ČSSD, která do vedení sněmovny přivedla komunisty. Bývalo však také zvykem, že strana, která skončila ve volbách druhá a odcházela do opozice vznikající vládu tolerovala, a o této variantě nechce ani Paroubek ani ČSSD slyšet. Navíc si předseda ČSSD Paroubek zajistil loajalitu svých poslanců podpisem, že nikdo z nich vládu ODS nepodpoří a ani nebude tolerovat. Takové praktiky si nezadají s "dobrovolnými" podpisy pod Antichartou.

Strana zelených tvrdí, že je jednotná a žádné rozpory uvnitř strany nejsou. Zrovna tak podle předsedy Bursíka neexistuje ani "levá frakce". Na to konto včera Zelení ze svých řad vyloučili dva hlavní představitele "levé frakce". Takže vlastně Martin Bursík říkal pravdu, akorát trochu s předstihem. Zároveň v sobotu Zelení potvrdili, že jsou proti jaderné energii. Jedna z našich jaderek pomalu dosluhuje a je na místě se ptát, zda by nebylo vhodné postavit nové bloky vedle těch dosluhujících. Zelení však prohlásili, že ve vládě, která bude pro jadernou energii nebudou. Zapomněli dodat kde chtějí vzít jiné zdroje pro potřebnou energii.

Lidovci jsou věrni svému heslu "klidná síla". Drží se v pozadí, není o nich prakticky slyšet a nejsou vidět. Lidovci zřejmě vyčkávají, jak se celá záležitost kolem vlády vyvine. Přesto však jasně deklarovali, že jim je politika ODS bližší košilí než kabát v podání ČSSD. Lidovcům v podstatě ani nic jiného nezbývá, protože vláda s ODS je jedinou myslitelnou variantou. Další varianty znamenají buď účast ve vládě menšinové nebo lavice opozice.

Komunisté zase trochu víc vystrčili růžky. Ačkoliv jejich výsledek se rovná částečnému debaklu, mají pro sociální demokracii cenu zlata. A KSČM si toho je zatraceně dobře vědoma. Po prezidentově prohlášení, že 100 mandátů nelevicových stran nerovná se 100 mandátů u stran levicových vystartovali jako povidlový čert z krabičky a halasně spílali prezidentovi společně s výhrůžkou, že mu budou muset připomenout jeho zvolení do funkce i hlasy komunistických zákonodárců.

Prezident Klaus ale měl ve svém prohlášení pravdu. 100 poslanců nelevicových stran jasně projevilo svou odhodlanost podílet se na vládě. 100 poslanců, nebo přesněji řečeno 74 + 26 poslanců levice chce vytvořit menšinovou vládu za účasti jedné a tiché či hlasité podpory druhé z nich. Navíc si sám Jiří Paroubek protiřečí. Zcela prokazatelně a doložitelně řekl, že spolupracovat s komunisty nehodlá a jejich vládní účast si dokáže představit až v roce 2010. Nyní, když mu teče do bot a reálně mu hrozí odchod z tolik milované funkce předsedy vlády, osobuje si právo hovořit i za poslance KSČM.

Čím dál tím víc je patrné, že se Jiří Paroubek ve svém povolebním projevu neunáhlil a nehovořil v emocích. Byl to proslov pečlivě připravený a pronesený v (zase ta potvora, která je snad všem sociálním demokratům vlastní) euforii ze zisku 101 mandátů pro levicové strany. V té chvíli totiž ještě Jiří Paroubek o mandátové plichtě nevěděl. O to víc je jeho projev hrůzný a žádná omluva/neomluva nemůže Jiřího Paroubka v očích veřejnosti rehabilitovat. Byl to projev naprosto a zřetelně naznačující, kam se bude země pod jeho vedením ubírat. Jiří Paroubek žije ve světě údernických hesel, ve světě překračování plánů pětiletek, ve světě, kde aparátčík strany má ohromnou moc, ve světě, kde ideologický projev je známkou loajality. Žije ve světě, kterého jsme se rádi před sedmnácti lety zbavili. Nemyslím si, že by snad došlo k restauraci minulého režimu, ale může dojít k jeho určité modifikaci na socialismus s Paroubkovou tváří.

Vzhledem k tomu, že Jiří Paroubek nehodlá tolerovat vládu sestavenou vítězem voleb (to jen v případě, že by ODS přijala za svůj program sociální demokracie), tak je pravděpodobné, že se bude sestavovat vláda třikrát, protože ani ODS vládu ČSSD podporovat a ani tolerovat nebude. Navíc ČSSD nutně potřebuje hlasy komunistů, protože by při případné koalici ČSSD+lidovci+SZ opět šlo o vládu menšinovou. A bude-li se tato vláda opírat o hlasy KSČM, pak v ní jak lidovci tak Zelení odmítají účast. Pak následuje třetí pokus o sestavení vlády a pokud i ten bude neúspěšný, pak nás čekají předčasné volby. Troufám si tvrdit, že pokud předseda ČSSD dostojí svému slovu a poslanci svému podpisu, dočkáme se nových voleb.

| brudra